Stařec a moře - Ernest Hemingway

Hlavním hrdinou této knihy je stařičký Santiago. Byl to vynikající rybář. V poslední době ho však opouštějí nejen síly, ale i štěstí. Už osmdesát dní neulovil žádnou větší rybu. Taky proto ho musel na příkaz rodičů opustit jeho mladý pomocník a přítel. Ten s ním nejen jezdil na ryby, ale nosil mu i jídlo a staral se o toho dobrosrdečného vyzáblého staříka.

Jednoho dne brzy zrána se stařec vypraví na břeh daleko od břehu a doufá, že konečně prolomí svou smůlu. A skutečně. Na udici mu zabere kousek, který sice nevidí, ale tuší, že půjde o jeho největší úlovek. Ryba ho však překvapí a táhne ho i s loďkou na širé moře. Santiago je po několika hodinách velice vyčerpán, ruce má rozedřené, hrdlo vyschlé. Ryba má ale výdrž a vytrvale pluje dál.

Mezitím se zešeří a přichází večer. Loďka stále šplouchá černou vodou. Santiago probdí velice nezvyklou a fyzicky náročnou noc. Ryba se ale ani ráno nevzdá. Starci pomalu docházejí síly a chvilkami nemá daleko k mdlobám, přesto se mu nakonec podaří rybu, po dlouhém a namáhavém boji, hlavně díky svým dlouholetým zkušenostem a vytrvalosti zabít.

Je mu jí velice líto, protože byla mimořádně klidná, sebevědomá a nebojácná a on ji za to obdivoval. Přiváže ji k loďce a vydává se k domovu. Po cestě mu ji však přes všecko jeho úsilí sežerou žraloci. Stařec nadobro vyčerpán se tedy vátí do své prosté chatrče z bambusu a usne. Ránu u moře postává skupinka lidí a nevěřícně a obdivně hledí na obrovitou kostru, přivázanou ke starcově loďce.

Ernest Miller Hemingway

(21.7.1899 - 2.7.1961) americký prozaik, žurnalista a esejista.

Narodil se v Oak Parku. Psal převážně o mužích vedoucích nebezpečný způsob života. Jeho díla jsou oslavou jejich odvahy, ale také sondou do jejich psychologie a do pozadí jejich skutků. Pod vlivem modernistických autorů a požadavků objektivního žurnalismu si vypracoval charakteristicky úsporný, citově nezaujatý styl, často založený na pouhém záznamu dialogu.

Většina jeho děl byla inspirována bohatými osobními zážitky, dětské zkušenosti z Michiganu, kontakt s přírodou a motivy války se objevují už v jeho prvních povídkách. Později se stal mluvčím ztracené generace (válkou poznamenaných a rozčarovaných Američanů, hledajících útočiště zejména v Paříži).

První světovou válku prožil dobrovolně v Evropě, ve dvacátých letech působil ve Francii jako korespondent listu Toronto Star. Během španělské občanské války pomáhal bojovat proti nastupujícímu fašismu. Ve svém poválečném díle zobrazil člověka uprostřed válek a násilí a vzdal hold lidské statečnosti, zobrazil však i život umělecké bohémy. Vzápětí po nástupu diktátorského politika Fidela Castra Ruze (1926) k moci v roce 1960 opustil Kubu a vrátil se do Spojených států.

Laureát Nobelovy ceny za literaturu pro rok 1954, kterou však nemohl převzít kvůli zraněním způsobeným předešlou leteckou nehodou z Ugandy. Kromě toho získal také Pulitzerovu cenu. Postupem času však neunesl tíhu vlastní samoty a spáchal sebevraždu, když se zastřelil v Ketchumu.

Závěr

Lidský příběh prostého starce a jeho zápas s přírodou. Moje hodnocení: (8/10)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník