Skalární a vektorové fyzikální veličiny

Nemají nebo mají určený směr

Skalární veličiny

Určeny pouze číselnou hodnotou a jednotkou ( p, T, V, t, m, ρ )
Většinou určují stav soustavy

Vektorové veličiny

Určeny číselnou hodnotou, jednotkou a směrem ( v, a, F )
Znázorňujeme je orientovanou úsečkou

Pravidla pro počítání s vektory

Rovnost vektoru:
Dva vektory jsou si rovné, pokud jejich orientované úsečky mají stejnou velikost a směr
Opačný vektor k danému vektoru je takový vektor, který má stejnou velikost a opačný směr, značíme -F₁
Násobení vektoru číslem k ≠ 0:
Pokud je k > 0 tak dostáváme při (*) vektoru číslem k opět vektor, který je k-násobkem původního vektoru.
Pokud je k < 0 tak dostáváme při (*) vektoru číslem k opět vektor, který je k-násobkem původního vektoru, ale má opačný směr.
Sčítání vektorů:
Rovnoběžné + stejný směr - na konec síly F₁ naneseme sílu F₂ a po spojení počátečního bodu F₁ a koncového F₂ dostaneme výslednou sílu F₃
Rovnoběžné + opačný směr - na konec síly F₁ naneseme sílu F₂ a po spojení počátečního bodu F₁ a koncového F₂ dostaneme výslednou sílu F₃
Různoběžné - naneseme rovnoběžky sil, počáteční bod spojený s průsečíkem rovnoběžek nám dá výslednou sílu F₃
Rozkládání vektorů: Máme danou sílu F a dvě přímky p,q. Koncovým bodem síly vedeme rovnoběžky k přímkám a průsečíky rovnoběžek a přímek nám ukazují konec sil F₁ a F₂

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník