Pygmalión - George Bernard Shaw

Profesor Higgins se zabývá lidskou mluvou, správnou výslovností a nářečími. Podle řeči dokáže přesně určit, odkud daný člověk pochází. Líza Doolittelová je chudá prostá květinářka. Uslyší Hiiginse, jak se svému příteli Pickeringovi chlubí, že by i z prostého děvčete dokázal udělat dámu. Našetří si trošku peněz a jde žádat Higginse, aby jí dával hodiny správného mluvení. Ten se jí vysměje, ale vzápětí uzavírá s Pickeringem sázku, že z Lízy do půl roku udělá dámu a nikdo neodhalí její původ.

Líza se těžce sžívá s životem dámy. Higgins jí za Pickeringovy asistence každý den učí správně vystupovat. Sám je ale při učení hrubý a dává Líze jasně najevo, že je vysoko nad ní, zatímco Pickering si jí váží. Líza se učí rychle a zanedlouho se opravdu dokáže chovat jako pravá dáma. Zjišťuje však, že život na úrovni není žádná slast, a že jí nejvíce vyhovoval dřívější život na ulici. Hrdost už jí nedovolí sklouznout zpátky, a proto si najde ženicha, který je schopen jí zajistit slušnou budoucnost.

George Bernard Shaw

(26.7.1856 - 2.11.1950) anglický dramatik, prozaik a esejista irského původu, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1925.

George Bernard Shaw pocházel z chudé irské protestantské rodiny. Jeho otec po obchodních neúspěších propadl alkoholu a mladý Shaw se tak musel protloukat životem sám, již od patnácti let se musel sám živit. Jeho matka roku 1873 manžela opustila a odjela do Londýna, kde vyučovala zpěv. O tři roky později za ní Shaw přijel. Psal v té době články o hudbě do časopisu The Hornet (Sršeň) a vzdělával se jako samouk v knihovně Britského muzea. Propagoval norského dramatika Henrika Ibsena a od roku 1879 navštěvoval také akce různých filozofických a politikých společností.

Přednášky amerického ekonoma Henryho George jej přivedly k reformnímu socialismu a roku 1884 založil společně s S.J. Webbem Fabiánskou společnost (Fabian Society), jejíž členové propagovali socialismus, ale odmítali násilí, zvláště Marxovy myšlenky o nastolení socialismu revolučním bojem, a připravovali porážku kapitalismu pomocí postupných reforem a parlamentní cestou.

V této době se George Bernard Shaw prosadil jako výtvarný, hudební a později i literární a divadelní kritik, psal pro londýnský časopis The World (Svět) a irský The Star (Hvězda), divadelní kritiky pak psal pro Saturday Revue (Sobotní revue). Roku 1898 se Shaw oženil, ale děti nikdy neměl.

Shaw se také neúspěšně pokoušel o vstup do politiky, jeho socialistické projevy před volbami roku 1904 odradily většinu voličů. Postupně navštívil Sovětský svaz (1931), Jižní Afriku (1932) a USA (1933), kde však sklidil velký neúspěch, protože přednášel o znárodnění amerického průmyslu.

První romány G. B. Shawa z let 1879-1883 nebyly příliš úspěšné, tato poměrně nezralá díla se ovšem vyznačují odvážnou útočností a satirickými šlehy. Jejich hrdinou bývá často mladý výtržník, který pohoršuje měštáky nesentimentální věcností i naprostou neúctou ke společenským konvencím a posvátným hodnotám.

Pravé literární uplatnění našel Shaw až v dramatické tvorbě, ve které uplatnil svůj jasný, kritický a ironický intelekt. Stal se zakladatelem moderního anglického dramatu a nejvýznamnějším anglickým dramatikem po Williamu Shakespearovi. Debutoval roku 1892 hrou Domy pana Sartoria, po níž následovala řada vtipných, většinou satiricky přiostřených dramat s náměty dobovými (Živnost paní Warrenové, Candida), historickými (Pekelník, Caesar a Kleopatra, Svatá Jana) či s úsměvným až sardonickým pohledem na aktuální otázky ženské emancipace a na viktoriánské představy společenských tříd (Pygmalion).

Své hry Shaw tvořil podle své koncepce sociálně diskuzní komedie a přivedl na scénu dramatickou debatu, osvětlující ústřední myšlenku hry ze všech stran v náhlých a překvapivých zvratech. Novinkou byly také jeho důkladně předmluvy k tištěným vydáním jeho her, což jsou vlastně eseje o jejich hlavních myšlenkách a obsahují ostrou kritiku viktoriánské morálky a zbídačování člověka. Celým svým dílem Shaw směřoval ke kritickému hodnocení společnosti, kterou vidí pod zorným úhlem palčivých sociálních otázek a svého pokrokového zaměření.

Roku 1925 obdržel George Bernard Shaw Nobelovu cenu za literaturu. Po smrti své manželky (1943) začal Shaw postupně ztrácet zájem o vlastní život, snižoval pracovní tempo a nakonec roku 1950 zmeřel ve své venkovské vile ve střední Anglii, kde žil od roku 1906.

Závěr

Rozdíly mezi spodní a vyšší vrstvou pařížské společnosti. Moje hodnocení: (8/10)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník