Faust - Johann Wolfgang Goethe

"Teal" Faust si přivedl domů malého psa, aniž by tušil, že jde o ďábla Mefistofela. Ten se promění ve svou pravou podobu a rozmlouvá s Faustem, který se jej ani nezalekne, protože již dávno bylo jeho přáním věnovat se magii a dostat se do spojení s duchy. Při příští návštěvě Mefistofela mu Faust upíše svou duši a vše zpečetí krví.

Mefistofeles provádí Fausta světem, ukazuje mu svou čarovnou moc a slouží svému pánovi. Mefistofeles chce Faustovi splnit jeho velké přání, sen o nesmrtelnosti. Dovede jej ke staré čarodejnici, která mu uvaří nápoj nesmrtelnosti. Jednoho dne potkají Faust a Mefistofeles na ulici hezkou dívku Markétku, do níž se Faust na první pohled zamiluje a chce získat její srdce. Proto podstrčí Mefistofeles do truhly v Markétčině světnici skříňku s různými šperky. Ale matka Markétky hned pozná čertovinu a skříňku daruje církvi.

Mefistofeles zanechal druhou skříňku, kterou našla Markétka a matka se ti již nedozvěděla. Faust se přes Markétčinu sousedku Marii ke své vytoužené lásce dostane a získává její lásku. Faust a Mefistofeles jdou ulicí za Markétkou, ale potkají jejího bratra, který nesouhlasí s jejich vztahem. Faust s Valentinem se dostávájí do sporu a Valentin probodnut umírá.

Když se Faust později dozví, že Markétka je v žaláři a má zemřít, chce ji osvobodit. Ta však nechce z vězení odejít a připadá si jako ve snu. Je velice nešťastná neboť zabila své dítě. Faust ji zanechává v žaláři a Markétka je popravena. Faust je zdrcen, ale čas mu pomáhá, aby trochu zapomněl. Musí něco podniknout, a proto se vydává s Mefistofelem do vzdálené země. Zde společně zachrání zdejšího panovníka. Ten daruje Faustovi kus své země. Faust si začne stavět své město. Bohužel oslepne.

Když se již blíží smrt, řekne Faust tato slova: "Tehdy bych snad poprvé v životě řekl. Okamžiku jsi tolik krásný neprchej!" Faust umírá. Mefistofeles čeká na jeho duši. Jelikož ji však získal podvodem a protože Markétka se přimluvila u andělů, je Faustova duše zachráněna a Faust může žít v klidu v nebi.

Johann Wolfgang Goethe

(28.8.1749 - 22.3.1832) německý básník, se narodil ve Frankfurtu nad Mohanem v měšťanské rodině. Vystudoval gymnázium a pak práva. Krátce působil jako právník. Patřil mezi spisovatele chápající literaturu jako okno do duše umělcovy osobnosti, jako vyjádření jeho citů a myšlenek. Tito spisovatelé nepřijímali pravidla klasicismu.

Goethe uznával Shakespeara a jeho díla. Fascinovala ho celá anglická literatura. Pár let pobýval ve Výmaru, kde studoval přírodní vědy a působil jako ministr malého vévodství. Zde se věnoval státním záležitostem.

Vycestoval také do Itálie, kde sbíral nové náměty pro svou tvorbu. Založil středisko pokrokové německé literatury, v tom mu pomohl Schiller z Výmaru. Často také navštěvoval západočeské lázně a byl ve stálém kontaktu s českými vědci, např. s Dobrovským a s hrabětem Kašparem Šternberkem.

Životní zkušenosti a proniknutí do antické kultury, vedly Goetha k větší literární vyrovnanosti. Zastával názor, že měšťany je třeba vychovávat, aby byli hodni svého postavení ve společnosti. Jako jeden z výchovných prostředků prosazoval umění, které navazuje na antickou kulturu.

Johann Wolfgang Goethe nabyl revolucionářem, ale věděl, že z rozkladu feudalismu a z nástupu měšťanské třídy ,vzniká nový svět. Jeho slova, která pronesl po návratu z koaličních válek proti francouzské koaliční armádě, se stala památná. Pronesl: „Zde a dnes začíná nová epocha světových dějin a můžeme říct, že jsme byli účastni při jejich zrození“.

Závěr

Hra s historicky doloženou postavou doktora Fausta. Moje hodnocení: (6/10)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník