Kniha pojednává o dvou zemědělských dělnících, Georgi Miltnovi a Lendi Smaltovi. Jakmile zemře jejich teta, George se stane Lendiho opatrovníkem. Mají velké sny, ale žádné peníze. Jdou pracovat na farmu do Salinavského údolí. George se stará o Lendiho velice dobře, ale uchránit ho před zlem okolního světa je obtížné.
Lendy miluje vše, co je heboučké a měkké. Kvůli jeho zálibě byl nařčen ze znásilnění a museli ze své práce utéct. Na dalším ranči oba velice dobře zapadli mezi své vrstevníky. Lendy svou slabomyslnost vykompenzoval obrovskou silou, kterou všichni obdivovali. George byl velmi přátelský. Našli mezi dělníky přítele, který také snil o svém ranči. Dohodli se, že všichni tři budou šetřit na tento cíl.
Ale nebylo to tak lehké. Mezi dělníky a vlastníky farmy vznikaly občas rozbroje kvůli jedné jediné ženě na farmě. Byla to manželka syna starého Curtyeho. Byla velmi hezká a velmi ráda byla obdivovaná ostatními muži, protože Curleye byl na ni velice přísný a někdy i hrubý. Se svým neštěstím se často svěřovala Lendimu. Velice obdivovala jeho sílu.
Lendy jednou požádal George, aby mu povolil chovat štěně, které dostal od jednoho dělníka. George mu to povolil, i když věděl, že již uhladil k smrti myš. Jednoho volného dne, když všichni dělníci odpočívali a házeli podkovou, šel se Lendi pomazlit se svým pejskem do stáje. Hladil ho tak dlouho, až ho uhladil k smrti.
V tom přišla do stáje Curleyho žena. Povídali si spolu. Lendimu se líbily její vlasy a ona mu dovolila, aby si sáhnul. Začal je hladit. Jí to dělalo dobře, a tak ho nechala. Když Lendi přitlačil, začala se bát a křičela. V tom se Lendi leknul a začal ji zacpávat ústa. Ona se začala dusit, ale Lendi si myslel, že chce stále křičet. Jeho velkou silou ji nedopatřením zlomil vaz. Lendi dostal strach a utekl do lesa.
Když našel Curley mrtvou manželku, svolal všechny dělníky, dal jim zbraně a příkaz chytit Lendiho. Georgovi bylo hned jasné, co se stalo, a tak se rozhodl, že musí Lendiho najít první. Když ho našel, naposledy mu vyprávěl příběh o budoucím štěstí a se slzami v očích ho zastřelil, aby se nedostal do rukou Curleymu.
(27.2.1902 - 20.12.1968) americký spisovatel, nositel Nobelovy ceny (1962).
Klasik světové prózy Jonh Ernst Steinbeck se narodil roku 1902 v kalifornském městečku Salinas. Byl jedním z největších nejen amerických, ale i světových spisovatelů a scénáristů. Jeho otec pocházel z Německa, do Kalifornie se přestěhoval v 16 letech. Matka pocházející z irské rodiny před sňatkem působila jako učitelka.
Finanční poměry jeho rodiny nebyly příznivé a Steinbeck už jako školák vypomáhal na farmách. Vystudoval střední školu, rok pracoval v cukrovaru, ale pak nastoupil na Stanfordovu univerzitu, kde se vědoval historii a anglické literatuře.
Na jaře roku 1920 opustil Steinbeck univerzitu a vrátil se k práci na velkostatku, aby se seznámil s životem rolníků. Od mládí se cítil spisovatelem, začal tedy opět studovat, ale přitom pracoval v cukrovaru a na stavbě silnice. V roce 1925 definitivně opustil univerzitu. Z této doby najdeme řadu básní a próz v různých časopisech. Rozhodnut stát se spisovatelem odešel jako reportér do New Yorku. První literární práce mu redakce neuveřejnily, a proto nechal žurnalistiky. Ještě předtím, než se stal spisovatelem, pracoval jako zedník, námořník na parníku a dělník v továrně na rybí konzervy.
Mezi Steinbeckovy zájmy patřila hlavně literatura a biologie. V jeho dílech je vykresleno přírodní pozadí, vztah lidí ke zvířatům, rostlinstvu, kameni, hlíně a vodě. Odsuzuje surovost, násilí, zištnost a vykořisťování chudých.
V roce 1940 obdržel Steinbeck Pulitzerovu cenu za román Hrozny hněvu a roku 1962 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Teprve třetí manželství přimělo Steinbecka k odstěhování do New Yorku. Zemřel 20. prosince 1968 v New Yorku.
Zlo okolního světa. Štěstí v maličkostech. Moje hodnocení: (6/10)
Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník