Kašpar Lén mstitel - Karel Matěj Čapek - Chod

Zedník Kašpar Lén se vrací po třech letech vojny domů do Prahy. Nemá tam však nikoho blízkého. Jeho přítel, zedník Kryštof, u něhož bydlel v podnájmu, se utopil ze zoufalství nad tím, že dceru Mařku, Kterou měl Lén rád ještě jako malou holčičku, zkazil kupec Konopík a ta se stala prostitutkou. Lén je odhodlán Mařku z nevěstince dostat a Konopíkovi se pomstít.

Pracuje na stavbě Konopíkova domu a připravuje se ho zabít. Stává se to pro něj samozřejmostí jako každodenně vylézt na lešení. Cítí přímo fyzický odpor vůči Konopíkovi, vůči jeho pleši a napjaté kůži, na niž musí dopadnout smrtící rána. Jednoho dne, když Konopík stál pod lešením, spadla na jeho hlavu cihla a zabila ho. Lén, který byl hlavním podezřelím byl zatčen a souzen. Soud je dlouhý, neboť nemá dostatek důkazů.

Jedině Mařka věděla o Lénově záměru a při přelíčení, kterého se zůčastnila, výkřikem Léna prozradila. Ten, těžce nemocný a zchátralý duševně i tělesně, na soudcův dotaz, jak se věc přihodila, nemohl už odpovědět, neboť mu z úst vytryskla krev, omdlel a víc se již z bezvědomí neprobral. Tak udělal z dlouhého krátký proces. Mařka, která byla přítomna v soudní síni, se tak rozrušila, že rovněž zemřela.

Karel Matěj Čapek - Chod

(21.2.1860 – 3.11.1927) český spisovatel a novinář, představitel naturalismu.

Aby se odlišil od spisovatele Karla Čapka, přidal si Karel Matěj Čapek podle rodného kraje k svému jménu ještě přídomek Chod. Narodil se v Domažlicích, kde vystudoval gymnázium. V Praze se dal zapsat na práva, ale zalíbila se mu žurnalistika a stal se redaktorem nejprve olomouckého Našince, pak pražského Hlasu národa, Národní politiky a Národních listů, deníků vesměs velmi konzervativního zaměření.

V novinách začínal od píky, vystřídal všechny rubriky a důvěrně se seznámil s nejrůznější problematikou českého politického i kulturního života. Pravidelně se věnoval divadelní, a zejména výtvarné kritice, zastávaje právě tak jako ve své publicistice často stanoviska krajně zpátečnická. V Národních listech, jejichž konzervatismus ve 20. letech ještě zesílil, setrval Čapek až do roku 1925.

I v posledních letech svého života byl tento prozaik a publicista velmi aktivní, jak o tom svědčí jeho romány, povídky i polemiky. Zemřel v Praze.

Základní rysy Čapkovy prózy tvoří vyprávěčský talent, podrobná znalost životních stylů různých společenských vrstev a mnoha profesí, schopnost nalézt závažný sociální nebo psychologický konflikt a postihnout typičnost jeho nositelů.

Romány Nejzápadnější Slovan (1893), Kašpar Lén mstitel (1908), Antonín Vondrejc (1917-1918), Turbina (1918), Jindrové (1921), Větrník (1923), Vilém Rozkoč (1923), Řešany (1927). Povídková tvorba Z města i obvodu (1913), Siláci a slaboši (1916), Ad hoc! (1919), Experiment (1922), Humoreska (1924), Psychologie bez duše (1928).

Závěr

Tragický příběh vraha mstitele. Moje hodnocení: (6/10)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník