Česká literatura 60. a 70. let 19. století

Po porážce revoluce 1848
Období Bachova absolutismu – policejní opatření, persekuce
Specializace na vědeckou práci
Nová politická situace – od vydání Říjnového diplomu 1860, hospodářský vzestup měšťanstva
Rozštěpení národní strany na staročechy (Rieger, Palacký) a mladočechy (Sladkovský, Grégr)
Neúspěch politických nadějí české buržoazie – 1867 rakousko-uherské vyrovnání
Rozkvět kultury – vnik sokola (Tyrš), pěveckého spolku Hlahol, Umělecké besedy
1862 otevřeno Prozatímní divadlo
1868 položen základní kámen k Národnímu divadlu (sbírka pod heslem Národ sobě)
Národní manifestace kulturní a politická, projev síly národa
Architekt J.Zítek, malíři M.Aleš, F.Ženíšek, V.Brožík, V.Hynajs (opona), sochaři J.V.Myslbek, B.Schnirch, hudební skladatelé B.Smetana, A.Dvořák, Z.Fibich
Divadlo dostavěno 1881, vyhořelo, znovu otevřeno 1883 (vždy Smetanovou Libuší)
Nástup nové generace – májovci, název ze sympatií k Máchovi
J.Barák, J.Neruda, V.Hálek, K.Světlá, A.Heyduk, V.Šolc, R.Mayer
Zásady májovců – svojí tvorbou boj proti útisku sociálnímu i národnostnímu, lidovost, realismus, úsilí povznést českou literaturu na světovou úroveň

Poezie

Adolf Heyduk (1835 – 1923) – přes 60 sbírek přírodní, vlastenecké i osobní lyriky
Rudolf Mayer (1837 – 1865) – V poledne (sociální balada, monolog bouřícího se topiče)
Václav Šolc (1838 – 1871) – Prvosenky (sociální tématika, oslava venkova)

Jan Neruda

1834 – 1891
Studium práv a filozofie
Novinář – redaktor Národních listů
Kritik – literární a divadelní
Básník – 6 básnických sbírek
Hřbitovní kvítí – pesimismus, skepse, vliv národní situace, písně soucitu
Knihy veršů – trojdílný soubor, básně epické, lyrické a příležitostné
Písně kosmické – optimistická perspektiva, vliv vědeckých poznatků a technického pokroku
Prosté motivy – intimní a přírodní lyrika, proměny přírody paralelou s proměnami života
Zpěvy páteční – vydány posmrtně, víra ve slavnou budoucnost národa, vlastenecká lyrika
Fejetony a novinářské prózy, zajímavá aktuální témata, živý jazyk, soubory fejetonů
Různí lidé, Studie krátké a kratší, Žerty hravé a dravé, Menší cesty, Obrazy z ciziny
Arabesky – soubor povídek, črty z prostředí Prahy, kritika společnosti i sebeironie
Trhani – povídka o životě dělníků pracujících na stavbě železnice, tragické osudy

Balady a romance
Vrchol lidovosti
Motto: "Volím slovo prosté, chci tu báji vypravovat, z úst jak lidu roste"
Útvar balady a romance autor osobitým způsobem přetváří – lyrickoepické úvahové básně
Opouští tradiční nadpřirozené náměty, příklon k motivům ze života
Biblické a legendární náměty – s humornou nebo sociální pointou, prostředí české vesnice
Národní motivy – láska k lidu a české zemi, pokus o charakteristiku českého člověka, národa
Tragické lidské osudy, balady staršího typu

Povídky malostranské
Vrcholný soubor 13 próz o životě Malé Strany z dob Nerudova mládí
Pronikání kapitalistických vztahů do strnulého způsobu života
Zdánlivě idyla, ve skutečnosti tragické události
Tón vážný i humorný, řešení tragické i smírné
Příslušníci drobné buržoazie nebo chudina, žebráci
Převaha vypravování v ich-formě, autor často jako vypravěč nebo se ztotožňuje s postavou
Mnohé postavy podivínské
Detailní popis a charakteristika postav na začátku, vysvětlení přezdívek
Příběh s úvodní větou o počasí, překvapivý závěr

Nerudův přínos
Po Máchovi opět velký básník, spojil světovost s češstvím, osobní postoj
Tvůrce sociální balady
Rozsáhlé spektrum lyriky
Vynikající fejetonista
Novátor české prózy, umění vypravěčské, charakterizační a popisné, lidovost a demokratismus
Zájem o městské prostředí a nižší společenské vrstvy
Život zobrazen bez idealizace, realisticky, často satirický nebo ironický pohled
Rozmanitost forem
Jazyk plní funkci charakterizační a odpovídá i tematické rovině
[viz. Čtenářský deník - Balady a romance ]
[viz. Čtenářský deník - Povídky malostranské ]
[viz. Čtenářský deník - Trhani ]

Vítězslav Hálek

1835 – 1874
Novinář – Národní listy
Organizátor kulturního života
Básník – z počátku vliv Máchy a Byrona, Nerudův přítel
Alfred – lyrickoepická báseň
Večerní písně – optimismus a radost ze života, lehká a zpěvná forma, šťastná láska, příroda
Pohádky z naší vesnice – epická sbírka, sociálně-kritický postoj
Lyrika – osobní (láska k ženě), přírodní (harmonie), společenská (oslava národa a umění)
Na vejminku – vztahy rodičů a dětí, výměnkářská otázka
Muzikantská Liduška – touha po majetku, zatvrzelost a neústupnost vesnických lidí
Na statku a v chaloupce – sociální struktura vesnice, vztahy mezi lidmi, kontrastní prostředí
[viz. Čtenářský deník - Muzikantská Liduška ]
[viz. Čtenářský deník - Na statku a v chaloupce ]

Próza

Gustav Pfleger – Moravský (1833 – 1875) – Z malého světa (obraz života pražských dělníků)
Jakub Arbes (1840 – 1914) – Kandidáti existence (pomoc dělnictvu), Štrajchpudlíci (tiskařští dělníci), Newtonův mozek (protiválečné zaměření), Svatý Xaverius (domnělá záhada obrazu)
Romaneta – próza nevelká rozsahem, s dramatickým dobrodružným dějem, výraznou pointou
[viz. Čtenářský deník - Svatý Xaverius ]

Karolína Světlá

1830 – 1899
Autorka povídek a románů
Příběhy emancipovaných ženských hrdinek – vzory pro národní společnost
Ještědské romány – 5 příběhů žen prožívajících konflikt mezi láskou a mravní povinností
Vrchol tvorby, vítězství odpovědnosti, úsilí o realismus, ale ještě prvky romantismu
Romány – Vesnický román, Kříž u potoka, Kantůrčice, Frantina, Nemodlenec
Hubička – povídka o lásce Vendulky a Lukáše, později libreto k Smetanově opeře
Černý Petříček – povídka z pražského prostředí, z dob mládí autorky
Zvonečková královna – román s historickou tématikou, z doby josefínské
[viz. Čtenářský deník - Černý Petříček ]
[viz. Čtenářský deník - Frantina ]
[viz. Čtenářský deník - Kříž u potoka ]
[viz. Čtenářský deník - Nemodlenec ]
[viz. Čtenářský deník - Vesnický román ]

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník