Poklad - Alois Jirásek

Děj knihy začíná jízdou mladého doktora Kamenického na Podštejnský hrad. Cestou je svědkem pronásledování neznámého mladíka drábem. Když se od drába dozví, že ho stíhá jen pro jeho vyznání, úmyslně mu ukáže opačný směr.

Když dorazí na hrad, nejde jen starou pustou rozvalinu. Hrad je v rozkladu, jen obytné prostory jsou udržovány. Na hradě toho času přebývá hrbě Podštejnský se svou chotí a její služkou, Abbé Steydel (zásadní katolík, pronásledovatel protestantů), slečna Renata z Těmic se svou služkou Žanetkou.

Hrabě se celý svůj život zabývá kopáním a obnovováním podzemních chodeb pod hradem, kde má být údajně ukryt poklad. Jediný, kdo mu tvrdil, že ví, kde poklad je a kterým směrem má kopat byl bratr sterého Bartodějského, tajného protestanta. Hrabě mu nejdříve nevěřil, a když ho chtěl vyslechnout, dozvěděl se, že spadl z ležení, a je mrtvý.

Mezitím Bartodějský, který bydlel na samotě pod hradem, poskytl útočiště Václavu Horákovi, kterého tenkrát doktor zachránil před drábem. Tomáš Celer je mladý chlapec z vesnice, asi stejně starý jako Horák, který se dvoří Bartodějského dceři Frantině. Když zjistí, že je zamilovaná do Horáka, začne jim všelijak škodit, a hledat v lese tajnou skrýš, kam Horáka ukrývají. Horák mezitím odejde zpět do Německa, protože začíná zima, a ve sněhu by mohli snadno najít jeho stopy, a chytit ho.

Přes zimu se doktor spřátelí s Bartodějským, který ví o jeho skutku vůči Václavovi. Také se blíže seznámí s Renatou, která sdílí jeho sympatie s protestanty. Pak nastane jaro. Znovu přijde mladý Horák, a přinese Bratrské knihy, které se v Čechách tisknout nesměly. Hrabě mezitím odkryje další chodbu, o které tvrdí že je to určitě ta pravá. Na jejím vyklízení pracují dělníci bez přestávek, na oběd mají jen minimum času.

Tou dobou se podaří Tomášovi Celerovi opravdu odhalit, kde je tajná skrýš protestantů. Řekne to Steydelovi, a společně tam počíhají. Podaří se jim chytit Horáka, i se starým Bartodějským, který ho tam byl navštívit. Když je v podzemní jeskyni svazují, ozvou se najednou prudké a silné rány na mohutné dveře, které jsou na druhém konci jeskyně. Hrabě se totiž mezitím prohrabal na konec chodby, a nalezl tam dveře, které nechal vyrazit.

Když se dostal do jeskyně, strnul, a postupně si uvědomoval, že žádný poklad zde není. Nechá jeskyni prohledat, a najdou jen starou almaru, kterou jim Bartodějský, ač nerad, otevře. Postupně z ní vyndá šest dílů Bible Kralické, a spoustu jiných bratrských knih. Nakonec vyndá i starý pozlacený kalich. Dosud si držel důstojnost, ale nyní klekl před knížete, a začal ho prosit o knihy a kalich, že prodá vše co má včetně chalupy, a vykoupí je od něj, jen ať je neničí, že to je ten poklad, který on celou dobu hledá.

Kníže řekl, že je vezme na faru na přezkoumání. Když je nese jeho sluha na faru, požádá ho doktor, aby mu je na moment půjčil, a nanosil je k němu do komnaty. Pak šel do vězení k Horákovi, kterému dá pilník, aby mohl utéct. V noci uteče s Renatou, Horákem i Frantinou pryč.

V pohraničí se s Renatou vezmou, a Horák si vezme Frantinu. Nedlouho nato je vydán Toleranční patent, kterým povolil Josef II. svobodu vyznání. Horák se svou matkou a s Frantinou se vrátili k Bartodějskému, a přivezli všechny bratrské relikvie, které doktor tenkrát zachránil. Bartodějský brzy nato zemřel, ale na rtech měl úsměv, a věděl, že Českým Bratům začínají lepší časy.

Alois Jirásek

(23.8.1851 – 12.3.1930) český prozaik a dramatik, autor řady historických románů a představitel realismu.

Tvůrce české historické beletrie se narodil v Hronově a pocházel se starého selského a písmáckého rodu. Studoval nejprve na německém piaristickém gymnasiu v Broumově, později na českém gymnasiu v Hradci Králové. Historii studoval na filosofické fakultě v Praze.

V Praze se také seznámil již jako vysokoškolský student, pokoušející se o první kroky v literární tvorbě, se spisovateli kolem časopisu Lumír a velmi důvěrně přilnul k Mikoláši Alšovi. Od roku 1874 učil na gymnasiu v Litomyšli, teprve po 14 letech přešel do Prahy. Za první světové války podepsal jako jeden z prvních známý Manifest českých spisovatelů (1917). Zemřel v Praze a je pohřben v rodném Hronově.

Jiráskovo dílo dovršilo buditelskou tradici české literatury. Svou demokratickou představu národních dějin, vycházející v podstatě z koncepce Palackého, ztělesnil Jirásek umělecky v obrazech velkých a pro národ rozhodujících dějinných epoch, v nichž ukázal lid jako nositele historického dění. Vrchol národní minulosti spatřoval v husitství a bratrství, významně také vyzdvihl lidový charakter národního obrození.

Ačkoli Jiráskovo rozsáhlé dílo objímá v podstatě celou národní minulost od doby mytické až po dobu spisovatelova mládí, látkově se autor soustředil především ke třem významným obdobím českých dějin (době husitské, době pobělohorské a době národního obrození).

Dobu husitskou zobrazil Jirásek ve třech rozměrných románových skladbách. Trilogie Mezi proudy (Dvojí dvůr, Syn ohnivcův, Do tří hlasů) vypravuje o vzniku české reformace v době Václava IV. Druhá trilogie Proti všem (Skonání věků, Kruciata, Boží zástup) líčí vlastní vznik husitství od jeho chiliastických počátků, jeho rozmach v době vzniku Tábora a jeho vyvrcholení bitvou proti křižákům na Vítkově. Umělecky nejhodnotnější je třetí trilogie, Bratrstvo (Bitva u Lučence, Mária, Žebráci), o bratřických vojscích na Slovensku, zobrazující husitství v jeho pozdním období.

K tematice husitské a reformační patři ještě nedokončený dvoudílný román o Jiřím Poděbradském Husitský král, román Konec a počátek o počátcích jednoty bratrské a povídka Zemanka.

Umělecké ztvárnění doby pobělohorské je tématem románu Skály, představujícího na osudech drobné zemanské rodiny pobělohorskou tragédii národa i útlak lidu, bouřícího se proti poddanství. Román Psohlavci s ústřední postavou legendárního chodského hrdiny Jana Sladkého - Koziny je rovněž obrazem protifeudálního boje lidu. Skaláci, román s podobnou tematikou, zobrazuje velkou selskou vzpouru na Náchodsku roku 1775.

Nejvyzrálejším Jiráskovým románem je Temno. Široká románová freska předvádí morální, kulturní a společenskou situaci národa ve dvacátých letech 18. století v prostředí pražského měšťanstva, tajných nekatolíků a drobné venkovské šlechty. V románu je také zachycena postava proslulého ničitele českých nekatolických knih, jezuity Antonína Koniáše.

Umělecky velmi šťastný byl Jirásek v látkách zobrazujících doznívání protireformační doby, dobu rokoka a osvícenství (Poklad, Sousedé, Pandurek, Na dvoře vévodském a Ráj světa).

Dobu národního obrození zobrazuje především rozsáhlý pětidílný román F. L. Věk, zahrnující období od konce sedmdesátých let 18. století do dvacátých let 19. století.

Páteří románu jsou životní osudy dobrušského studenta a později kupce a osvícenského vlastence F. L. Věka (vlastně Heka) a jeho syna Václava. Jirásek sleduje obrozenský proces v Praze i na venkově v souvislosti s ostatními událostmi v Evropě. Obrození chápe jako hnutí lidové, v jehož čele jsou uvědomělí vlastenci, pocházející vesměs z venkovských rodin.

Volným pokračováním F. L. Věka je čtyřdílná kronika U nás (Úhor, Novina, Osetek, Zeměžluč), vypravující o národním obrození v rodném kraji autorově, s ústřední postavou sympatického obrozenského kněze Havlovického.

Konci obrozenské doby je věnována povídka Filozofská historie. Studentská idyla z Litomyšle, se skvěle vystiženou atmosférou maloměsta, do něhož zavanou naděje revolučního roku 1848.

Neobyčejné popularity dosáhl Jirásek dvěma knihami pro mládež. Povídka Z Čech až na konec světa je beletristickým zpracováním staročeského cestopisu Václava Šaška z Bířkova o cestě poselstva krále Jiřího po západoevropských zemích, kniha Staré pověsti české působivě archaizujícím stylem vypráví hlavní české pověsti národní i některé místní. Umělecky nejdokonalejší je soubor nejstarších kmenových pověstí.

Poměrně pozdní Jiráskova dramatická tvorba je nestejné hodnoty. Počíná dodnes populární hojnarkou, vesnickou tragédií z minulého století, a dramatem Otec ze stejné látkové oblasti. K tylovské pohádkové symboličnosti se obrátil Jirásek hrami Lucerna a Pan Johanes ze života šlechty a utiskovaného lidu v době rokoka.

Analogií k Jiráskovým husitským trilogiím je dramatická trilogie Jan Žižka, Jan Hus a Jan Roháč. Doby obrozenské a milované Litomyšle se týká veselohra M. D. Rettigová.

Jirásek patří k našim nejvýznamnějším spisovatelům. Dovedl mistrovsky využít příznačných historických detailů k podrobnému prokreslení doby. Jeho postavy jsou zároveň nositeli i tvůrci historie. Výrazným znakem Jiráskova mistrovství je soulad mezi individuálním a obecným významem jeho postav. Jiráskovi vždy šlo především 0 obraz společenského dění, proto jedinec je u něho volen tak, aby zároveň reprezentoval svou dobu, její tendence a myšlenky.

Závěr

Život protestantů v českých zemích. Moje hodnocení: (5/10)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník