Dělení filozofie

Dělení do mnoha směrů
Vyvíjena po staletí, vrůstání do společenských vztahů
Neexistuje jednotný názor na zařazení
Každá specializovaná věda původ ve filozofii

Chronologicky

Filozofické myšlenky a názory se třídí podle data vzniku, tak jak jde čas
Zdůrazňuje sepjetí myšlenky a doby vzniku
Zdůrazňuje tradici filozofických myšlenek a umožňuje sledovat jejich genezi (vznik)

Geograficky

Filozofické myšlenky se dělí podle místa vzniku
Oblast Orientu a východu – neoddělení filozofie a náboženství, spojení filozofie s etikou, etiketou a společenskou praxí, odlišný způsob předávání poznatků, jiný přístup k linii pravdy
Řecká tradice – oddělení filozofie od náboženství a mýtů, vymezení místa filozofie mezi vědami, volné předávání poznatků, kritika a nesouhlasný názor ceněny, 6. století př. n. l.

Podle předmětu zájmu

Ve filozofii tři hlavní směry – ontologie, gnozeologie, filozofická antropologie

Ontologie

Nauka o jsoucnu a bytí
Zabývá se podstatou věcí a jejich uskutečněním
Jeden ze základů filozofie, podle různých přístupů další dělení
Podle počtu principů světa, bytí – monismus, dualismus, pluralismus
Monismus – jediný princip bytí
Dualismus – podstata světa na dvou (obvykle protikladných) principech
Pluralismus – celá řada principů, nerozhodnutelnost a interference (prolínání)
Podle vztahu příčiny a následku
Teologie – cíl je předem dán a veškeré dění je tím ovlivněno a k němu směřováno, bez volby
Determinismus – nepřipouští náhodu
Indeterminismus – nic nezávisí na ničem, vzpoura proti moderní vědě
Podle přítomnosti bytí v jsoucnu
Materialismus – každá věc je látkou, hmotou
Idealismus – podoba nebo vzor
Imanence a transcendence – trvalá přítomnost nebo nepřítomnost bytí v jsoucnu

Gnozeologie

Naukou o poznání a poznávání
Podle původu poznání
Empirismus – vše vychází z prvotní smyslové zkušenosti
Racionalismus – rozumově jasné bez předchozích smyslových zkušeností
Spekulace – myšlenková konstrukce mimo smyslové poznání a zkušenost
Podle předmětu poznání
Realismus – předpoklad, že předmět našeho poznání je nezávislý na nás, realita existuje
Subjektivismus – poznání vychází z pozorovatele a nelze prokázat existenci jsoucna mimo jeho představy, protikladem pozitivismus
Fenomenalismus – poznatelné jsou jenom jevy, vnější znaky a substance nepoznatelná
Podle povahy poznání
Pozitivismus – jediné pravé a pravdivé poznání vědecké, faktické a objektivní, třídění jevů
Hermeneutika – poznání věcí výkladu, neexistuje jednoznačně dané
Intuicionismus – hlavním zdrojem poznání intuice, bezprostřední vhled, náhlé pochopení
Diskurz – staví poznání na zdůvodnění a racionálním výběru z názorů
Podle rozsahu a výsledků poznání
Dogmatismus – způsob myšlení, v němž se nediskutuje o závěrech, připouští jen úsudky závěr potvrzující a neodporující autoritě, znemožňuje vlastní názor
Skepticismus – postoj založený na zpochybňování, různé formy a stupně
Agnosticismus – to co nelze poznat zkušeností nelze ani dokázat ani vyvrátit

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník