Černý Petříček - Karolína Světlá

Kniha vypráví o životě Černého Petříčka, jak mu lidé říkali pro jeho vzhled. Černý Petříček byl malé postavy s ohromnou hranatou a ježatou hlavou. V obličeji měl jednu bradavici vedle druhé, a kůži měl tmavější barvy. Jako by to nestačilo, byl ještě obdařen chraplavým hlubokým hlasem, takže kdyby ho v noci potkal někdo kdo ho nezná, dostane šok.

Černý Petříček žil se svou matkou na Starém Městě, a než matka zemřela, svěřila mu do opatrování jeho nevlastního bratra Františka. Její dlouhodobá přítelkyně Paní od Beránka Petříčkovi s výchovou pomáhala. Petříček si po matčině smrti zřídil stánek s knoflíky, kde prodával už použité knoflíky, které dokázal krásně naleštit, a vyblýskat.

Protože Petříček byl velmi chytrý, chodili si k němu lidé z širého okolí pro rady. Svým důvtipem si mnohdy dokázal domyslet z toho co zaslechl a viděl mnoho věcí které se snažili lidé před ostatními ututlat, ale nikdy jich nijak nezneužil. Paní od Beránka se mezitím narodila dcera Stázička, kterou odmala chovala jako oko v hlavě, protože všechny děti co doposud měla, jí zemřely na nějakou nemoc.

Když byl František starší, vzal ho Petříček do kostela. A čas šel dál. Ze Stázičky vyrostlo pohledné mladé děvče a z Františka statný mladý hoch. František se Stázičkou se do sebe zamilovali.

Když se blížily velikonoce, blížily se i zároveň plánované Stázinčiny zásnuby, a Františkovo zasvěcení. František řekl Stázičce, že nemůže žít tak blízko ní, a vědět že si jí nikdy nemůže vzít, a že odejde někam daleko od Prahy, kde ho nikdo nezná, a že tam začne nový život. Stázička se rozhodla že půjde s ním.

Když se rodiče dozví, co se stalo, domyslí si celou skutečnost. Petříček přestal radit lidem a uzavřel se sám do sebe, a paní od Beránka už nevařila tak dobře jako dřív. Pět let po odchodu se vrátila nemocná Stázička s malou Františkou v náručí.

Od Stázičky se dozvěděli co se stalo. Hráli v jednom zámku, a jeden muž začal dorážet na Stázičku. František ho praštil houslemi po hlavě, ale šlechtic popadl kord, a Františka zabil. Stázička po týdnu boje s nemocí podlehla. Františku museli vychovávat strýček Černý Petříček a babička paní od Beránka. Jednoho dne přišla zpráva, že se má trh stěhovat. Černý Petříček byl zvyklý na staré místo, a nechtěl ho opustit. Druhý den ráno ho našli v jeho stánku mrtvého.

Karolína Světlá

(24.2.1830 – 7.9.1899) česká spisovatelka, zakladatelka českého románu.

Vlastním jménem Johanna Rottová. Narodila se v Praze. Výchovně na ni zapůsobil její otec, vyprávěl jí o minulosti – jeho vyprávění často používala ve svých románech a povídkách. Karolína Světlá chodila do německé školy.

V roce 1852 se provdala za profesora Petra Mužáka, který ji už dříve seznamoval s českou literaturou a uváděl do pražské vlastenecké společnosti. Byl to právě profesor Mužák, který seznámil Světlou s Němcovou. Němcová měla na Světlou silný vliv, v Němcové viděla silnou, nezávislou, hrdou ženu.

Zanedlouho se narodila Karolíně Světlé dcera Boženka, byla však slabá a nemocná a za pár měsíců zemřela. Zoufalá Karolína Světlá začala psát a i v této době poznala Podještědí, kam ji manžel odvezl, aby se zotavila. Podještědský kraj ji velmi uchvátil, často se sem vracela. Své literární jméno si dala podle vesnice Světlá pod Ještědem, rodiště Mužáka. Karolína Světlá byla činná v emancipačním hnutí českých žen (založení Ženského výrobního spolku roku 1871). Od roku 1887 žila Karolína Světlá trvale v Praze, kde také zemřela.

K literárnímu úsilí májovců se Světlá připojila svou první novelou Dvojí probuzení v almanachu Máj 1858. Ocitla se ve společnosti Vítězslava Hálka, Boženy Němcové a Jana Nerudy. Duševní porozumění a citové sblížení s Janem Nerudou ji dalo lidsky i umělecky dozrát.

V románech z pražského prostředí zachytila Světlá některé myšlenkové a společenské proudy novodobých dějin: První Česka (1861), Na úsvitě (1864), Poslední paní Hlohovská (1870), Zvonečková královna (1872).

V pražském prostředí se odehrává děj povídky Černý Petříček (1871).

Rozsahem i významem nejpodstatnější částí autorčina díla je ještědská próza: Vesnický román (1867), Kříž u potoka (1868), Frantina (1870), Nemodlenec (1873), Kantůrčice.

Karolína Světlá je též autorkou povídek: Mladší bratr, Černá divizna, Divousové, Přišla do rozumu, Kterak se dohodli, Námluvy, Nebožka Barbora a Hubička (na motivy této povídky zpracovala libreto Eliška Krásnohorská k Smetanově opeře). Některé povídky zařadila Světlá do zvláštního svazku Kresby z Ještědí (1880).

V májové generaci představuje Karolína Světlá výraznou uměleckou osobnost jako tvůrkyně českého románu. Navazuje na vesnickou tvorbu Němcové, vnáší však do ní prvky filozofického myšlení a složitou dějovou koncepci.

Závěr

Román z pražského prostředí. Moje hodnocení: (5/10)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník