Zapadlí vlastenci - Karel Václav Rais

Nerad nastupoval Karel Čermák místo učitelského pomocníka v Pozdětíně. Po smrti dědečka, který se o něho po smrti staral, musí opustit učitelský ústav v Jičíně. Přijat je však srdečně od sousedů i učitele Čížka, ten má některé rysy Metelkovy a lidumilného faráře Stehlíka. Ti jsou duší kulturního života dědinky, která preceptora překvapuje i získává.

Jsou pilnými čtenáři, mají spojení s Prahou, pan učitel má mnoho knih a školička svou knihovničku. Muzikanti jsou znamenití. Kostel zní hudbou i zpěvem, muzicíruje se na faře, kantoři si zahrají i o zábavách, vždyť učitelův plat je hubený a podučitel není placen vůbec, učí za stravu. Společně s panem farářem připraví i pestrou besedu, kde se hraje, deklamuje, zpívá, událostí jsou i větrovská ochotnická představení, z nejstarších v Čechách.

Kolem této činnosti se pozná a sblíží Karel s farskou Albínkou, farářovou neteří. Marné jsou svody mladé vdovy Žalákové ze mlýna. Ta nakonec aspoň ostouzí, Albínčinu otci, který o dcerině lásce neví, s výsměchem vyzradí, že mladý podučitel je nemanželský, že se pan ženich vyspal v kopřivách. Pohoršený otec stěhuje dceru do Prahy. Mladí si najdou cestičku, jak si psát, Albínka se zapřísahá, že si jiného nevezme. Karel má krásný hlas, při uvítání nového hraběte Vladimíra, nakloněného českým národním snahám, upoutá přednesem písně Kde domov můj. Shodou okolností je přítomen i Čermákův nehodný otec, inspektor na penzi, který se zhroutí, když zjistí, že jde o syna.

Výtečně dopadne i hraběcí vizitace ve škole, žáci umějí, panu hraběti na faře moc chutná. A tak později za mladého preceptora ztratí slovo i s dalšími Čermákovými přáteli. Vlastenci se vydají do Prahy, která je zarazí svým německým nátěrem i mluvou, ale zhlédnou řadu památností i řadu buditelů a Karel se vidí s Albínkou. otec pak ustoupí, když se Čermák stane kantorem v Milově.

Karel Václav Rais

(4.1.1859 – 8.7.1926) český spisovatel, představitel realismu a venkovské prózy.

Svým dílem se zařadil mezi kritické realisty, soustřeďujíce se na téma vesnického života většinou krkonošského regionu. Jeho počáteční tvorbu nalezneme ve veršovaných skladbách.

Ve svých rozsáhlých idylických dílech o kněžských a učitelských buditelích českého venkova, v románě Zapadlí vlastenci, psychologickém románu Západ a ve své pozdní skladbě O ztraceném ševci, se Rais v ruchovském duchu soustředí k otázce národnosti a odnárodnění.

Ve svých obrázcích chmurného života svých podkrkonošských krajanů s citovou účastí líčí rozkládající se vztahy mezi opuštěnými starci a stařenami na výměnku, které vlastní děti surově odkopli pro svou bezcitnost a lakomství, nebo naopak krutost výměnkářů vůči mladým hospodářům. Tyto rozvraty mistrně zachytil ve svých povídkových knihách Výminkáři, Rodiče a děti, Lopota či Horské kořeny.

V jiném stylu je jeho próza Pantáta Bezoušek, kde Rais s humorem líčí trampoty vesničana Bezoušky v Praze. V jeho díle se uplatnil i směr zvaný naturalismus, o čemž svědčí román manželského rozvratu Kalibův zločin, v němž Rais kritizuje chamtivost a zkaženou morálku jeho aktérů.

Závěr

Obraz náročné a obětavé práce drobné vesnické inteligence. Moje hodnocení: (7/10)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník