I. světová válka

1914 – 1918
Příčiny – spor mezi Francií a Německem o Alsasko a Lotrinsko, rakousko-ruský spor o Balkán, zbrojení, požadavek o nové dělení světa, Německo požaduje kolonie
Záminkou sarajevský atentát na následníka trůnu Rakouska – Uherska Ferdinanda d’Este
V Sarajevu 28. 6. 1914, srbský student Gavrilo Princip z organizace Černá ruka
Německo chce Francii a Rusko oslabit natolik, aby už nikdy nemohly Německo ohrozit, Mitteleuropa, Drang nach Osten, rozšíření kolonií
Francie chce návrat Alsaska a Lotrinska, anexi Sárska, oddělení oblastí na levém břehu Rýna od Německa a přeměna v autonomní oblast
Rusko chce rozšíření teritoria na jižní hranici, Bospor a Dardanely
Rakousko – Uhersko chce uchovat monarchii, upevnit pozici na Balkáně, anexi Srbska, rozšíření území do Polska na úkor Ruska, likvidaci národnostní situace
Charakter války – totální, dobyvačná, zákopová (poziční)
Pouze Srbsko, Lucembursko a Belgie vedou obrannou válku
Centrální mocnosti – Německo, Rakousko – Uhersko, Maďarsko, Bulharsko, Turecko
Neutrální – Španělsko, Švýcarsko, Nizozemí, Dánsko, Norsko, Švédsko, Island
Dohoda – zbytek, především Francie, Rusko, Velká Británie, Itálie
Jednotlivé státy podporovány politickými stranami i sociální demokracií
Stoupá státní rozpočet – státy Dohody žijí na ohromný úvěr (věřitelem USA)
Od roku 1916 zavedena branná povinnost (od 16 let)
Vítězství oslavována v tisku, propaganda (vymývání mozků)
Válka se citelně dotkla i civilního obyvatelstva – radikalizace
Technika – bojové plyny (chlor, yperit), kulomety, tanky, vzducholodě, letadla
Srbská fronta – Rakousko – Uhersko proti Srbsku
Západní fronta – Německo proti Dohodě (generál Foche, Petain, Joffre)
Východní fronta – Rakousko – Uhersko proti Rusku (neúspěch), Německo proti Rusku
Jižní fronta
Po vstupu Turecka další 4 fronty – Kavkaz, Makedonie, Egypt, Blízký východ

1914

Rakousko – Uhersko ultimátum Srbsku
28. 7. 1914 Rakousko – Uhersko vyhlašuje válku Srbsku
3. 8. Německo proti Francii
4. 8. Velká Británie proti Německu
6. 8. Srbsko proti Německu
6. 8. Rakousko – Uhersko proti Rusku
11. 8. Francie proti Rakousku – Uhersku
12. 8. Velká Británie proti Rakousku – Uhersku
23. 8. Japonsko proti Německu a Rakousku – Uhersku
Plán bleskové války na západní frontě
Září – bitva na řece Marně, zastaven útok Němců, zákopy
Srbská fronta – zprvu úspěchy Rakouska – Uherska, koncem roku Srbsku pomáhá Francie, Rakousko – Uhersko vytlačeno, až do podzimu roku 1915 klid
Východní fronta – Rakousko – Uhersko proti Rusku, neúspěch, ústup ke Krakovu, dezerce Čechů, Německo proti Rusku, Hindenburg, obklíčení ruské armády v oblasti Mazurských jezer (zajato 150 000 Rusů), zákopy
Říjen – do války vstupuje Osmanská říše na straně centrálních mocností

1915

22. 4. bitva u Ypres – Němci použili chlor (15 000 vojáků vyřazeno z boje, 5 000 mrtvých)
Květen – potopení Lustánie (1 198 mrtvých, 128 Američanů – záminka pro vstup do války)
Ofenzíva Rakouska – Uherska a Německa na východní frontě, obsazení západní Ukrajiny, Bukoviny, části Běloruska a Litvy
Itálie vstupuje do války na straně dohody (slib územních zisků), zákopy
Podzim – vstup Bulharska do války na straně centrálních mocností, porážka Srbska

1916

Koncem února nejtěžší boje na západní frontě, boj o strategicky významnou pevnost Verdun
Boje až do prosince 1916, 600 000 obětí na straně Německa, 360 000 obětí Francie
Léto – ofenzíva na řece Sommě, tanky, 1 300 000 obětí
31. 5. až 1. 6. jutská námořní bitva
Východní fronta – 4. 6. zahájena Brusilova ofenzíva, Rusko obsadilo Halič, Bukovinu
Do války Rumunsko, vyhlašuje válku Rakousku – Uhersku
Rumunsko poraženo rakouským, německým a bulharským vojskem

1916 - 1917

Nejdelší a nejtvrdší zima
Únava válčících států
Hospodářská, sociální a politická krize válčících států
Vojska Německa hluboko ve vnitrozemí států Dohody
Strategická iniciativa i technická převaha na straně Dohody
Dohoda i silnější hospodářský potenciál, pevnější zahraniční politické postavení
Krize způsobila obrat ve válce
První pokusy o mír ze strany Německa i ze strany USA
Německý kancléř Bethmann-Holweg jednání s Dohodou, v prosinci mírový plán, odmítnut
21. 12. W. Wilson posílá nótu válčícím státům, zveřejnění válečných cílů a podmínek
Požadavky dohody – vyklizení obsazených území, politická rekonstrukce Evropy, uplatnění práv Italů, Slovanů, Rumunů a Čechoslováků v Rakousku – Uhersku
Odpor Německa, Rakousko – Uhersko ochotno přijmout, naděje na separátní mír
Umírá František Josef I. – Rakousko – Uhersko definitivně připojeno k Německu

1917

Krize, únava, vyčerpanost, tuhá a dlouhá zima
Němci vyhlásili ponorkovou válku

Únorová revoluce v Rusku

Demokratická revoluce
Zima, vyčerpanost, nedostatek potravin a topiva
Ulice se mění v politické kluby
Car odročil dumu – stávka dělníků v Petrohradě
10. 3. rozkaz stávku potlačit vojensky
12. 3. generální stávka v Petrohradě, Moskvě a Baku
12. 3. předseda dumy Rozjanko žádá cara, aby svolal dumu
Car nesouhlasí, duma se přesto sešla a bez vědomí cara přebrala vládní moc
Dělníci a vojáci vytváří sověty – revoluční městská správa
14. 3. se hroutí vojenské jednotky na frontě
15. 3. car jmenoval ministerským předsedou G. Lvova, abdikuje ve prospěch bratra Michaila
Michail se vzdává vlády, 16. 3: vytvořena prozatímní vláda
Uzákonění základních demokratických práv občanů, uznání autonomie Finska a Estonska
Sověty spolupracovaly s vládou, ale ta nad nimi neměla kontrolu, fakticky dvojvládí
27. 3. sověty výzva k proletářům a pracujícím všech zemí k boji za mír bez anexí a reparací
Duben – do Ruska se vrací Lenin a Trockij, dubnové teze (program bolševické strany)
Chtějí diktaturu proletariátu, heslo všechnu moc sovětům

Vstup USA do války

2. 4. souhlas Kongresu
6. 4. vstup USA do války
Neúspěšná ofenziva v oblasti města Arrasu a Capporeta

Velká říjnová socialistická revoluce

Car Mikuláš II. zprvu v domácím vězení v Carském Selu
Pak i s rodinou převezen do Tobolska a nakonec do Jekatěrinburku, 17. 7. 1918 vyvražděni
Červen – povstání ve městech i na venkově, nové boje na frontě
Plán bolševiků – ozbrojené povstání
Červenec – první pokus o bolševický převrat
Vojenské jednotky věrny prozatímní vládě
Zatykač na Lenina, exil ve Finsku
Bolševici ovládli petrohradský sovět a na svou stranu získali rudé gardy (ozbrojené oddíly)
6. 11. v Petrohradu rudé gardy obsadily správní budovy
Zimní palác obsazen v noci ze 7. na 8. 11.
K moci se dostali bolševici
Nešlo o masovou akci, ale o dobře připravenou akci hrstky revolucionářů
Na Všeruském sjezdu sovětů si nechali převrat schválit
Vytvořena nová vláda – Rada lidových komisařů, v čele Lenin
Přijat Dekret o míru
Rusko stále ve válce
Bolševici vyjednávání o separátním míru v Brestu Litevském
Požadavky Německa veliké, Rusové jednání opustili
Německá ofenzíva v únoru 1918 donutila Rusy opět jednat
3. 3. 1918 uzavřen brestlitevský mír
Rusko donuceno uznat nezávislost Ukrajiny, Finska, pobaltských republik
Ztráta Polska a západního Běloruska
Pro část obyvatel komunisté zrádci, atentát na Lenina 30. 8. 1918
Ve volbách bolševici prohráli, rozehnali Ústavodárné shromáždění
Ukončení války umožnilo řešit pozemkovou reformu
Dekret o půdě – půda zabavena šlechtě, církvi a velkostatkářům a rozdělena rolníkům
Samostatné obhospodařování, když na to nestačili, vrátili půdu státnímu pozemkovému fondu
Pokles produkce, občanská válka, zavedení válečného komunismu, boj o moc v Rusku

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník