V malém městečku Chiozza nedaleko Benátek čekají ženy dvou rodů na návrat mužů - rybářů z moře. Sestra patrona Toniho Lucietta vyhlíží svého milého Titta Nane. Na toho si však myslí i Checca, sestra paní Libery, ženy patrona Fortunata. Orsetta, druhá sestra paní Libery, čeká na Beppa, bratra patrona Toniho. Na Toniho čeká jeho manželka paní Pasqua.
Zprvu poklidná rozmluva žen se brzy mění v temperamentní hádku. Nadávají si, pomlouvají. Mezi hašteřící ženy přichází lodičkář Toffolo a flirtuje se svobodnými dívkami. Muži se vracejí z moře. Rozmíšky a pomluvy způsobí, že se Lucietta i Orsetta se svými vyvolenými rozejdou.
Titto Nane a Beppo zuří a napadnou Toffola. Tím se spor stává soudním případem. Soudce Isidoro, člověk "nad věcí", vyslýchá rodinu patrona Fortunata. Výpovědi jsou tak zmatené, že se vlastně nic podstatného nedoví. Nakonec se mu po mnoha komplikacích podaří konflikt urovnat. A tak má Lucietta opět svého Titta Nane, Orsetta Beppa. I Checca se zasnoubí s Toffolem.
(25.2.1707 – 6.2.1793) slavný italský dramatik, především autor mnoha desítek komedií, z nichž mnohé se hrají dodnes. Narodil se v rodině lékaře Giulia Goldoni a Margherity Salvioni. Číst a psát se naučil už ve čtyřech letech, svou první hru napsal v devíti letech. Pokusil se studovat filosofii u dominikánů v Rimi (1720–1721), práva v Pavii (1723–1724) a později v Modeně (1727). Studium práv dokončil až v roce 1731 v Raveně. Mezitím psal další hry, kočoval s hereckou společností, pracoval v různých advokátních kancelářích.
V roce 1733 se začal toulat po celé severní Itálii. Určitou dobu působil i jako tajemník benátského velvyslance v Miláně. V roce 1734 se stal účastníkem bitvy u Parmy a vrátil se do Benátek. Tam se začal věnovat už výhradně divadlu. S divadelní společností se pohyboval po Itálii, během pobytu v Janově se oženil s Nicolettou Conniovou.
V dalších letech se úspěšně hrály desítky jeho her, byl ředitelem divadel v Benátkách i Janově, psal libreta oper. V roce 1757 byl jmenován v Parmě dvorním básníkem francouzských Bourbonů s pravidelnou penzí. V roce 1758 jej přijal na audienci papež Kliment XIII.
V roce 1763 odjel do Paříže, kde se stal vychovatelem královských dcer a psal další komedie. V letech 1784–1787 napsal své Paměti. V roce 1792 mu Národní konvent zastavil penzi. Obnovil mu ji na přímluvu přátel v únoru 1793. Goldoni ale den před tímto rozhodnutím zemřel.
Zmatený příběh plný hádek. Moje hodnocení: (6/10)
Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník