Čas žít, čas umírat - Erich Maria Remarque

Po několikaleté službě v armádním vojsku dostal Ernst Greaber dovolenou. Když se konečně vrátil do svého rodného německého městečka, našel jej zpustošené ruskými vojáky. Snažil se vypátrat své rodiče, leč marně. Při procházce troskami města narazil na svou bývalou spolužačku Alžbětu Kruseovou, stali se z nich přátelé a zanedlouho se do sebe zamilovali a vzali se.

To už Německo pomalu ale jistě sláblo pod výboji Ruska, které se probíjelo hlouběji a hlouběji do středu Německa. Alžběta a Ernst museli být neustále ve střehu, aby se stihli schovat před ničivými nálety, kterých stále přibývalo. Dům, ve kterém bydleli, byl zničen a celý jejich svět se hroutil, oni si však navzájem dodávali sílu.

Nadešel čas k loučení a Ernst se musel vrátit zpátky na frontu. Na frontě to s Němci vypadalo dost bledě a oni museli začít ustupovat. V bojích padla většina Ernstových kamarádů, on sám ale stále věřil ve spravedlnost a mír.

Jejich rota zajala skupinku Rusů, kteří byli nařčeni z partyzánství. Ernst ale věřil v jejich nevinu a všemožně jim zajatectví zpříjemňoval. Ernstova rota měla patách Rusy a proto nebyl čas zajatce zabít. Velitel rozhodl, že je zamknou do sklepa zdemolovaného domu a nechají je tam zemřít hlady. Ernstovi se to zdálo příliš kruté a těsně před odchodem se tajně vydá Rusy osvobodit. Jakmile to ale udělá, uštědří mu nejstarší Rus smrtelnou ránu ze své zbraně.

Erich Maria Remarque

(22.6.1898 - 25.9.1970) německý spisovatel a dramatik.

Vlastním jménem Erich Paul Remark, se narodil v Osnabrücku, v rodině knihvazače. V osmnácti letech (ihned po ukončení školy v roce 1916) narukoval jako dobrovolník do armády, kde byl v roce 1918 (několikrát) zraněn. Nejen díky tomu je celé jeho dílo poznamenáno odporem k válce a antimilitarismem. Přestože se narodil v "kolébce fašismu", popisuje ho jako "rakovinu tohoto století".

Po demobilizaci vystřídal řadu různých povolání, například působil jako redaktor v berlínském plátku Sport im Bild, pracoval jako učitel, agent firmy s náhrobními kameny, účetní, obchodní příručí, automobilový závodník, reklamní agent a v neposlední řadě se stal světoznámým spisovatelem.

V roce 1925 se oženil s Jeanne Zambonovou. Jejich manželství však trvalo pouze do roku 1932, kdy emigroval do Švýcarska. Po nástupu nacismu v roce 1933 byly jeho knihy vyhlášeny za zvrhlé umění a veřejně páleny, on sám byl vroce 1938 zbaven německého občanství.

V roce 1939 emigroval do USA a v následujících letech žil střídavě v Americe a ve Švýcarsku. Po 2.světové válce se vrátil do Švýcarska a usadil se v Porto Roncu na jezeře Maggiore. V roce 1958 se znovu oženil s americkou filmovou hvězdou Paulette Goddard, bývalou manželkou Charlieho Chaplina.

Po vydání svého románu Na západní frontě klid se rázem stal jedním z nejčtenějších autorů 20. století. Kniha se již rok po jejím vydání dočkala filmového zpracování režisérem Lewisem Milestonem. I jeho další romány o Německu, emigraci a 2. světové válce tuto oblibu ještě vystupňovaly, ale už nedokázaly překonat stín jeho prvního a přece veleúspěšného díla.

Přes nesmírnou popularitu Remarquova díla, nelze pominout i jeho zřejmé nedostatky. Někdy až příliš vycházel vstříc vkusu průměrného čtenáře, využíval postupu triviální literatury, často opakoval motivy, uměle konstruoval dějové konflikty a nevyhnul se ani laciné sentimentalitě.

Závěr

Zrada a nespravedlnost války. Moje hodnocení: (6/10)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník