Národní obrození

Proces utváření novodobého českého národa, vznik novodobé české kultury
Stejný jazyk, společné území, jednotný hospodářský celek
Kdysi významný český stát zaostalou zemí – část mnohonárodnostní habsburské monarchie
Vyšší vrstvy odcizení, odnárodnění
Za Čecha považován i ten, kdo v Čechách žil, významnější Češi mluvili nebo psali německy
Vyšší vzdělání dosažitelné jen na německých školách
Úřední řeč němčina – čeština řeč chudiny ve městech, venkovanů a nevzdělanců
Předpoklady obrození – zrušení nevolnictví, příliv českého obyvatelstva do měst, průmyslová revoluce, vytvoření skupiny buditelů, příznivé mezinárodní podmínky, do popředí měšťanstvo, vědomí slavné minulosti, tradic samostatné národní existence, Slovanstvo
V průběhu velké francouzské revoluce posila národního sebevědomí
Úsilí o obnovu českého jazyka a vytvoření plnohodnotné české národní vědy a kultury
Politický podtext – potřeba obnovy české státnosti
Česká inteligence – hlavní zásluha, lidé ze středních měšťanských a lidových vrstev
Písmáci – prostí lidé se zálibou v četbě, zapisování zážitků
Národní buditelé, vlastenci – osvětová, vědecká i umělecká činnost
Činnost obrozenců – obnova slovní zásoby, obrana a obrození českého jazyka, láska ke knize a divadlu, úcta k národním dějinám, myšlenka slovenské vzájemnosti, demokratismus
Na počátku 19. století vliv romantismu, cit, nadšení a odhodlání pro národní oběti
Vytvořen 1. novodobý český národně kulturní program
Základy novodobé české odborné terminologie
Josef Jungmann – literární věda a estetika
Antonín Marek – filozofie
Josef Václav Sedláček – matematika a fyzika
Bratři Preslové – botanika, zoologie, mineralogie, chemie a technologie
Antonín Jungmann – medicína
František Palacký – organizátor politického hnutí, historik, filozof a politik
Vznikají rukopisné padělky – posilnění sebevědomí národa, zdroj optimismu
Ve 30. až 50. letech 19. století postupné rozvětvení na celonárodní hnutí
Cílem získat pro česká národní hnutí nejen venkovany, ale i střední vzdělanou vrstvu
Přechod od jazykových a kulturních cílů k politickým, boj za politická práva národa
1831 vznik Matice České
1833 Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách – zřízení českých průmyslových škol
1846 Měšťanská beseda – české politicko-společenské středisko pro společenskou osvětu
Liberální proud – spjatý se zemskou vlasteneckou šlechtou, vyjádřený austroslavismem
Radikálně demokratický proud – spjatý s bojem protifeudálním a sociálním, svržení monarchie
Česká politická žurnalistika – Karel Havlíček Borovský, Josef Kajetán Tyl

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník