Děj novely trvá od 30. ledna do Velkého pátku 29. března 1918. Osmnáctiletý Petr Aubier, syn měšťanské rodiny, se uprostřed válečné Paříže sužované nálety nepřátelských letadel náhodně setkává v metru s dívkou Lucií, jež z existenčních důvodů nedokončila studium malířství a je nucena živit se malováním kýčařských obrázků na objednávku maloměšťáckých zákazníků.
Oba mladí lidé, neuspokojeni dosavadním životem a vzpírající se všeobecnému rozvratu mezilidských vztahů, se do sebe zamilují a vzájemným citem jeden druhému navrací víru v život i sebe sama. Záměrně se izolují od okolního obludného světa a uzavírají se do samoty své lásky odhodláni prosadit i proti panující nelidskosti své lidské právo na štěstí.
Petr si pod Luciiným vlivem uvědomuje hlubší kořeny společenské nepravosti a definitivně se odmítá ztotožnit s buržoazně republikánskými ideály své vlasti. Křehký a něžný svět milenců však zákonitě neunikne ničivému vlivu vnějšího světa plného nenávisti a smrti.
Na Velký Pátek, uprostřed probouzejícího se jara, kdy se milenci chystají konečně završit svou lásku, hynou za náletu v troskách chrámu při poslechu gregoriánských chorálů.
(29.1.1866 - 30.12.1944) francouzský romanopisec, dramatik, esejista a umělecký kritik. Oceněn Nobelovou cenou za literaturu v roce 1915.
Ve čtrnácti letech Rolland odjel do Paříže studovat, kde našel společnost v duchovním rozvratu. Postupně ztrácel víru v náboženství. V té době se soustředil na dílo Benedikta de Spinozy a Lva Tolstého a rozvíjel vášeň pro hudbu. Vystudoval historii a doktorát z umění. Pak odjel na dvouletou stáž do Itálie do Říma.
Zpočátku Rolland psal divadelní hry, ale nebyl úspěšný ve svých pokusech získat širší publikum. V roce 1912, po krátkém zaměstnání jako učitel umění a hudby, se zaměřil hlavně na psaní. Spolupracoval s Charlesem Peguy v deníku Les Cahiers de la Quinzaine, kde publikoval svůj nejznámější desetidílný román Jean-Christophe (Jan Kryštof). Za toto dílo a za brožuru Au-dessus de la melee (Přes boj), žádající Francii a Německo o respektování pravdy a lidskosti skrze jejich zápas v první světové válce, mu byla udělena Nobelovy cena.
Jeho myšlenky byly podrobeny ostrým diskuzím na obou znepřátelených stranách a byly plně pochopeny až v roce 1952, kdy mu posmrtně vyšla publikace Journal des annees de guerre (Nad vřavou válečnou). V roce 1914 se přestěhoval do Švýcarska, kde žil až do svého návratu do Francie v roce 1937.
Rollandovo veledílo Jean-Christophe (Jan Kryštof) je jedním z nejdelších románů, které kdy napsal a je vrcholným příkladem cyklického románu ve Francii. Epické román bohatý na básnické procítění líčící život hudebního skladatele německé národnosti Jean-Christophe Kraffta, žijícího v Paříži mezi Pařížskou komunou a I. světovou válkou.
Další Rollandův cyklický román je sedmidílný savzek L'Âmee-enchantée, ve kterém vystavil hrdiny účinkům státního sektářství. V dvacátých letech 20. století se zaměřil na Asii, zvláště pak na Indii, jelikož se snažil představit svou mystickou filozofii západu. V této době napsal dílo Mahatma Gandhi.
Rollandova obsáhlá korespondence s významnými osobnostmi, jako byl Albert Schweitzer, Albert Einstein, Bertrand Russell nebo Rabindranath Tagore, byla publikována v Cahiers Romain Rolland. Jeho posmrtně publikované Mémoires a soukromé deníky svědčí o nejhlubším zaujetí Rollanda láskou k lidstvu.
Úpadek morálních a společenských hodnot válkou rozvráceného světa. Humanistický ideál čistého milostného citu. Moje hodnocení: (6/10)
Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník