Proti všem - Alois Jirásek

Skonání věku. Hvozdenský hejtman Ctibor Usuzuje, že nastane boj bratří proti všem. Jsou už počátky husitských bouří a před takovými hrůzami prchají louňovický probošt, únavou vyčerpaná novicka Marta a starý sakristián. Omylem se dostanou do Hvozdna místo do Příběnic, ale Ctibor jim dopřál jako hostům útulek, třebas byli katolíci. Pak je dá doprovodit na hrad Příběnice.

Mezi bratrancem Ctiborovým Ondřejem a novickou Martou vznikne láska. Pak je založen Tábor. Všichni venkované opouštějí své statky a přidávají se k božímu městu. I Zdena, ovdovělá dcera vladyky Ctibora, přispěchala sem, puzena touhou po zbožném žití, ale také podvědomou láskou k táborskému knězi Janu Bydlínskému.

Křížová výprava císaře Zikmunda, jež svými důsledky postihla kacířské Čechy. V Kutné Hoře Němci chycené husity hází do šachet. Zikmund zde přijímá poselstvo Pražanů. Požaduje však takové podmínky, že je nemohou přijmout.

Pomoc Praze přináší Žižka vítězstvím nad železnou jízdou na Vítkově hoře roku 1420. Také Ondřej se Ctiborem Hvozdenským bojují na Vítkově. Zdena se zatím stará v Táboře o raněné a slíbí Bydlinskému manželství. Tím vzbudí žárlivost jiného kněze, blouznivého Kániše. Tábor byl napaden Oldřichem z Rožmberka, ale na pomoc mu přišlo několik set jezdců, poslaných Žižkou z Prahy.

Boží zástup. Tímto jménem se označovali přívrženci výstředních kněží. Ty Žižka z Tábora vypudil a poslal na hrad Příběnice, kde je správcem Zdenin otec. Kániš, toužící nezřízeně po Zdeně, přivede zástup do náboženského šílenství a způsobí, že kněz Bydlínský s chotí Zdenou jsou ve své chýši upáleni. Pak odtáhne boží zástup k Dražicům a oddává se tam orgiím. Ctibor vše oznámí na Tábor a Žižka adamitům neodpustí. Na Táboře se sejde bývalá novicka Marta, nyní Jana, s Ondřejem a je s ním šťastna.

Alois Jirásek

(23.8.1851 – 12.3.1930) český prozaik a dramatik, autor řady historických románů a představitel realismu.

Tvůrce české historické beletrie se narodil v Hronově a pocházel se starého selského a písmáckého rodu. Studoval nejprve na německém piaristickém gymnasiu v Broumově, později na českém gymnasiu v Hradci Králové. Historii studoval na filosofické fakultě v Praze.

V Praze se také seznámil již jako vysokoškolský student, pokoušející se o první kroky v literární tvorbě, se spisovateli kolem časopisu Lumír a velmi důvěrně přilnul k Mikoláši Alšovi. Od roku 1874 učil na gymnasiu v Litomyšli, teprve po 14 letech přešel do Prahy. Za první světové války podepsal jako jeden z prvních známý Manifest českých spisovatelů (1917). Zemřel v Praze a je pohřben v rodném Hronově.

Jiráskovo dílo dovršilo buditelskou tradici české literatury. Svou demokratickou představu národních dějin, vycházející v podstatě z koncepce Palackého, ztělesnil Jirásek umělecky v obrazech velkých a pro národ rozhodujících dějinných epoch, v nichž ukázal lid jako nositele historického dění. Vrchol národní minulosti spatřoval v husitství a bratrství, významně také vyzdvihl lidový charakter národního obrození.

Ačkoli Jiráskovo rozsáhlé dílo objímá v podstatě celou národní minulost od doby mytické až po dobu spisovatelova mládí, látkově se autor soustředil především ke třem významným obdobím českých dějin (době husitské, době pobělohorské a době národního obrození).

Dobu husitskou zobrazil Jirásek ve třech rozměrných románových skladbách. Trilogie Mezi proudy (Dvojí dvůr, Syn ohnivcův, Do tří hlasů) vypravuje o vzniku české reformace v době Václava IV. Druhá trilogie Proti všem (Skonání věků, Kruciata, Boží zástup) líčí vlastní vznik husitství od jeho chiliastických počátků, jeho rozmach v době vzniku Tábora a jeho vyvrcholení bitvou proti křižákům na Vítkově. Umělecky nejhodnotnější je třetí trilogie, Bratrstvo (Bitva u Lučence, Mária, Žebráci), o bratřických vojscích na Slovensku, zobrazující husitství v jeho pozdním období.

K tematice husitské a reformační patři ještě nedokončený dvoudílný román o Jiřím Poděbradském Husitský král, román Konec a počátek o počátcích jednoty bratrské a povídka Zemanka.

Umělecké ztvárnění doby pobělohorské je tématem románu Skály, představujícího na osudech drobné zemanské rodiny pobělohorskou tragédii národa i útlak lidu, bouřícího se proti poddanství. Román Psohlavci s ústřední postavou legendárního chodského hrdiny Jana Sladkého - Koziny je rovněž obrazem protifeudálního boje lidu. Skaláci, román s podobnou tematikou, zobrazuje velkou selskou vzpouru na Náchodsku roku 1775.

Nejvyzrálejším Jiráskovým románem je Temno. Široká románová freska předvádí morální, kulturní a společenskou situaci národa ve dvacátých letech 18. století v prostředí pražského měšťanstva, tajných nekatolíků a drobné venkovské šlechty. V románu je také zachycena postava proslulého ničitele českých nekatolických knih, jezuity Antonína Koniáše.

Umělecky velmi šťastný byl Jirásek v látkách zobrazujících doznívání protireformační doby, dobu rokoka a osvícenství (Poklad, Sousedé, Pandurek, Na dvoře vévodském a Ráj světa).

Dobu národního obrození zobrazuje především rozsáhlý pětidílný román F. L. Věk, zahrnující období od konce sedmdesátých let 18. století do dvacátých let 19. století.

Páteří románu jsou životní osudy dobrušského studenta a později kupce a osvícenského vlastence F. L. Věka (vlastně Heka) a jeho syna Václava. Jirásek sleduje obrozenský proces v Praze i na venkově v souvislosti s ostatními událostmi v Evropě. Obrození chápe jako hnutí lidové, v jehož čele jsou uvědomělí vlastenci, pocházející vesměs z venkovských rodin.

Volným pokračováním F. L. Věka je čtyřdílná kronika U nás (Úhor, Novina, Osetek, Zeměžluč), vypravující o národním obrození v rodném kraji autorově, s ústřední postavou sympatického obrozenského kněze Havlovického.

Konci obrozenské doby je věnována povídka Filozofská historie. Studentská idyla z Litomyšle, se skvěle vystiženou atmosférou maloměsta, do něhož zavanou naděje revolučního roku 1848.

Neobyčejné popularity dosáhl Jirásek dvěma knihami pro mládež. Povídka Z Čech až na konec světa je beletristickým zpracováním staročeského cestopisu Václava Šaška z Bířkova o cestě poselstva krále Jiřího po západoevropských zemích, kniha Staré pověsti české působivě archaizujícím stylem vypráví hlavní české pověsti národní i některé místní. Umělecky nejdokonalejší je soubor nejstarších kmenových pověstí.

Poměrně pozdní Jiráskova dramatická tvorba je nestejné hodnoty. Počíná dodnes populární hojnarkou, vesnickou tragédií z minulého století, a dramatem Otec ze stejné látkové oblasti. K tylovské pohádkové symboličnosti se obrátil Jirásek hrami Lucerna a Pan Johanes ze života šlechty a utiskovaného lidu v době rokoka.

Analogií k Jiráskovým husitským trilogiím je dramatická trilogie Jan Žižka, Jan Hus a Jan Roháč. Doby obrozenské a milované Litomyšle se týká veselohra M. D. Rettigová.

Jirásek patří k našim nejvýznamnějším spisovatelům. Dovedl mistrovsky využít příznačných historických detailů k podrobnému prokreslení doby. Jeho postavy jsou zároveň nositeli i tvůrci historie. Výrazným znakem Jiráskova mistrovství je soulad mezi individuálním a obecným významem jeho postav. Jiráskovi vždy šlo především 0 obraz společenského dění, proto jedinec je u něho volen tak, aby zároveň reprezentoval svou dobu, její tendence a myšlenky.

Závěr

Rozmach a vrchol husitství. Moje hodnocení: (6/10)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník