U snědeného krámu - Ignát Herrmann

Je to příběh kupce Martina Žemly. V prvním díle je líčeno dětství a učení Martina.

Narodil se jako 13. dítě v rodině chudého obchodníka. Studium mu příliš nešlo a tak byl poslán do Prahy do učení. Jeho mistr byl zlý a velmi podezíravý člověk. Své učně psychicky i fyzicky týral. Martin zde strávil 5 příšerných let. Poté odešel pracovat ke kupci Štěrbovi. Ten si ho velmi oblíbil a později mu nabídl svou hrbatou dceru za manželku. Martinovi se však nelíbila a tak raději odešel ze služby.

Druhý díl obsahuje Martinův samostatný život. Žemla odešel na Malou Stranu, kde si ve Václavské ulici otevřel vlastní krám. Byl poctivý, nikoho nešidil, ale přesto se mu nevedlo dobře, protože lidé na Malé straně neměli rádi novoty a už vůbec ne nějaké neznámé kupce. Nebyl mezi tamější lidi přijat. Jediným jeho stálým zákazníkem byl rytmistr Kyllian, kterému na dluh naléval kořalku.

Seznámil se ale se svými sousedkami Šustrovými. Zprvu je doprovázel do kaváren, časem byl zván i k nim domů. Paní Šustrová si omotala Žemlu kolem prstu a dohodila ho své dceři Pavlíně za manžela. Martin byl díky intrikám paní Šustrové přesvědčen, že ho Pavlína miluje. Slečna Pavlína ho však z hloubi duše nesnášela, ale proti počínání své matky nic nenamítala. Jejich svatbou si paní Šustrová zajistila bezstarostnou budoucnost.

O svatební noci se Žemla dozvěděl o Pavlínině nenávisti. Žili tedy odděleně, ale před paní Šustrovou hráli komedii spokojeného manželství. Pavlína měla ovšem milence. Zanedlouho Pavlína otěhotněla a Martin věděl, že dítě není jeho. Všechno popravdě vypověděl paní Šustrové. Šustrovy se tedy odstěhovaly a více se se Žemlou nestýkaly.

Při inventuře Martin zjistil, že mu Šustrovy vyjedly krám, braly si od něj zadarmo spoustu zboží do domácnosti. Čekal ho nevyhnutelně bankrot. Martin to psychicky neunesl a spáchal sebevraždu. Lidé brzy zjistili příčinu jeho sebevraždy a od té doby se tomu domu neřeklo jinak než Snědený krám. Později na tomto místě byla putyka Káva – čaj, ve které Pavlína pracovala jako prodejná žena.

Ignát Herrmann

(12.8.1854 – 8.7.1935) český spisovatel, humorista a redaktor.

Ignát Herrmann přichází na svět v Horním Mlýně u Chotěboře v rodině zchudlého mlynáře. Herrmannovo dětství a mládí není nijak snadné. Po první třídě reálky odchází Herrmann do Prahy, kde se pak učí kupeckým příručím - kupcem se ale nikdy nestane. Od roku 1873 začíná Ignát Herrmann pracovat u nakladatele Otty, v jehož nakladatelství později řídí humoristický časopis Paleček, kde pod různými pseudonymy zveřejňuje své první literární pokusy.

V roce 1882 Ignát Herrmann zakládá svůj vlastní humoristický časopis, který nazve Švanda dudák, a v roce 1885 pak přichází do redakce Národních listů, kde začíná jako soudničkář.

Herrmannovo literární dílo je poměrné rozsáhlé, avšak zároveň je i kvalitativně značně nevyrovnané. Nejlépe se Hermmannovi daří v žánrových obrázcích, v nichž zachycuje život typických postav pražského prostředí. Mezi tyto prozaické práce patří Pražské figurky (1884), Z pražských zákoutí (1889), Drobní lidé (1888), Domácí štěstí (1893).

Známé jsou dva pak především Herrmannovy romány. Jeho první román U snědeného krámu (1890), kde Ignát Herrmann líčí svá nelehká učednická léta, vypráví o chudém pražském kupci, kterého tvrdé existenční podmínky a nepříliš šťastný sňatek doženou k sebevraždě. Druhým známým Herrmannový románem je pak humoristický román Otec Kondelík a ženich Vejvara (1898), a jeho pokračování z roku 1906 Tchán Kondelík a zeť Vejvara, kde Ignát Herrmann v postavě dobráckého maloměšťáka pana Kondelíka zobrazuje typ malého českého člověka s jeho přízemními zájmy a úzkými obzory, o jejichž rozšíření nestojí.

Jak román U snědeného krámu, tak i Otec Kondelík a ženich Vejvara jsou ve třicátých letech 20. století zfilmovány. Ignát Herrmann umírá v Řevnicích u Prahy.

Závěr

Román z prostředí drobné pražské buržoazie. Moje hodnocení: (5/10)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník