Osmanská říše

Jednou z největších a nejmocnějších říši při Středozemním moři
V letech 1299 – 1922, oblast Malé Asie, Balkánu, Černomoří, východu a severní Afriky
Od 16. století islámský charakter Božího státu, vládnoucí dynastie Osmanů
Spojnice mezi evropským a asijským kontinentem
Administrativně dělena na Vilájety (provincie)
Rozkvět za sultána Sulejmana Nádherného v 16. století
V 17. století postupný úpadek
Války na východě s Persií, na severu s Ruskem, na severozápadě s habsburskou monarchií
Po prohrané bitvě 1683 u Vídně zřetelná upadající moc sultánů
Skutečná moc v rukou janičářů (elitní vojenské jednotky)
V 19. století bouření balkánských národů, pokrok hospodářského a společenského úpadku
V polovině 19. století se jako nemocný muž na Bosporu začala definitivně rozpadat
Od poloviny 19. století opětovné řešení východní otázky
Největší zájem Francie, Velká Británie a Rusko o přístup k Bosporu a Dardanelám
Počátkem 20. století polokolonií
Účast v 1. světové válce na straně Centrálních mocností
Po válce národně-osvobozenecké hnutí, 1923 vyhlášena Turecká republika

Egypt

Odtržení již roku 1798 vlivem Francie
Po odchodu Napoleona neobnovena vláda sultána
Moc v rukou velitele tureckých vojsk – Muhammad Alí
Reformy, modernizace hospodářství, industrializace, budování armády, loďstva, přístavů
Úspěšná expanze na Arabský poloostrov, do Súdánu a východního Středomoří
1827 pomoc sultánovi proti řeckému povstání, turecko-egyptské vojsko poraženo u Navarina
Odpor Británie, vojenský zásah
1848 se Muhammad Alí vzdává trůnu ve prospěch syna Ibráhíma
Založení nové dynastie, vládnoucí Egyptu až do roku 1952
Egypt britskou polokolonií

Východní otázka

Od 18. století Rusové snaha využít oslabení Osmanské říše a převzít pozice
Střídavé využívání diplomatických i válečných prostředků
Podpora národně-osvobozeneckého hnutí na Balkáně
V 1. polovině 19. století zisk autonomie pro Srbsko a Řecko

Krymská válka

1853 – 1856
Jedna z mála evropských válek v tomto období
Velmi krvavá, komplikovaná studenou zimou, epidemie cholery – velké množství obětí
Většina bojů na Krymu, boj o území Osmanské říše
Původně konflikt mezi Ruskem a Osmanskou říší
Rusko vítězí v námořní bitvě 1853 u Sinope na Černém moři
Velká Británie a Francie spojenci Osmanů, proti rozšiřování ruského území
Osmané snaha zbavit se ruského vlivu na balkánská území v Moldávii a Valašsku
Koncem března 1854 vyhlášení Velké Británie a Francie války Rusku
Proti expanzi Ruska, podpora armády ze Sardinie a politicky i Rakousko s Prusko
V říjnu spojenecké armády oblehly Sevastopol
Pokusy Rusů prolomit obléhání, bitva o Balakvu, vítězství spojenců
Další boje na moři i na ruském území
Konec války pádem Sevastopolu i díky smírnému jednání nového cara Alexandra II.
Během války veřejnost poprvé informována prostřednictvím fotografií a telegrafních zpráv
Konečný mír stanovila konference v Paříži 1856
Britové snaha o smlouvu zamezující budoucí možné ruské agrese
Černé moře demilitarizováno a neutralizováno (černomořská klausule)
Jižní Besarábie připojena k Moldavsku
Zákaz plavby přes Dardanely pro jiné válečné lodě než osmanské
Sevastopol a další obležená města vrácena Rusku
Obnovena sultánova svrchovanost nad Moldavskem a Valašskem
Rusko poraženo, zbaveno pozic evropské velmoci
Rakousko nespokojeno a izolováno
Turecko závislé na mocenské politice Velké Británie a Francie
Ve druhé polovině 19. století pokračování nepokojů na Balkáně
Další vlna národně-osvobozeneckého hnutí
1859 Moldavsko a Valašsko vytvoření personální unie, 1861 samostatný stát Rumunsko
1875 – 1876 národně-osvobozenecké hnutí v Bosně a Hercegovině
Boj za politickou nezávislost Bulharů veden z emigrace, nejednotná
1875 – 1876 povstání, vynutila si ruský zásah
1876 – 1877 další rusko-turecká válka, Turecko poraženo
Mír uzavřen v San Stefanu 1878, vytvoření Velkého Bulharska, Rusko role protektora
Turecko opuštění pozic na Balkáně
Srbsko politická orientace na Rakousko
Černá Hora nezávislým, ale chudým a zaostalým státem

Berlínský kongres

Silné postavení Ruska na Balkánu
Obavy Francie, Velké Británie i Rakouska – Uherska
Bismarck svolal konferenci do Berlína
Kongres v Berlíně – léto 1878, snaha o komplexní řešení problému na Balkáně
Na Balkáně uznáno pět nezávislých států – Rumunsko, Bulharsko, Řecko, Srbsko, Černá Hora
Kongres souhlasí s rakouskou správou Bosny a Hercegoviny
Roztržka mezi Ruskem a Německem, 1879 vznik Dvojspolku

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník