Vraždy v ulici Morgue - Edgar Allan Poe

Pan Dupin, rodilý Pařížan, oplývá pozoruhodnou vlastností - uměním analýzy. V praxi to znamená, že se umí vžít do jiného člověka, stopovat jeho myšlenkové pochody a rozpoznat, co daný člověk v tu kterou chvíli udělá. Také ale nesporně dokáže uvažovat o věci jako celku bez toho, aby přehlížel ostatními pomíjené detaily.

Jednoho dne se v denním tisku objeví zpráva o hrozivé události, která se stala v zapadlé ulici Morgue. Šlo o brutální vraždu dvou dam, paní L' Espanayové a její dcery Kamily L' Espanayové. Případ byl zvláštní nejen svou ohavností, ale především zdánlivou neřešitelností. Tělo slečny Kamily bylo nalezeno vražené do krbového komína v pokoji, který byl zevnitř prokazatelně uzamčen. Paní L' Espanayová byla objevena na zadním dvorku pod okny jejich bytu. Obě zavražděné byly nelidský zohavené, což svědčilo o jakémsi šílenství pachatele.

Pana Dupina tato neřešitelná záhada natolik zaujala, že se rozhodl obeznámit se s fakty přímo na místě činu. Zjistil, že svědci, kteří objevili těla, vypovídali přibližně takto: Kolem třetí hodiny ranní uslyšeli křik z domu paní L' Espanayové a rozhodli se vyrazit domovní dveře. Poté křik utichl a uslyšeli hádku. Jeden z hlasů patřil jistě Francouzi a byl to hlas mužský. Druhý hlas však nikdo nebyl schopen identifikovat. Nevěděli, zda patřil muži či ženě ani jakým mluvil jazykem. Rychle vyběhli po schodech až do třetího patra k bytu dam a narazili na zamčené dveře. Tuto překážku však bez větších obtíží překonali a naskytl se jim pohled na úplně zdemolovaný pokoj. Nábytek byl rozmetán na všechny strany, zásuvky vysypané po zemi a všude byla spousta krvavých stop. Pachatelé zde ale nebyli.

Dupin si místo důkladně prohlédl, vyslechl všechny výpovědi a v hlavě se mu začala ucelovala představa o průběhu celé události. V prví řadě dospěl k závěru, že vrahem nemohl být člověk. Pak už jen zbývalo ověřit si své domněnky a záhada byla vyřešena. Proběhlo to zhruba takhle: Dámy seděly v pokoji u otevřeného okna, jímž se taky pachatel dostal dovnitř i ven. Bylo k tomu ovšem zapotřebí obrovské síly a mrštnosti, kterou se, mimo jiné, vyznačuje orangutan ryšavý. Ten utekl svému chovateli a chtěl najít útočiště v bytě zmíněných dam. Ty ho ale svým vyděšeným křikem vyprovokovali ke krvelačné zuřivosti a on je bez milosti zabil. Snad ze strachu před trestem se orangutan snažil "zahladit" stopy svého činu, proto jedno tělo nacpal do komína a druhé vyhodil z okna. Jeho majitel ho vystopoval, ale když uviděl hrůzné počínání svého svěřence, obával se obvinění a utekl.

Tímto odhalením Dupin nejen prokázal svůj ostrovtip, ale především osvobodil neprávem zadrženého člověka, který byl policií podezříván.

Edgar Allan Poe

Narodil se 19.ledna 1809 matka Edgara, paní Elizabeth Arnold Poe, byla herečkou nesrovnatelně oblíbenější než její manžel David Poe, který byl záhy po narození syna Edgara vyhozen z divadla pro časté opilství a vzápětí mizí z dosahu literární historie, ale především své rodiny. Matce herectví hmotný blahobyt nepřineslo. Umírá v prosinci 1811, sice jako miláček společnosti, nicméně na nemoc chudých, na tuberkulózu. Zanechala po sobě značné dluhy a tři děti. Synovi Edgarovi běží na třetí rok života.

Poea se ujali bezdětní manželé Frances Allanová a její muž John - ne příliš zámožný obchodník z Richmondu. Později chlapce adoptovali a vzápětí překřtili na Edgara Allana. Chlapcovy vyhlídky se v mnohém zlepšily k lepšímu. Už žádný kočovný život s pochybnou společností divadelníků, život plný zimy, nepraných svršků a nedostatečné stravy, nýbrž laskavá a štědrá ruka paní Allanové. Frances dítě hýčkala a rozmazlovala, na její přání musel malý Poe předvádět hostům své deklamační umění (přednes, recitace). Na přání otčíma si musel už od útlého dětství připíjet - tak hned u Poa v mladosti klíčily a byly podporovány dvě síly - poezie a alkohol, které ho později vynesly do nebeských výšin až na samé dno.

Pět roků (1816-1821) pobýval Poe s nevlastníma rodičema v Anglii, kde chodil do základní školy. Edgar se svým novým rodičům odměňoval úspěchy ve vzdělání a na svůj věk neobyčejně zralým společenským vystupováním při nedělních čajích paní Allanové, na nichž se scházela celá městská smetánka, kterou Poe v budoucnu tak nenáviděl. Své spolužáky převyšoval důkladnou znalostí literatury a historie. Pan Allan jeho studentský život podporoval, platil mu dokonce i zvláštní byt. Nic však v životě budoucího básníka netrvalo dlouho. Toto období relativního blahobytu skončilo v důsledku značných obchodních ztrát nevlastního otce. Když Edgar odchází na školu starých a moderních jazyků University of Virginia, není už tak štědře finančně vybaven jako v předchozích studijních letech. Rozhodně mu to nezabránilo v tom, aby hned po zápisu neprohrál v kartách několik set dolarů, zbytek nepropil s kamarády v rámci „seznamovacích“ večírků a značně se nezadlužil.

Finančně zkrachovalý a náročným životem značně unavený Edgar odchází do Bostnu. Tady se poprvé pokusil prorazit na poli literárním (a hlavně se dostat z nejhorších dluhů) publikováním svých veršů v knize TEMERLÁN A JINÉ BÁSNĚ(1827). Kniha nevydělala ani cent, přestože v ní byly obsaženy tak výborné básně jako SEN VE SNU, DUCHOVÉ MRTVÝCH či JEZERO. Dnes se za jediný výtisk platí přes patnáct tisíc dolarů. Poea láká dobrodružství, život plný neustálých změn. Na několik let se mu stala útočištěm armáda. Vojna mu vynesla jednak pověst dobrého vojáka, ale i dostatek času na psaní. Postoupil až na seržanta. Na přímluvu nevlastního otce je přijat na vojenskou akademii ve West Pointu. Jednadvacetiletý však kadetku opouští, aby se věnoval literatuře, píše povídky pro časopisy. Další více či méně úspěšné literární pokusy, první pochvalné, ale i zamítavé recenze, první honoráře.

Poe si vymýšlí svůj vlastní, pochopitelně neexistující, Folio Club. Na principu ironie, na níž je tento klub založen, zesměšňuje Poe většinu svých literárních nepřátel, kteří s oblibou napadají jeho básně. A tak vznikají první povídky. Vyzrávání Poea jako povídkáře však trvá překvapivě krátce. Po několika neúspěšných pokusech vyhrávají POVÍDKY FOLIO CLUBU soutěž vyhlášenou jednou středně velkou redakcí baltimorského deníku a RUKOPIS NALEZENÝ V LAHVI dostává hlavní cenu. Poe se pozvolna mění v úspěšného vypravěče. Chápal, že správně nasměrovaný akcent vyprovokuje a zaujme čtenáře mnohem více než sebevětší katastrofa. Vzniká tak JÁMA A KYVADLO, ale i povídka ZRÁDNÉ SRDCE.

Roku 1843 se konečně na Poea usmálo štěstí. Časopis Saturday Evening Post uveřejňuje dokonce jeho životopis a podobiznu. Zásluhou na tom má úspěšné publikování povídky ZLATÝ BROUK. Povídka je vzápětí dokonce zdramatizována. A Poeova hvězda znovu stoupá vzhůru. Jeho věhlas je nebývalý. Současně se ale začíná šeptat, že se ocitl na pokraji zničení morálního, fyzického, ale i intelektuálního. Poeova energie nahromaděná za léta strádání se dostává na povrch, z tohoto období pochází povídka ČERNÝ KOCOUR.

V roce 1836 se Poe oženil se čtrnáctiletou vzdálenou příbuznou Virginií Climmovou a prožil s ní jedenáct let úzkostného štěstí a trýznivých obav. Virgínie nedlouho po svatbě onemocněla chrlením krve a zbývající léta života pro ni znamenají jen pomalé umírání. Tyto skutečnosti se v Poeově tvorbě silně odrážejí. V Poeově nejlepší básni HAVRAN se obdivuje už několikátá generace čtenářů, ale i kritiků. Havran dokonalý svou poetickou formou je básní propočítanou na city i rozum. Není to je romantická výpověď milence zdrceného smrtí své lásky, nýbrž mistrně zformulovaná výpověď básníků jedné generace o světě, který je obklopuje.

Konec básníkovy cesty se blíží. Spolupracuje střídavě s několika časopisy, v městě Providence, kam se přišel znova zasnoubit, mimochodem bez úspěchu. Upadá tělesně, chodí v roztrhaných šatech, stává se terčem opovrhnutí ve společnosti, upadá do bídy. Počátkem roku 1848 se Poe vzchopí natolik, že může trvale pokračovat v psaní, dokončuje EUREKA, podle vlastních slov báseň v próze. Hned na to píše první verzi ZVONŮ. V prosinci 1848 Poe přednáší v Providence o „Principu poezie“.

Začátek roku 1849, poslední rok Poeova života, je naplněn novou vlnou Poeova tvůrčího úsilí. Posílá nové příspěvky do Grahamś a Messenges, hlavním odbytištěm se mu stává bostonský Flag of Our Union, kde tiskne poslední sérii povídek SKOKAN, LARDOVA CHATA a VON KEMPELENA A JEHO OBJEV. Poslední skupina Poeových básní je nepřehlédnutelná, dokončuje finální verzi ZVONŮ, píše báseň ANNĚ, z lásky k Virginii ANNABEL-LEE, hold vzdává své tetě v sonetu MATCE. V červnu se vydává na jih. Po zastávce ve Philadelphii (opět se nezdrží pití a poprvé zažije hrůzu deliria tremens) zažívá poměrně klidné měsíce v Richmondu. 26.září 1849 pak Poe Richmond opouští a přijíždí do Baltimore, kde je 3.10. policejní hlídkou nalezen v bezvědomí před jednou z baltimorských putyk, čtyři dny se střídají blouznivé stavy s hlubokým bezvědomím. 7.10.1849 po čtyřdenním deliriu Poe umírá. Skromný pohřeb se koná nazítří odpoledne na presbyteriánském hřbitově v Baltimore.

Závěr

Počátky detektivek. Moje hodnocení: (7/10)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník