Národní obrození

Velké společenské hnutí
Národně osvobozenecký boj
Národní a demokratické uvědomování lidu
Formování novodobého českého národa
Počátky novodobého českého kulturního života
Označováno jako vzkříšení nebo probuzení národa
Urychleno rozkladem feudalismu a osvícenskými reformami Josefa II.
Nositelem hnutí česká buržoazie a inteligence, demokratický charakter hnutí

Zdroje národního obrození

Revoluční nálada lidu
Myšlenka slovanské vzájemnosti, posila národního sebevědomí
Poezie inspirována lidovou slovesností, sběratelství
Lidové zábavné čtení, lidové divadlo
Činnost drobné venkovské inteligence
Obrozená věda – jazykověda, historie

Obranná fáze

70. léta 18.století – počátek 19.století
Převážně vědci
Snaha čelit germanizaci, zachránit a obnovit český jazyk
Zájem o českou kulturu a dějiny
Vydána Balbínova obrana českého jazyka (1775) a obrana jazyka od Karla Ignáce Tháma
Vznik Královské české společnosti nauk – KSČN (1784)
Vznik Českého muzea (1818) a Matice české (1831)
Gelasius Dobner (1719 – 1790) – propagátor kritické metody v dějepisectví
František Martin Pelcl (1734 – 1801) – Nová kronika česká
Václav Thám – Básně v řeči vázané (1785)
Antonín Jaroslav Puchmajer – Sebrání básní a zpěvů (1795 – 1814)
Šebestián Hněvkovský – Vnislav a Běla (sentimentální balada)
První novočeské básnické školy – program vlastenecký i formální

Josef Dobrovský

1753 – 1829
Vychovatel v rodině hraběte Nostice
Podrobná mluvnice češtiny – 1. vědecká mluvnice, návaznost na češtinu Kralické bible
Ustálil jazykovou normu, navrhl analogickou opravu pravopisu
Německo–český slovník – dvoudílný
Dějiny české řeči a literatury – dějiny jazyka v souvislosti s dějinami literatury
Základy jazyka staroslověnského – 1. vědecká mluvnice staroslověnštiny
Propagoval přízvučnou prozódii, stanovil pravidla českého trochejského sylabotónického verše
Položil základy obrozeneckého hnutí a literatury
Základy novočeského spisovného jazyka, ustálení jazykové normy
Základy české moderní vědy, základy slavistiky

Počátky obrozencekého divadla

Působivost mluveného slova
Snaha zajistit pravidelná česká představení, vliv na národní uvědomování lidu
Vychovat české herce, vytvořit české hry
První scény v Kotcích (1738), ve Stavovském divadle (1783)
Postaveno Vlastenecké divadlo – Bouda (1786 -1789) na Koňském trhu (Václavské náměstí)
V repertoáru překlady klasiků, veselohry, vlastenecké hry
Pokračovatelé – Václav Kliment Klicpera (1792 – 1859), Jan Nepomuk Štěpánek (1783 – 1844)

Ofenzivní fáze

Počátek 19.století – konec 20. let 19.století
Vědci i básníci
Vliv napoleonských válek, národně osvobozeneckého hnutí v Evropě
Vypracován 1. novodobý český národně kulturní program
Rozvoj básnického i odborného jazyka, rozšíření slovní zásoby
Historismus, slovanský humanismus
Aktivita, pokusy o zavedení časomíry a vzkříšení epiky
Preromantické nadšení a víra v budoucnost národa

Josef Jungmann

(1773 – 1847)
Jazykovědec, překladatel, básník, propagátor češtiny
Slovník česko-německý – 5dílný, 120 000 slov, z literárních památek, řečí lidu, novotvary
Vznik českého odborného názvosloví – vliv na rozvoj přírodních a humanitních věd
Rozmlouvání o jazyce českém – kulturní program generace, obraz nízké úrovně češtiny
První český vědecký časopis – Krok, záměr vytvořit encyklopedii
Slovesnost – učebnice literární teorie a poetiky, čítanka
Historie literatury české – přehledné dějiny české literatury, knihopis, periodizace vývoje
Oldřich a Božena – první česká romance

Pavel Josef Šafařík

(1795 – 1861)
Slovák, psal česky, evangelík
Slovanské starožitnosti – nejstarší dějiny Slovanů, důkaz starobylosti slovanského usídlení
Dějiny slovanského jazyka a literatury ve všech nářečích – myšlenka velikosti Slovanstva
Tatranská múza s lýrou slovanskou – básnická sbírka
Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie – pěstování časoměrného verše

František Palacký

(1798 – 1876)
Zemský historiograf, politik liberál, zastánce federalistické koncepce rakouského státu
Založení Časopisu Společnosti, vlastenecké muzeum v Čechách, založení Matice české
Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě – základní historické dílo, výklad dějin jako zápas němectví a slovanství, vysoká epická kvalita textu, inspirace pro další

Jan Kollár

(1793 – 1852)
Slovák, tvůrce myšlenky slovanské vzájemnosti, psal česky
Vliv pobytu v Jeně – národní, myšlenkový, rozdíl mezi minulostí a přítomností, osobní vliv
Seznámení s Friderikou Wilhelminou Schmidtovou (Mína)
Básně (1821) – elegie, ódy, epigramy, milostná lyrika základem ke skladbě Slávy dcera
Elegické distichon – spojení hexametru (6stopý verš) s pentametrem (5stopý verš)
Zpěvy – přes 600 vlasteneckých a milostných znělek (sonetů)
O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slavskými – představa kulturní vzájemnosti
Národnie spievanky – sbírka slovenských lidových písní

František Ladislav Čelakovský

(1799 – 1852)
Slovanské národní písně – sbírka slovanské lidové tvorby
Mudrosloví národu slovanského v příslovích – sbírka přísloví a pořekadel
Redaktor – Pražské noviny
Ohlasové poezie – tvorba v duchu lidové slovesnosti
Ohlas písní ruských – vyjádření slovanské myšlenky, ruské byliny přetváří a dokresluje
Ohlas písní českých – zachycuje ráz českého lidového života, převaha lyriky nad epikou

Rukopisné padělky

Rukopis královédvorský – nalezen roku 1817, označen za památku z konce 13.století
Rukopis zelenohorský – nalezen roku 1818, označen za památku z 10.století
Spory o rukopisy trvaly do 80. let 19.století, dokázána jejich nepravost
Měly dokázat starobylost naší kultury, posílit národní sebevědomí, jsou básnicky cenná díla
Václav Hanka – knihovník a archivář Českého muzea, jazykovědec, básník, autor podvrhů
Josef Linda – novinář a spisovatel autor podvrhů

Vyvrcholení národního obrození

Doba mezi dvěma revolucemi 1830 a 1848
Vznik 1. politického obrozeneckého programu (austroslavismus)
Radikálové (Sabina, Frič) a liberálové (Palacký, Havlíček Borovský)
Rozkvět divadla, publicistiky, poezie, satiry, venkovské prózy

Josef Kajetán Tyl

1808 – 1856
Novinář a redaktor – Květy, Sedlské noviny
Organizátor českého společenského života – bály, balady, recitace
Chudí lidé – povídka o obrazu bídy lidu
Pouť českých umělců, Rozervanec – o těžkém životě umělců
Dekret kutnohorský – historický spis
Fidlovačka – fraška s písněmi, pražské řemeslnické vrstvy, píseň Kde domov můj
Jan Hus – historická postava vyslovuje požadavky a cíle národa v současnosti

Kutnohorští havíři
Historicky – bouře havířů v Kutné hoře koncem 15.století
Podnět – stávky smíchovských dělníků ve 40.letech 19.století
Svět havířů – Opat (starší havíř), Vít (mladší, radikálnější, bojovnější)
Panský svět – Beneš z Vietmile (mincmistr, krutý, mstivý, sebevědomý), Rekordat (intrikář)

Strakonický dudák
Pohádkové motivy
Schéma - láska Dorotky a Švandy, překážky, Švandova cesta do světa za penězi, návrat
České lidové postavy (kladné typy), cizí svět (nebezpečný)
Kalafuna – český muzikant, houslista, vlastenec, obětavý, touha po domově
Kordula – starostlivá, pečlivá máma, svárlivá, ale dobrosrdečná
Dorotka – dcera hajného Trnky, moudrá, obětavá, věrná, statečná
Vocilka – záporný typ, zběhlý student, prospěchář, příživník, zbabělec, odrodilství
Pohádkové postavy – princezna Zulika, král Alenoros, princ Alamír (nepřirozenost, marnivost)
Svět víl – neskutečné postavy, spojitost se světem skutečným, zosobněná česká příroda
Jazyk – lidový (Kalafuna, Švanda), světácký (Vocilka), neživotný (Zulika), poetický (víly)
Záměr – oslava českého lidu, varování před odrodilstvím, před přílišnou touhou po penězích
[viz. Čtenářský deník - Strakonický dudák ]

Karel Jaromír Erben

1811 – 1870
Český a slovanský historik, právník, archivář, vydavatel staročeských památek, překladatel
Novinář – Pražské noviny
Prostonárodní české písně a říkadla - sbírka českých národních písní
Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních – pohádky

Kytice z pověstí národních
České báje, obraz dávných lidových představ a názorů na život, forma klasické balady
Boj člověka s přírodou, nadpřirozenými silami (bezmocnost)
Základní vztahy mezi lidmi, narušení, konflikt
V popředí motiv mateřské lásky
Vina a následující trest (často neúměrný, krutý)
Vodník – zlá nadpřirozená síla, střetnutí dvou mateřských lásek, dvojí provinění
Zlatý kolovrat – macecha zabila nevlastní dceru, aby zajistila štěstí vlastní dceři, pohádka
Záhořovo lože – báseň o vině a odpuštění
Holoubek – romantická kresba přírody, krása české krajiny
Věštkyně – vyslovena jistota o budoucnosti národa, vlastenectví
Přesný stavební záměr, 13 básní, vzájemný vztah
Úvodní Kytice, závěrečná Věštkyně (motiv národního smutku i naděje, matka vlast)
Mateřská vina – Poklad, Dceřina kletba
Nepřátelské nadpřirozené bytosti – Polednice, Vodník
Motiv dobra a zla – Zlatý kolovrat, Záhořovo lože
Štědrý den – tajemné roční období, zvyky, obyčeje, pověry
Hlavní druhy lidové epiky – pohádka, legenda, pověst, převaha balad
Jazykové prostředky spjaty s obsahem – lidovost
Popis osob stručně a názorně (malá, hnědá, tváře sivé)
Obraz krajiny rovněž úsporným výrazem (okolo lesa pole lán)
Dramatičnost, dialogy, metafory, metonymie, apostrofy, přirovnání, anafory, epifory
Zvukomalba (vyvalily se vlny zdola, na topole podle skal zelený mužík zatleskal)
Inspirace – pro malíře (Aleš, Mánes), pro hudební skladatele (Dvořák, Fibich)
Pokračovatelé – Neruda, Vrchlický, Bezruč, Wolker
[viz. Čtenářský deník - Kytice ]

Karel Sabina

1813 – 1877
Básník – romantické verše
Prozaik – Oživené hroby (román, autobiografické prvky, vězeňský deník)
Libretista – libreta k Smetanovým operám (Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta)
Politika a novinář – v roce 1848 krajně levicové stanovisko, vězeň, ve službách tajné policie

Josef Václav Frič

1829 – 1890
Básník, povídkář, dramatik, překladatel
Redaktor radikálně demokratického almanachu Lada Nióla (1855)
Radikální český politik – vězněn
Paměti – 4dílné, nedokončené, svědectví o mládí, popis událostí roku 1848 a 1849

Karel Havlíček Borovský

1821 – 1856
Klasik české politické satiry
Pobyt v Rusku jako vychovatel – Obrazy z rus (kritika carské samovlády)
Po revoluci 1848 – proti reakci vídeňské vlády, pronásledován a souzen
1851 policejně odvezen do vyhnanství do Tyrol (Brixen), kde vznikly jeho satiry
Pražské noviny – novinář, literární příloha Česká včela
Národní noviny – novinář, satirická příloha Šotek
Časopis Slovan – v Kutné Hoře
Programové články v souboru Duch Národních novin
Literární kritik – Kapitola o kritice (boj o umění pravdivé, hodnotné)
Překladatel – např. Gogolových Mrtvých duší
Básník, satirik, epigramatik

Epigramy
Krátké satiricky útočné básně s pointou
Havlíčkův kritický poměr k životu a světu
Ironicky věnovány Církvi, Králi, Vlasti, Múzám, Světu (5 oddílů)
Útok na katolickou církev, byrokracii a stát, na nezdravé jevy v národním životě
Lidovost – v demokratickém obsahu, ve formě, ve stylových prostředcích, v jazyce

Tyrolské elegie
Podnět a inspirace z vlastního zážitku
Téma – zatčení, cesta do Brixenu, život ve vyhnanství, obraz národní i osobní tragédie
Záměr – boj proti reakci státu, kritika policejního systému, opovržení rakouskou vládou
Žánrově – netradiční elegie (satira), situační a jazyková komika, zatýkání jako ironický vtip

Křest sv. Vladimíra
Inspirace Nestorovým Letopisem ruským
Téma a záměr – kritika absolutismu jako způsobu vlády, katolické církve, pokrytectví
Forma vyjádření – groteskní děje se odehrávají zdánlivě v dávných dobách vznikajícího ruského státu za knížete Vladimíra, ale aktuální kritika rakouské vlády, výsměch, ironie
Postavy – car Vladimír (zpupný omezený násilník), pohanský bůh Perun (ubohý sluha)
Jazyk – lidovost, prostá písňová čtyřveršová sloka, jednoduchý verš, rytmus

Král Lávra
Téma – parafráze rozmarné veršované pohádky o králi s oslíma ušima
Záměr – narážky na dobovou situaci, omezenost, tupost a zloba panovníka
Forma – parodie historií o hodných panovnících
Postavy – král, holič Kukulín, čeští muzikanti
[viz. Čtenářský deník - Král Lávra ]
[viz. Čtenářský deník - Křest svatého Vladimíra ]
[viz. Čtenářský deník - Tyrolské elegie ]

Božena Němcová

1820 – 1862
Mládí prožila v Ratibořicích – vliv babičky Magdaleny Novotné
Provdána za úředníka finanční stráže Ludvíka Němce
Němec pro vlastenectví často překládán – poznání různých českých míst
Citlivost k sociálním otázkám, úsilí o spravedlivější společnost a lepší postavení ženy
Vlastenectví a odvaha
Národní báchorky a pověsti – Chytrá horákyně
Slovenské pohádky a pověsti – nadaná vypravěčka
Obrazy z okolí domažlického – národopisná studie
Selská politika – publicistická tvorba
Povídky – Chudí lidé, Pan učitel, Dobrý člověk, Chýše pod horami
Divá Bára – nový typ dívky, nezávislá na muži, odvážná, zdánlivě drsná, v jádru ušlechtilá
Pohorská vesnice – ideální shoda vrchnosti s poddanými, nejvyšší míra idealizace

Babička
1855, po smrti syna Hynka
Hmotný nedostatek, vzpomínky na dětství – doplněny a rozšířeny o poznání lidského života
Cíl – ukázat harmonický život prostých lidí, vzor dokonalosti člověka
Postavy z venkovského prostředí a panského světa
Babička – ústřední postava, vztah k práci, životu, přírodě, vlasti, moudrost a životní zkušenost
Barunčini rodiče – Proškovi (Panklovi), zpanštělá matka, sdílný srdečný otec
Děti – Barunka (autorka), Jan a Vilém, Adélka
Lidové typy – mlynář, Kristla a Jakub, rodina Kudrnova, příběh Viktorčin
Paní kněžna, komtesa Hortensie – dobro konané kněžnou = dobro babiččino, idealizace
První dějové pásmo - příjezd babičky, popis jejího všedního dne, hosté
Druhé dějové pásmo – rámec, Staré bělidlo v proměnách ročního období
Prolog – vzpomínka na babičku, přímé oslovení
Epilog – poslední léta babiččina, pohřeb

V zámku a podzámčí
Dějiště – Nymbursko, příjezd Skočdopolových z Prahy na zámek – nová šlechta
Zámek – Skočdopolovi, mamsel Sára, komorník Jacques, pes Joli
Podzámčí – vdova Karásková s dětmi (Vojtěch, Jozífek), krejčí Sýkora, podruzi (Dorota)
Postava dobrého člověka – lékař, zná obě dvě prostředí
Základní stavební princip – kontrast (už v názvu)
Sobectví, bezcitnost na zámku a obětavost, pomoc v podzámčí
Panský pes a utrpení dětí, přepych a chudoba
Realistický pohled na skutečnost, ale v závěru idealizace
[viz. Čtenářský deník - Babička ]
[viz. Čtenářský deník - Divá Bára ]

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník