Jméno růže - Umberto Eco

Mladý novic benediktýnského kláštera v Melku Adso doprovází učeného františkánského mnicha Viléma z Baskervillu na cestě po italských opatstvích. Na své cestě dorazí do opatství, kde má proběhnout schůzka zástupců císaře a papeže. Hned po příjezdu je Vilém požádán místním opatem Abbem aby vyšetřil záhadnou smrt mladého mnicha a skvělého iluminátora Adelma z Otranta. Vilém, který byl dříve inkvizitorem, se ihned pustí do pátrání. Mrtvých ale stále přibývá, za jeden týden je v opatství nalezeno pět mrtvých, mimo Adelma z Otranta přijde o život za záhadných okolností také znalec Řecka a řečtiny Venantius ze Salmeku, mnich Berengar z Arundelu, bratr herbarista Severin ze Sankt Emmeramu a knihovník Malachiáš z Hildesheimu.

V pozadí těchto událostí se bez jakéhokoliv úspěchu sejde schůzka zástupců papeže a císaře, která má pojednávat o koncepci světské vlády, Adso ze zamiluje do vesnické dívky a inkvizitor Bernard Gui si odvede z opatství do Avignonu cellararia Remigia, mnicha Salvátora a dívku, do které se Adso zamiloval aby je zde usvědčili. Vilém při rozhovorech s mnichy a služebnictvem odhaluje stále nové skutečnosti o životě v opatství a o historii mnichů. Celý příběh má rozřešení labyrintu knihovny, kde se starý a slepý mnich Jorge schová se ztracenou Aristotelovou knihou smíchu. On je rozřešením celého případu, podle něj se všechny vraždy řídily „rukou boží“ protože řada zločinů sledovala rytmus sedmi polnic z Apokalypsy.

Knihu, kterou chtěli mniši číst, napustil velice nebezpečným jedem. Když Vilém zjistí pravdu, Jorge začne pojídat otrávené stránky knihy, aby se naplnilo i poselství sedmé polnice. Jorge se pokusí Viléma a Adsa uvěznit v tajné místnosti labyrintu. Nepodaří se mu to a když ho Vilém s Adsem doženou, zapálí celou knihovnu. Množstvím knih a příčinou větru se oheň rozšíří na celé opatství, ze kterého nakonec zbudou jen trosky.

Umberto Eco

(5.1.1932 - ) italský sémiolog, estetik, filozof a spisovatel, jeden z nejvýznamnějších představitelů postmoderny a avantgardy 60. let 20. století. Vyučuje na univerzitě v Bologni.

Po maturitě začal studovat práva v Turíně, studia práv ale brzy zanechal a začal studovat středověkou filozofii a literaturu. Doktorát v této oblasti získal roku 1954 na základě diplomové práce o estetice Tomáše Akvinského.

Po ukončení studia se stal nakladatelským redaktorem. Od roku 1956 se podílel na organizování avantgardy, a tím i na vzniku volného uskupení avantgardních umělců, toto uskupení tvořilo základ pozdější skupiny 63. V roce 1959 začal psát pro Verri, kde vedl část věnovanou avantgardě a v tu dobu se rozvíjejícím lingvistickýmu experimentům.

V roce 1962 se oženil s profesorkou umění, Renatou Ramge. Roku 1964 se stal lektorem na univerzitě v Miláně, ale již o rok později začal působit ve Florencii jako profesor vizuální komunikace. Roku 1971 se stal profesorem sémiotiky v Bologni.

Závěr

Kniha obsahuje množství cizích slov a podrobných popisů. Připomíná historickou detektivku, živé vyprávění zvyšuje dramatičnost. Úspěšná je i filmová podoba. Moje hodnocení: (7/10)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník