Staré řecké báje a pověsti - Eduard Petiška

Výběr z několika bájí

Prométheus

Báje o potomku Titánu - Prométheovi. Ten s pomocí bohyně moudrosti Athény stvořil z hlíny člověka a naučil ho různým dovednostem a uctívání bohů. Zeus odebral lidem oheň. Prométheus se vplížil na Olymp a ukradl oheň, který donesl zpět na zem. Za trest poslal Zeus na zem Pandoru se skříňkou, kterou otevřel Prométheův bratr a vypustil tím na zem nemoci a bídu. Poté Zeus přikoval Prométhea na skálu a každý den mu orel vyklovával dorůstající játra. Prométhea osvobodil Hérakles, který orla zabil. Prométheus dostal na usmíření bohů prsten s kusem skály v něm, proto lidé nosí dodnes prsteny.

Perseus

Král Akrisios věznil svou decru Danaé ze strachu před věštbou, podle níž ho zabije vlastní vnuk. Sám Zeus však za Danaé chodil a nakonec jí zplodil syna Persea. Král je nechal dát do bedny a poslat na moře. Vytáhli je rybáři a jejich král je přijal a Danaé si vzal za ženu. Když Perseus vyrostl, poslal ho do světa pro hlavu Medusy. Perseus ji s pomocí Athény Gorgoně uťal. Na cestě zpět zachránil před smrtí Andromedu před mořským hadem. Dívku si vzal za ženu, vrátil se s ní domů a Medusinou hlavou usmrtil jízlivého krále a stal se králem. Při jedněch hrách pak hodil disk nešťastě do publika a usmrtil tak svého děda Akrisia.

Daidalos a Ikaros

Daidalos byl velký umělec a stavitel. Měl velmi nadaného žáka Talóa, ale nedovedl snést, že bude brzy slavnější než on sám, a proto ho jednou shodil z hradeb. Talóa proměnila bohyně Athéna v čejku a prozrazený Daidalos prchl se svým synem Ikarem na Krétu. Královi Minóvi se Daidalos náramně hodil, protože mu měl postavit bludiště pro strašlivou obludu Minotaura. Byl na ostrově velmi vážený, ale stale toužil po své vlasti, a tak jednou sestrojil křídla pro sebe i pro syna, aby mohli opustit ostrov. Vzlétli, ale Ikaros neuposlechl otcovi rady a vylétl příliš vysoko. Ikaros se zřítil do hlubin a zdrcený Daidalos odlétl na Sicílii, kde postavil ještě mnoho podivných staveb.

Théseus

Král Aigeus, syn athénského krále, musel odplout za otcem do války v Athénách a opustit tak svého právě narozeného syna Thésea. Pod velkým balvanem ukryl svůj meč a střevíce, s nimiž měl za ním Théseus přijet do Athén, jakmile by byl schopný balvan uzvednout. Théseus vyrostl v neobvykle silného muže, balvan zvedl a odešel nebezpečnými horami za otcem. Cestou zabil obra Prokruta, jež své oběti mučil. Usekl mu na malém lůžku hlavu. V Athénách se konečně shledal s otcem, avšak znovu jej opustil, neboť se vydal na Krétu porazit Minotaura. Athény totiž byly podřízeny králi Minósovi a ten po nich žádal každý devátý rok 7 chlapců a 7 dívek jako pokrm pro Minotaura. Théseus se přidal mezi čtrnáct vylosovaných a s pomocí Minósovy dcery obludu porazil. Tak osvobodil Athény a stal se jejich králem.

Eduard Petiška

(14.5.1924 - 6.6.1987) český básník, prozaik a překladatel. Narodil se v Praze, kde vystudoval gymnázium a filozofickou fakultu. Od roku 1948 žil v Brandýse nad Labem. V poezii navázal na F. Halase (Podzimní deník). Postupně v jeho tvorbě zesílil rys civilní prostoty a intelektuálně kontrolované obraznosti (Na prázdná místa). Lyrizovaný ráz mají i prózy zabývající se generačně pojatými psychologickými a mravními konflikty (Než uzrají muži, Pomerančové šaty, Průvodce mladého muže manželstvím, Třicet manželek).

Autor knih pro děti (Birlibán) a vzpomínkové knihy: Srdce, ve kterém bydlím. Kulturní výchovný význam mají jeho úpravy českých a cizích pověstí a pohádek (Staré řecké báje a pověsti, Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré Prahy, Čtení o hradech, Čtení o zámcích a místech).

Závěr

Kniha mi přijde spíše pro menší děti. Příběhy, ve kterých se do života lidí mísí bohové jsou zcela nedůvěryhodné. Moje hodnocení: (5/10)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník