Nemají nebo mají určený směr
Určeny pouze číselnou hodnotou a jednotkou ( p, T, V, t, m, ρ )
Většinou určují stav soustavy
Určeny číselnou hodnotou, jednotkou a směrem ( v, a, F )
Znázorňujeme je orientovanou úsečkou
Rovnost vektoru:
Dva vektory jsou si rovné, pokud jejich orientované úsečky mají stejnou velikost a směr
Opačný vektor k danému vektoru je takový vektor, který má stejnou velikost a opačný směr, značíme -F1
Násobení vektoru číslem k ≠ 0:
Pokud je k > 0 tak dostáváme při (*) vektoru číslem k opět vektor, který je k-násobkem původního vektoru.
Pokud je k < 0 tak dostáváme při (*) vektoru číslem k opět vektor, který je k-násobkem původního vektoru, ale má opačný směr.
Sčítání vektorů:
Rovnoběžné + stejný směr - na konec síly F1 naneseme sílu F2 a po spojení počátečního bodu F1 a koncového F2 dostaneme výslednou sílu F3
Rovnoběžné + opačný směr - na konec síly F1 naneseme sílu F2 a po spojení počátečního bodu F1 a koncového F2 dostaneme výslednou sílu F3
Různoběžné - naneseme rovnoběžky sil, počáteční bod spojený s průsečíkem rovnoběžek nám dá výslednou sílu F3
Rozkládání vektorů: Máme danou sílu F a dvě přímky p,q. Koncovým bodem síly vedeme rovnoběžky k přímkám a průsečíky rovnoběžek a přímek nám ukazují konec sil F1 a F2
Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník