Epos o Gilgamešovi - Vojtěch Zamarovský

Gilgameš - urucký král, ze dvou třetin po matce bohem a z jedné třetiny člověkem po otci. Poručil postavit velkou hradbu kolem města Uruk, aby bylo toto město bezpečné proti napadením vojáky nebo lupiči. Po svých lidech chtěl, aby pracovali dnem i nocí. Když rozkázal malým dětem,aby také vykonávaly těžkou práci na stavbě hradby, obrátil se urucký lid k bohu Anovi, což byl pán uruckého města. Ten se rozhodl jim pomoci, zavolal bohyni Auru a požádal ji o stvoření člověka stejně silného jako Gilgameš, aby zkrotil srdce Gilgameše ve prospěch lidu. Bohyně Aura tak stvořila muže jménem Enkidu.

Enkidu žil nejdřívě ve stepi jako divoch,až ho objevil lovec, který o setkání s tímto tvorem řekl králi Gilgamešovi. Ten poslal k Enkidovi chrámovou služebnici a po sedmi dnech se z divocha Enkida stal lidský tvor, kterého služebnice zavedla do města Uruk. Zde se utkal s Gilgamešem v souboji u brány svatebního domu. Protože byli oba silní a v zápase rovnocenní, oba si navzájem složili poklony o své síle a stali se z nich nerozluční přátelé. Společně se vypravili bojovat proti obru Chumbabovi, který byl příčinou všeho zla na světě. Přemohli společně i nebeského býka, kterého na Gilgameše seslala bohyně lásky Ištar, neboť Gilgameš si ji odmítl vzít za manželku.

Bohové se obávali jejich neúcty, a proto rozhodli o jejich potrestání tak, že Enkidu dostane zhoubnou nemoc a zemře. Enkidu skutečně za dvanáct dní v horečkách zemřel. Gilgameš se nemohl smířit s jeho smrtí, vydal se k podsvětnímu vládci Nergalovi a tam prosil ducha Enkida, aby se vrátil zpět z podsvětí na zem. Jeho snaha byla ale marná. Uruk navíc zachvátil mor a lidé umírali. Gilgameš se ze zoufalství se obrátil na boha Šamaše, který mu však řekl, že osud lidstva je v jeho smrtelnosti. Gilgameš zatoužil stát se nesmrtelným a vypravil se do země Dilmun, kde žil král Utanapištim, aby se od něho dozvěděl, jak dosáhnout věčného života. Setkal se Siduri, krčmářkou bohů, ale ani ona ho nedokázala odradit od jeho úmyslu věčné nesmrtelnosti. S pomocí převozníka Uršanabiho se dostat přes moře ke králi Utanapištovi a ten mu vyprávěl příběh o potopě světa.

Gilgameš vyslechl tento příběh a chtěl udělat nějaký skutek, aby mu bohové darovali také život. Utanapištim rozhodl, aby šest dní a sedm nocí nespal, to se však Gilgamešovi nepodařilo splnit. Vrátil se tedy s převozníkem do města Uruk s přesvědčením, že člověk, nemůže najít věčný život. Převozník mu vysvětlil, že už ale vykonal velké dílo v tom, že postavil nesmírnou hradbu k zabezpečení svého lidu a tím si zachoval věčné jméno a stal se tak nesmrtelným hrdinou.

Vojtěch Zamarovský

(5.10.1919 - 26.7.2006) český prozaik a překladatel slovenského původu, všechna jeho díla vycházela současně česky a slovensky.

Autor populárně naučných knih a literatury faktu z oblasti starověkých civilizací, zabýval se starověkými dějinami a kulturou Řecka a Říma (Sedm divů světa, Objevení Tróje, Bohové a hrdinové antických bájí, Dějiny psané Římem, Řecký zázrak, Vzkříšení Olympie), dějinami starověkého Egypta (Slovník egyptských bohů, Jejich veličenstva pyramidy) a Předního východu (Na počátku byl Sumer, Za tajemstvím říše Chetitů). Svým dílem popularizoval práci českých archeologů a historiků.

Závěr

Kniha je převyprávěním básnického díla z období Mezopotámie. Jsou v ní zajímavé myšlenky. Moje hodnocení: (5/10)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník