Pokožka listu pelargonie

Pomůcky - mikroskop, kádinka s vodou, kapátko, preparační souprava, podlažní a krycí sklíčko, pelargonie

Postup - Na podložní sklíčko kápneme trochu vody. Ze spodní strany listu stáhneme kousek pokožky. Pokožku vložíme do kapky vody a přikryjeme krycím sklíčkem. Mikroskopujeme, zakreslíme.

Nákres: Pokožkové buňky

Pokožkové buňky

Nákres: Průduch

Průduch

Název: Pelargonie
Říše: Rostlinná
Podříše: Vyšší rostliny
Oddělení: Krytosemenné
Třída: Dvouděložné
Čeleď: Kakostovité

Pelargonie je původem z jižní Afriky. První pelargonie přivezl do Evropy Angličan John de Tradescant. Sebral ohromné množství semen, ale jen jedno z nich vyklíčilo a vyrostlo v rostlinu, která byla v roce 1633 popsána jako GERANIUM INDICUM NOCTU ODORATUM (pelargonie indická v noci vonící). Dnes víme, že to byla Pelargonie triste, původní v jižní Africe, nikoliv Indii. Ke konci 18.století se již vědělo, že se pelargonie i muškáty dají snadno křížit, a také to, že je možné vypěstovat křížence velmi odlišné od původních planých druhů. Druhová různorodost vnějších znaků pelargonií je ohromná. Patří sem hlíznaté pelargonie, jejichž nadzemní části, stonky, listy a květy rostou jen během vegetačního období, ale najdeme i druhy se zdužnatělými stonky. Plané pelargonie mohou být také keře více než 1 m vysoké, nebo nízké rostliny s dlouhými, plazivými stonky. Nápadné jsou i rozdíly ve tvaru listů. Laločnaté listy mají řapík a čepel s bohatou žilnatinou. Pletivem je prozenchym.

Po zaostření na pokožkové buňky jsme viděli průduchy a okolo nich nepravidelné pokožkové buňky. Při zvětšení jsme pozorovali detailně průduch, na kterém jsme viděli svěrací buňky, dýchací štěrbinu, kutikulární lišty a chloroplasty.

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník