David Copperfield - Charles Dickens

David se narodil mladičké matce a zesnulému o mnoho let staršímu otci. Po smrti Davidova otce je navštívila teta Betsy Trotwoodová. Těšila se, že se narodí holčička a bude ji společně s mladou maminkou vychovávat. Když zjistila, že se narodil chlapec, bez rozloučení ihned odjela. Matka s malým Davidem žili na zámku zvaném Vraní hnízdo společně se služebnou Peggotkou.

Po několika letech se Davidova matka znovu vdala. Vzala si pana Mudrstona, který si do domu přivedl i svou sestru. Byl zlý, a fyzicky Davida trestal. Nakonec poslal Davida do Salemského ústavu, který patřil panu Creaklovi. Na škole měl David rád pana učitele Mella, byl hodný a laskavý a dokonce odporoval panu Creaklovi. Nakonec byl vyhozen.

David dostával od Peggotky dopisy a jednou za ním přijel její bratr rybář a synovec Ham. O pololetních prázdninách jel David domů, a čekalo ho překvapení. Jeho matka měla dalšího syna. Po prázdninách jel David opět do školy a po čase dostal dopis, že jeho maminka a bratříček zemřeli. Po pohřbu byla Peggotka propuštěna a vdala se za povozníka, který se o ni ucházel již dlouho. David jel s Peggotkou k jejímu bratrovi, kde se potkal se svou kamarádkou Emilkou.

Po svatbě pan Mudrston Davida neposlal do školy, ale do práce. David pracoval ve skladě, kde umýval láhve a lepil etikety. David se ubytoval jako podnájemník u rodiny Micawberových. Pan Micawber byl zadlužen a nakonec ho uvěznili.

David chtěl najít tetu Betsy o které mu vyprávěla maminka. Po dlouhé době a útrapách se mu to podařilo. Ze začátku mu teta připadá jako nepřístupná a rázná žena, ale David zjistí, že má laskavé a dobré srdce. Ujala se pana Dicka, vzdáleného příbuzného, jehož měli umístil do ústavu. Betsy napsala panu Mudrstonovi, ten hned přijel i se svojí sestrou a chtěli si Davida odvézt. David nechtěl a teta Mudrstona se sestrou poslala pryč. Koupila Davidovi nové šaty a dala mu nové jméno, Trotwood. Pro Trotwooda začal nový a šťastný život.

Charles Dickens

(7.2.1812 - 9.6.1870) anglický kriticko-realistický spisovatel, publicista a novinář. Nejvýznamnější a nejpopulárnější představitel viktoriánského románu. Z nuzných poměrů se vypracoval na opravdovou hvězdu literárního nebe a to jen svou houževnatostí a vytrvalostí.

Byl často nemocný, jeho rodina se ocitla na hranici bídy. Po přestěhování z idylického venkova do Londýna dluhy začaly narůstat. Jeho otec šel nakonec do vězení pro dlužníky, kam ho později následovala celá rodina včetně dětí. Jako desetiletý chlapec musel pracovat. Potloukal se po Londýně a nasál do sebe atmosféru pochmurného velkoměsta.

Na školní vzdělání nezbyly peníze, a tak dvanáctiletý Charles musel pracovat v továrně na leštidla. V té době vedl mnohem nuznější život než rodiče ve vězení. Když se rodinné poměry zlepšily díky nenadálému dědictví, začal chodit nějaký čas do soukromé školy, kde se toho sice moc nenaučil, ale poznal další prostředí, které zvěčnil ve svém díle. Později pracoval jako písař, po večerech se naučil těsnopis a ve dvaceti letech se stal parlamentním dopisovatelem listu Morning Chronicle.

Svou literární dráhu zahájil drobnými časopiseckými črty a povídkami pod pseudonymem Boz, v nichž zachycoval londýnské prostředí a postavy i z nižších společenských vrstev. Kritiku veřejných institucí a sociálních poměrů zmírňoval láskyplným humorem. Měl sklon k senzačním a kriminálním motivům. Byl mistrem dějových zápletek, výstižných osobních charakteristik a usiloval i o citovou působivost.

Jeho časopisecké črty plné humoru si čtenáři tak oblíbili, že se rozhodl pustit do rozsáhlejšího díla. Roku 1836 začal psát humoristický román na pokračování Kronika Pickwickova klubu. Tento román měl fenomenální úspěch, především díky další Dickensově výjimečné vlastnosti, jiskrnému humoru.

Aby se Dickens uživil, byl nucen každý měsíc odevzdat určitý počet stran románu, o němž někdy sám nevěděl, jak skončí. Přízeň čtenářů byla vrtkavá, a tak autor musel děj obohacovat novými a novými postavami. To je důvod, proč Dickensovy romány někdy představují složitý, téměř nepochopitelný propletenec. Kritici však při rozboru jeho díla zjišťují, že své romány dokonale promýšlel, že s postavami žil, a pokud měly zemřít, trpěl spolu s nimi.

Roku 1837 začal vycházet román Oliver Twist, jehož námětem je autorovo celoživotní téma, tragický osud chudých dětí. Tento román se vyznačuje kritickým pohledem na soudobé instituce a silným sociálním soucítěním. Od roku 1842 Dickens přednášel ve Spojených státech na téma zrušení otroctví a o mezinárodní ochraně autorských práv. Dickense také velmi přitahovalo divadlo a uvažoval i o herecké kariéře, jeho dramatické práce však nebyly úspěšné.

Dodnes nevyjasněný je Dickensův citový život, po nenaplněné lásce k dívce ze společensky vyšší třídy si vzal za ženu sobě rovnou. Založil s ní početnou rodinu a stal se starostlivým i náročným otcem. Silné city však postupně choval i ke dvěma mladším manželčiným sestrám.

Obraz Dickensovy osobnosti je třeba doplnit i zmínkou o bohatém společenském životě, ale také o neshodách s nakladateli či návalech sebelítosti. Značně se Dickens angažoval ve veřejném životě, zabýval se zejména sociálními problémy a s nimi související zločinností a soudním systémem.

Charles Dickens zemřel v létě roku 1870 u Chathamu na mozkovou mrtvici, jako mimořádná a ctěná osobnost. Podle jednomyslného přání národa byl pochován ve Westminsterském chrámě.

Závěr

Osud sirotka, potácejícího se na kraji společnosti. Moje hodnocení: (8/10)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník