Jan Cimbura - Jindřich Šimon Baar

Jan Cimbura, ideální jihočeský sedlák, svou láskou ke zvířatům a přírodě si získal mnoho přátel. Je vždy spravedlivý. Má vysokou statnou postavu a velkou sílu, kterou k něčemu jinému než k práci používá jen vyjímečně.

Jan Cimbura se učí jako mladík u sedláka Kovandy zacházet se zvířaty a orat půdu. Zamiluje se do jeho dcery Marjánky, ale rozhodne se, že se neožení dokud nebude mít vlastní statek. Nakonec se s ní ožení, protože ji zemře manžel. Její dvě děti z prvního manželství bere jako vlastní. Stará se o statek a má s Marjánkou další děti. Statek odkáže dětem a odchází s Marjánkou na výměnek. Udržuje styky s knížetem, kterého si hluboce váží. Připraven na smrt Cimbura umírá.

Jindřich Šimon Baar

(7.2.1869 – 24.10.1925) český katolický kněz a spisovatel, představitel realismu a venkovské prózy.

Narodil se v Klenčí. Pocházel se selského rodu. Vystudoval gymnázium v Domažlicích. Z finančních důvodů nešel studovat filozofii, ale na matčino přání vstoupil na pražskou bohosloveckou fakultu. Velmi se zajímal o literaturu, jeho vzorem byl lidový spisovatel kněz Kosmák.

Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan na Přimdě, ve Stochově, v Uněticích. Roku 1899 se stal farářem v Klobukách u Slaného a od roku 1909 působil v Ořechu. Jindřich Šimon Baar přilnul k hnutí Katolické moderny spolu s dalšími autory. Baar přispíval do Moderny svými ranými prozaickými prácemi. Později vstoupil do Spolku českých spisovatelů Máj, což ale znamenalo rozchod s Modernou.

Po vzniku samostatného státu se Baar snažil uskutečnit všechny církevní reformy, zejména smířit katolickou církev s národem. Narazil však na velký odpor a znechucený Baar se roku 1919 nechal dobrovolně penzionovat. Poslední léta svého života strávil v rodném Klenčí, kde také 24.10. 1925 zemřel.

Jindřich Šimon Baar začínal svou tvorbu verši. Byť je psal po celou dobu své tvůrčí práce, těžištěm jeho tvorby je v próze. V raném období napsal třídílné Mžikovy obrázky (1909,1910, 1914).

Asi nejznámější jsou Baarovy povídky a novely, které nezaujali způsobem zpracování, ale spíše neobvyklými náměty. Autor v nich ventiloval otázky, které dosud byly přísně střeženy katolickou církví. Jeho prvotina Cestou křížovou (1899) poukazovala na ubohé sociální postavení venkovského kaplana a na potíže, se kterými se setkal při uskutečňování svých reformních ideálů. Publikace Farské historky obsahuje několik novel, které byly zpočátku publikovány samostatně. Ve spoustě jeho povídek se setkáváme s osudy venkovských kněží a s jejich konflikty s církví. Dílo Jan Cimbura (1908) patří mezi nejznámější. Je autorem povídky Pro kravičku (1904), napsal román Poslední rodu Sedmerova (1908).

Ve zralém období autora vznikl román Poslední soud, Holoubek (1921), novela Skřivánek (1912). Závěr Baarova díla tvoří obraz rodného Klenčí a Chodska před rokem 1848 Chodská trilogie (Paní komisarka (1923), Osmačtyřicátníci (1924), Lůsy (1925)). Autor plánoval napsat ještě část čtvrtou, ale to bohužel už nestačil. V díle autor zachytil události, proměny a zvyklosti kraje, podal historický a národopisný obraz života na Chodsku.

V trilogii se Baar projevil jako velký znalec historie svého kraje, spolu s F. Teplým vydal roku 1909 práci o dějinách Klenčí (Klenčí, městečko na Chodsku). Baar sbíral i lidový folklor, který uplatnil v souborech chodských pohádek (Naše pohádky, Chodské povídky a pohádky).

Závěr

Idealizace jihočeského sedláka. Moje hodnocení: (6/10)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník