Proces - Franz Kafka

Josef K., prokurista banky v nejmenovaném městě, je v den svých 30. narozenin zatčen. Nikdo mu nesdělí důvod zatčení ani obvinění, které je zřejmě vážné, a které proti němu vznesl neznámý soud. Zatím je ponechán na svobodě a jen občas je předvolán k podrobnému vyšetřování, jež se koná na zaprášené půdě odlehlého činžáku.

Josef K. zpočátku považuje obžalobu za nesmyslnou, cítí se nevinen a snaží se zlehčovat svůj případ. Později se snaží různými prostředky soudní řízení ovlivnit. Vyhledává pomoc advokáta, malíře, který má styky se soudem, i různých žen. Dozvídá se, že soud opírající se o široce rozvětvenou a neprůhlednou organizaci, neuznává hmatatelné důvody neviny, je vždy přesvědčen o vině obžalovaného a žádá doznání.

Při náhodné návštěvě v chrámu se Josef K. setkává s knězem, který mu vykládá příběh o člověku, který po celý život čekal před dveřmi zákona, aniž by vstoupil. Josef K. nikdy nespatří své soudce, ani neslyší rozsudek. V předvečer svých 31. narozenin ho dva muži odvádějí z bytu a v opuštěném lomu nad ním vykonají ortel ranou nožem do srdce. Umírá "jako pes".

Franz Kafka

(3.7.1883 - 3.6.1924) prozaik, představitel německé literární Prahy.

Narodil se roku 1883 na Starém Městě pražském. Pocházel z rodiny zámožného obchodníka. Po vystudování práv na pražské německé universitě pracoval v letech 1907-1922 jako úředník v pojišťovnictví, nejprve krátce u Assicurazioni Generali a posléze 14 let, až do svého penzionování v roce 1922 v Dělnické úrazové pojišťovně. Jako zdatný, výkonný a odborně skvěle kvalifikovaný úředník tak dosáhl hodnosti vrchního tajemníka ústavu.

Nejdůležitější však pro Kafku bylo psaní, což se příliš neshodovalo s prací v úřadě, kterou svědomitě vykonával. Po propuknutí plicní choroby v roce 1917 sedm let marně s nemocí zápasil. Poslední léta svého života trávil většinou v zotavovnách a v léčebných ústavech v Čechách i v zahraničí. Ani v těchto letech však nepřestával psát. Jeho komplikovaný postoj k životu, geniální schopnost analýzy, problematizující i nejprostší věci života, nemoc a existenciálně pociťovaná potřeba psát krutě poznamenaly jeho vztah k světu a jeho úsilí o uzavření manželství a založení rodiny.

K svému dílu byl Kafka neobyčejně kritický. Jen malou jeho část uvolnil, většinou pod nátlakem, ke knižnímu vydání (Rozjímání, Proměna, Ortel, cyklus Venkovský lékař, V kárném táboře, cyklus Umělec v hladovění). Větší část jeho díla, která později vytvořila Kafkovu světovou slávu, vyšla z pozůstalosti (román Nezvěstný, romány Proces a Zámek, přes 30 povídek a desítky fragmentů, Deníky z let 1909-1923 a cykly korespondence Felice, Mileně, Ottle a rodině a Rodičům z let 1922-1924) díky tomu, že jeho nejbližší přítel Max Brod, poslušen vyššího mravního příkazu nerespektoval Kafkovo přání, aby jeho rukopisy bez milosti spálil.

Franz Kafka zemřel 3. června 1924 v rakouském sanatoriu v Kierlingu u Klosterneuburgu.

Závěr

Chladně a nevzrušeně líčené otřesné situace. Moje hodnocení: (7/10)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník