Křest svatého Vladimíra - Karel Havlíček Borovský

Křest Svatého Vladimíra je Satirická skladba, zdánlivě z historie ruské, pro oklamání cenzury. Car Vladimír má boha Peruna za svého sluhu, a chce aby mu zahřměl při oslavě jeho svátku, čímž chtěl ušetřit na slavnostní dělostřelbě. Perun to odmítne, a je proto zatčen, a vojenským soudem odsouzen k smrti. Potíže pak nepřestávají, Vladimír hledá nového boha, aby udržel lid v poslušnosti. Vypíše konkurs na nového Boha ”církve nejcírkvovatější”. Ozývají se mu nejrůznější hlavy církví z celého světa – Římané, Řekové, Mohamedi, Jezuiti, Křesťané i Židé.

Autor nechtěl věrně zachytit události, ale aktualizovat námět kritiky a zesměšnění carské vlády (tím i rakouského absolutismu) a církve, zištnost hlavní opory státu, soudů, vojska, a odpor proti násilí vůbec. Zde se odráží autorova důvěrná znalost poměrů v Rusku i v Rakousku. Tato legenda, velmi oblíbená, zlidověla, a stala se z ní téměř groteska. Autor zde používá jednoduché verše podobné lidové písni, pravidelný rým, a téměř písňový rytmus, lidový jazyk, a hovorové výrazy i vulgarismy.

Karel Havlíček Borovský

Nejvýznamnější kritik, novinář, satirik období 40.let, byl také spisovatel, symbol neohroženosti, nebojácnosti. Narodil se ve vesnici Borová, studoval na gymnáziu v Německém Brodě, 1840 - kněžský seminář v Praze - chtěl být knězem, aby mohl být v kontaktu s lidmi, jeho představy o semináři se lišily s realitou, byl vyloučen - neudělal úmyslně zkoušku, stal se úředníkem. Na přímluvu přátel se dostává do ruské rodiny jako vychovatel. Psal epigramy na církev, na krále, vládu, múzy, svět, vlast a absolutistický systém.

Po návratu z Ruska začal pracovat v novinách, poznal ruský lid. 1846 - redakce Pražských novin (na doporučení přátel), 1848 - vzdal se práce v redakci a vydával sám vlastní list Národní noviny - stali se novinami liberální strany (F. Palacký). Program liberálů se stal Austroslavismus (v novinách vysvětlovaný). Do parlamentu se přibližuje spíš k radikálům - Čechy - bachovský absolutismus. Samostatný stát - 1849 - poražena revoluce, vláda zakázala Národní noviny - Borovský přišel o obživu, opustil Prahu a odstěhoval se do Kutné Hory. Tam vydával týdeník Slovan. Je sledován vládou, policií, 2x povolán před porotu, byl na 2 roky tajně v noci zatčen, dovezen do vyhnanství do Brixenu v jižním Tyrolsku. Po čtyřech letech mu bylo dovoleno jet do Prahy a za rok na to umírá.

Satirická tvorba:
Křest sv. Vladimíra - děj nás zavádí do Ruska, vychází ze staré ruské legendy. Car Vladimír nechal utopit sochu boha Peruna, který mu nechtěl zahřmít na počest jeho svátku.

Tyrolské elegie - elegie = žalozpěv, popisuje cestu kočárem do vyhnanství. Borovský interpretuje ironicky svůj tragický příběh s humorným komickým nadhledem. Zdůrazňuje myšlenku, že člověk je proti státní moci bezbran-ný, ale na jeho straně zůstává spravedlnost (morální).

Král Lávra - Zaměření ha hloupost, tupost absolutismu. Napsáno na motivy národní irské pohádky O hloupém králi. Král Lávra se nechává každý rok holit, a potom toho holiče popraví. Jednou ho nepopravil na žádost matky. Holič se šel vyzpovídat do vrby. Muzikant si z té vrby (větvičky) udělal kolík do basy a když hrál u královského dvora, ozvalo se: „Král má oslí uši!“. Král přestal nosit dlouhé vlasy a poddaní ho začali mít rádi.

Zásady literární kritiky Borovského (napsal stať Kapitoly o kritice - zásady dobré kritiky)
1. Kritik nemá jenom hanět nebo jen chválit, měl by být objektivní
2. Kritik musí mít k práci odpovědný přístup
3. Kritik nemusí umět sám umělecká díla napsat
4. Dobrá kritika nepotřebuje podpis známého autora

Závěr

Kritika absolutismu, katolické církve. Moje hodnocení: (6/10)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník