Kalibův zločin - Karel Václav Rais

Po smrti matky zůstal Vojtěch Kaliba v chalupě sám se svým otcem. Obě jeho starší sestry byly provdané a měly zájem na tom, aby si z chalupy odnesly co nejvíce. Navzájem si záviděly a tak švagr Smrš nutil Vojtu, aby se oženil, neboť záviděl švagrové Nedomelce, že je častěji na statku než oni a že má z toho zisk.

Proto se seznámil s Karlou Boučkovou, mladou dívkou z vedlejší vesnice. Přestože byl Vojta o hodně starší, zdálo se, že se mají rádi, a tak se za nedlouho vzali. Na chalupu se však s Karlou přestěhovala i její matka. Na jejich chalupě zůstala Karlina, starší sestra s manželem Konopáčem, kteří museli staré Boučkové odvádět výměnek.

Po svatbě Karla k Vojtovi ochladla a odstrkovala ho od sebe. Obě ženy žily marnotratně a nic nedělaly. Vojtův otec se musel odstěhovat na svůj výměnek a přestal za ním chodit i jeho starý přítel Kukela, neboť ho obě ženy urážely, že je vyjídá. Ani Vojtovu sestru Nedomelku neměly rády. Boučková jen běhala po vesnici a dělala drby. Vychvalovala se, co všechno nedělá. Také se začala soudit se švagrem Konopáčem o výměnek, přestože nebyla v právu.

Soudy se dlouho protahovaly a Boučková nakonec stejně prohrála. Všechny výdaje musel zaplatit Vojta. Obě ženy nadále utrácely. Za nedlouho se Karle narodil syn Karel. Vojta však netušil, že je to někoho jiného, a Karlu měl rád. Karla ho však stále více nenáviděla a k dítěti ho nechtěla pouštět. Při jedné hádce se obě ženy sbalily a utekly i s Karlíčkem do světničky ke Smršovi. Vojta je prosil, aby se vrátily, ale ony se mu jen vysmívaly. Vojta v beznaději chytil Karla za hrdlo a hodil jej na postel. Boučková začala křičet a dala věc k soudu.

Vojta byl z toho tak zničený, že vše přiznal, i to, co nebylo pravda. Dostal měsíc vězení. Po jeho uvěznění se obě ženy vrátily na chalupu a starého otce vyhnaly na výměnek. Na chalupě si pak žily jako dřív. Z vězení byl Vojta propuštěn o den dříve, zrovna na Silvestra. Těšil se domů, ale když uviděl, že v chalupě je s Karlou i její milenec a že se vesele baví, jak se s ním ještě nebavily, vtrhl do chalupy a Karlu v zoufalství zabil motykou. Za pár dní zemřel i on sám.

Karel Václav Rais

(4.1.1859 – 8.7.1926) český spisovatel, představitel realismu a venkovské prózy.

Svým dílem se zařadil mezi kritické realisty, soustřeďujíce se na téma vesnického života většinou krkonošského regionu. Jeho počáteční tvorbu nalezneme ve veršovaných skladbách.

Ve svých rozsáhlých idylických dílech o kněžských a učitelských buditelích českého venkova, v románě Zapadlí vlastenci, psychologickém románu Západ a ve své pozdní skladbě O ztraceném ševci, se Rais v ruchovském duchu soustředí k otázce národnosti a odnárodnění.

Ve svých obrázcích chmurného života svých podkrkonošských krajanů s citovou účastí líčí rozkládající se vztahy mezi opuštěnými starci a stařenami na výměnku, které vlastní děti surově odkopli pro svou bezcitnost a lakomství, nebo naopak krutost výměnkářů vůči mladým hospodářům. Tyto rozvraty mistrně zachytil ve svých povídkových knihách Výminkáři, Rodiče a děti, Lopota či Horské kořeny.

V jiném stylu je jeho próza Pantáta Bezoušek, kde Rais s humorem líčí trampoty vesničana Bezoušky v Praze. V jeho díle se uplatnil i směr zvaný naturalismus, o čemž svědčí román manželského rozvratu Kalibův zločin, v němž Rais kritizuje chamtivost a zkaženou morálku jeho aktérů.

Závěr

Tragédie dobráka, dohnaného k vraždě. Moje hodnocení: (6/10)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník