V prvním zpěvu básník líčí krásu prvomájové přírody. Na břehu jezera čeká Jarmila na svého milého Viléma. Ten ale nepřichází. Již za tmy připlouvá ke břehu člun a od neznámého plavce se Jarmila dozvídá bolestnou zprávu. Vilém sedí ve vězení a má být popraven za vraždu Jarmilina svůdce, zavraždil tak svého vlastního otce, kterého neznal. Jarmila se ze zoufalství utopí.
Druhý zpěv zachycuje Vilémovy myšlenky v noci před popravou. Vzpomíná na své dětství, kdy ho otec vyhnal z domu a on vyrůstal v lesích, stal se vůdcem loupežníků (přezdívá se mu „Strašný lesů pán"). Po letech mu otec svedl jeho dívku. Vilém má pocity křivdy. Vinu za svůj čin dává svému otci. Přemýšlí o životě, o tom, o co všechno přijde, co opustí. Nevěří v posmrtný život, „tam" je podle něj vše bez konce, pusto a prázdno, nic. Do kobky přichází strážný, Vilém je už vysílený a téměř omdlívá.
Třetí zpěv začíná líčením nádherného májového jitra, ve kterém je Vilém vyváděn z města k popravišti. Provází ho velký dav lidí. Na popravišti se naposled rozhlíží po krajině, kterou za chvíli navždy opustí. Loučí se také se zemí, kterou velmi miloval („Ach zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou i hrob můj, matku mou, vlasť jedinou i v dědictví mi danou, šířou tu zemi, zemi jedinou!"). Poté je mu sťata hlava jeho tělo vpleteno do kola na kůl.
Ve čtvrtém zpěvu do děje vstupuje sám básník jako poutník, po letech přichází na místo dávné lidské tragédie. Pociťuje smutek nad Vilémovým osudem a téměř se s ním ztotožňuje.
Narodil se 16.11.1810 v Praze v rodině pražského krupaře. Studoval na gymnáziu, později filozofii a práva. Zajímal se o divadlo, ochotnicky hrál v Kajetánském divadle. Krom divadla se zajímal i o historii a politické dění. Po studiích nastoupil na místo advokátního praktikanta v Litoměřicích, ale již za měsíc – 6.11.1836 – zde zemřel na infekci. Smrt ho potkala těsně před svatbou s Lori Šomkovou a nedlouho poté, co se v tisku objevili první kritiky Máje.
Svým dílům dával Mácha rozličnou podobu, mnohá z nich zůstala jen v náčrtech. Vznikla rada náčrtů historických povídek, z nichž pouze jedna – Křivoklad – byla dokončena a za autorova života vydána r. 1834. Původně byla zamýšlena jako součást většího povídkového cyklu – Kat z doby Václava IV. Karel Hynek Mácha zamýšlel napsat celý cyklus Obrazů ze života mého z nichž dokončil a vydal pouze dva. Je autor povídky Márinka (1834) a Cikáni (knižně až v 50.letech).
Nejznámější a literárně nejcennější je Máchova lyricko-epická báseň o čtyřech zpěvech a dvou intermezz Máj (1836). Její kompozice rozčleňuje smysl příběhu vloženého do májové přírody. Uprostřed krásné májové přírody, manifestující lásku, se uskutečňuje postupné osamocování všech tří romantických hrdinů básně, Jarmily, Viléma a Hynka.
Vrchol tvorby. Základní dílo moderní české poezie. Moje hodnocení: (9/10)
Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník