Metabolismus

Přeměna látek a energií
Biokatalyzátory – podporují chemické reakce, enzymy
Řízení – nervové (hypotalamus), hormonální (tyroxin, inzulin, hormony nadledvinek)
Zplodiny – oxid uhličitý, voda, močovina
Bazální (základní) metabolismus – energie potřebná pro udržení základních životních funkcí, na lačno, duševní klid, pokojová teplota, závisí na pohlaví, věku, hmotnosti, váze
Celkový metabolismus – při činnosti organismu, bazální metabolismus + energie k vykonání činnosti, při svalové činnosti, po jídle, ve vyšší teplotě

Katabolismus

Rozklad ze složitějších látek na jednodušší
Uvolnění energie
Anaerobní fáze (glykolýza) – rozklad uhlíkatého řetězce glukózy
V cytoplazmě buněk za přítomnosti i nepřítomnosti kyslíku
Glukóza → 2 kyselina pyrohroznová (pyruvát) → kvašení (kyselina mléčná), 2 ATP
Aerobní fáze (oxidace) – Krebsův cyklus (dehydrogenace a dekarboxylace), 36 ATP

Metabolismus sacharidů

Nejpohotovější zdroj energie
Glukóza – monosacharid, ve všech tělních tekutinách
Glykémie – množství glukózy v krvi, 4,5 – 6 mmol/l (nemoci hypoglykémie, hyperglykémie)
Zdroj cukrů – z potravy, polysacharidy vstřebávání do krve, vrátnicovou žílou do jater
Glykogenalýza – rozklad glykogenu při nedostatku cukru (zásobárny v játrech a svalech)
Řízení hormony – inzulin, glukagon, glukokortikoidy, adrenalin, somatotropní (růstový)

Metabolismus lipidů

Nejvydatnější energetická zásobárna
Uložení v podkožním tukovém vazivu, okolí orgánů, dutina břišní
Stavební funkce – stavební složka biomembrán
Lipémie – množství tuku v krvi, 4 – 9 g/l
Zdroj tuků – z potravy, ze zásobáren (při hladovění vyčerpání až 90% tuku)
Řízení hormony – adrenalin, tyroxin, adrenokortikotropní

Odbourávání tuků

Pomocí enzymů rozštěpení na glycerol a mastné kyseliny
Glycerol pomocí enzymů přeměna na glyceraldehydfosfát (GAP)
Mastné kyseliny – odbourávání radikálů až na kyselinu octovou
Spojení kyseliny octové s koenzymem A, Krebsův cyklus

Metabolismus proteinů

Stavební složka, tvoří 20% látky v těle
Neukládají se do zásoby
Tvořeny z aminokyselin – 20 typů
Zdroj bílkovin – z potravy, z opotřebovaných bílkovin
Aminoacidémie – množství aminokyselin v krvi, 35 – 65 mg/l
Proteosyntéza – vznik bílkovin, na ribozomech, podle genetické informace
Míra metabolismu bílkovin – dusíková bilance (množství dusíku vyloučeného močí)
Řízení hormony – somatotropní, testosteron

Odbourávání bílkovin

Pomocí enzymů rozštěpení na aminokyseliny
Deaminace aminokyselin – v játrech (ornitinový cyklus), konečným produktem močovina
Aminokyseliny – odbourávání radikálů až na kyselinu octovou
Spojení kyseliny octové s koenzymem A, Krebsův cyklus

Výživa

Záleží na kvalitě a kvantitě
Odpovídá fyziologickému stavu
Potrava musí obsahovat základní složky živin – sacharidy, tuky, bílkoviny, voda, minerální látky, vitamíny

Sacharidy

50 – 60%
Denně 4 – 5 g na 1 kg hmotnosti
Při nedostatku odbourávání tuků
Příjem ve formě polysacharidů
Zdroj – bílé pečivo, brambory, rýže

Vláknina

Podporuje peristaltiku střev, zabránění zácpě
Navazuje těžké kovy, cholesterol
Prevence před nádory, infarkty
Nestravitelná, vylučuje se
Zdroj – ovoce, zelenina, obilniny, luštěniny

Tuky

20 – 40%
Denně 0,5 – 1 g na 1 kg hmotnosti
Zásobárna energie
Umožňují vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích
Kvalitní tuky – obsahují nenasycené (esenciální) mastné kyseliny, snižují hladinu cholesterolu
Zdroj – nejlépe rostlinné oleje (olivový, řepkový)

Bílkoviny

10 – 15%
Denně 1 g na 1 kg hmotnosti (více potřeba pro děti, při rekonvalescenci nebo těhotenství)
Důležitý přístup esenciálních (nepostradatelných) aminokyselin – tělo samo neumí vyrábět
Neesenciální aminokyseliny získáváme z opotřebovaných bílkovin
Zdroj – vejce, mléko, maso

Voda

Rozpouštědlo, chemické reakce (ovlivňuje pH)
Termoregulace – ochlazování
Zdroj kyslíku a vodíku
Příjem – životně důležitý, denně 2 až 3 litry (1 – 1,5 litru pitím, 1 litr z tuhé stravy, 0,4 litru při metabolických reakcích)
Výdej – 1 – 1,5 litru močí, 0,5 litru kůží (pocení), 0,5 litru dýcháním, 0,2 litru stolicí

Minerální látky

Nejsou zdrojem energie
Asi 4,7% tělesné hmotnosti
Zajišťují homeostázu (stálé vnitřní prostředí)
Nezbytné jako součást enzymů, kostry, buněčných i mimobuněčných tekutin
Zdroje z potravy, při nedostatku z vlastních tkání
Potřeba většího množství při období růstu, rekonvalescence, těhotenství
Těžké kovy při větším množství poškozují organismus
Hormonální řízení
Sodík – hlavní kationt mimobuněčných tekutin, udržování osmotické hodnoty, sůl
Draslík – hlavní kationt nitrobuněčné tekutiny, činnost svalů a srdce
Vápník – důležitý pro svalový stah, 99% v kostech, srážlivost krve (mléko, fazole, ořechy)
Hořčík – součást enzymů dýchacího řetězce, činnost srdce, nervosvalová dráždivost (ovesné vločky, tvrdé sýry, zelené části rostlin)
Železo – součást enzymů dýchacího řetězce, hemoglobinu, feritinu (luštěniny, špenát)
Fosfor – součást kostí, zubů, nukleových kyselin, ATP, fosfolipidů (mléko, luštěniny, ořechy)
Zinek – součástí enzymů, inzulin
Měď, kobalt, mangan, selen – součástí enzymů
Chlor – hlavní aniont tělních tekutin, osmotická hodnota
Jód – hormony štítné žlázy, aktivátor některých enzymů (ryby)
Fluor – stavba kostí a zubů

Vitamíny

Životně důležité látky
Chemicky nejednotná skupina
Součástí enzymů, biokatalyzátory, imunita organismu
Účinné v nepatrném množství
Většinu vitamínů člověk neumí vytvářet
Nejsou zdrojem energie, nejsou stavební součástí tkání
Získávání z potravy, vstřebávání do krve, předávání do tělních tekutin (placentou do plodu)
Některé vitamíny se ničí oxidací
Neukládají se do zásoby – vylučování vitamínů močí, stolicí
Hydrofilní vitamíny – rozpustné ve vodě, B, C
Lipofilní vitamíny – rozpustné v tucích, A, D, E, K
Hypervitaminóza – přebytek vitamínů v těle (pouze lipofilní vitamíny)
Hypovitaminóza – částečný nedostatek (důsledkem špatného stravování, při zvýšené potřebě)
Avitaminóza – úplný nedostatek (narušeno vstřebávání, špatná úprava potravin)
Podvýživa – nedostatek či špatná kvalita stravy, poruchy růstu, vidění, menstruace
Přejídání – nedostatek pohybu, zátěž pohybového aparátu, srdce, poruchy dýchání, cukrovka
Mentální anorexie – psychické onemocnění, 95% dívky, záměrné snižování hmotnosti, nespavost, řídnutí vlasů, kazivost zubů, zácpy, neplodnost
Mentální bulimie – maximální přejídání (vlivem stresu), pocit viny, zvracení, chorobný strach z tloušťky, citlivost na chlad, osteoporóza, oslabený krevní oběh, kazivost zubů
Ortorexie – posedlost zdravou výživou, biopotraviny, bez emulgátorů
Bigorexie – posedlost vlastním vzhledem, vylepšování konkrétních tělesných partií
Drunkorexie – redukování příjmu potravy s cílem snížit příjem kalorií a dopřát si alkohol

Thiamin

Vitamín B₁
Objeven a izolován v roce 1937
Koenzym při získávání energie
Správná funkce nervových a svalových buněk
Vepřové maso, celozrnné potraviny, ořechy
Beriberi – při nedostatku, poškození nervového systému, svalů, cév a srdce
Předávkování (při nesprávném užívání jako léku) dráždí nervový systém, bolest hlavy

Riboflavin

Vitamín B₂
Koenzym při získávání energie ze živin
Podporuje správné vidění a zdravý stav kůže
Mléko, mléčné výrobky, maso, kvasnice, listová zelenina
Poškozován světlem, ale není ničen teplem
Nedostatek – zanícení ústních koutků, jazyka, očních víček, případně kožní vyrážky
Předávkování není u zdravého člověka nebezpečné

Niacin

Vitamín B₃, kyselina nikotinová a nikotinamid
Podporuje funkce kůže, nervového a zažívacího systému
Bílkovinná strava, mléko, vejce, maso, drůbež, ryby, celozrnné potraviny, listová zelenina, burské oříšky, houby
Pellagra – při nedostatku, zánět kůže, průjmy, poškození duševních funkcí
K vyšším dávkám jsou náchylní lidé trpící astmatem, žaludečními vředy nebo poruchami srdečního rytmu

Vitamín B₆

Pyridoxin, pyridoxal, pyridoxamin
Koenzym při tvorbě aminokyselin a mastných kyselin
Napomáhá tvorbě červených krvinek a správné funkci imunitního systému
Maso, drůbež, ryby, brambory, banány, listová zelenina
Nedostatek – únavnost, předrážděnost, nespavost
Předávkování je možné při neopatrném užívání jako léku ve velkých dávkách po delší dobu

Kyselina listová

Folát, folacin, kyselina pteroylglutamová
Výroba DNK a bílkovin při tvorbě buněk organismu
Listová zelenina, játra, semena, kvasnice
Nedostatek – anemie (chudokrevnost), pálení žáhy, průjmy, zácpy, zánět sliznice jazyka
Předávkování není nebezpečné, přebytek maskuje některé důsledky nedostatku vitamínu B₁₂

Vitamín B₁₂

Kobalamin
Významná úloha při růstu nervových buněk a v obalech chránících nervy
Maso, mléko, mléčné výrobky, vajíčka
Anemie – chudokrevnost
Předávkování nehrozí

Kyselina pantotenová

Vitamín B₅
Součástí koenzymu A, který se účastní biochemických přeměn při získávání energie
V potravinách velmi široce zastoupena
Nedostatek – vyskytuje se zřídka, zažívací potíže, nespavost
Předávkování nehrozí, mohlo by vést k průjmům

Biotin

Vitamín H
Koenzym při tvorbě a přeměně aminokyselin, bílkovin, tuků a glykogenu
Zastoupen téměř ve všech potravinách
Nedostatek – u pacientů s umělou výživou, poruchy srdečního rytmu, nevolnosti, deprese Předávkování nehrozí

Vitamín C

Tvorba stavební bílkoviny kolagenu
Vstřebávání železa, tvorba některých hormonů
Samostatně působí jako antioxidant
Citrusové plody, ovoce, zelenina, brambory
Kurděje – při nedostatku, dříve především námořníci
Nedostatek – poškození cévních stěn, krvácení z dásní, suchá a tmavá kůže, malá odolnost
Předávkování z potravy nehrozí, opatrnější lidé se sklonem k tvorbě ledvinových kamenů

Vitamín A

V těle tři aktivní formy – retinol (alkohol), retinal (aldehyd), kyselina retinová (kyselina)
Karotenoidy – součástí některých rostlin, vstřebány a v játrech přeměněny na vitamín A
Vstup do buněk a jejich jádra – reakce s DNK, ovlivnění genů k tvorbě určitých bílkovin
Udržování správného růstu, dobrého vidění, zdravé kůže a sliznic
Udržuje stav buněčných membrán, pomáhá k tvorbě hormonů
Játra, ledviny, vaječný žloutek, mléčné výrobky, máslo, margaríny, špenát, brokolice, mrkev, listová zelenina, meruňky, broskve
Šeroslepost – při nedostatku, suché a málo odolné sliznice
Předávkování – při nesprávném dávkování jako léku

Vitamín D

Kalciferol
Významný faktor pro zdravý stav kostí
Dostatečné množství slunečního záření, ryby, játra, vejce, mléko, pomazánkové tuky
Křivice – zpomalení růstu, pokřivení kostí, vystouplá žebra, větší hlava s hrboly na čele
Osteomalacie – měknutí kostí, změny tvaru spojené s bolestmi, snadné zlomeniny
Předávkování zvyšuje množství vápníku, který se pak ukládá na nesprávných místech (ledvinové kameny, kolem kloubů, v srdci a cévách srdce)

Vitamín E

Tokoferol
Antioxidant
Rostlinné tuky, semena, ořechy, celozrnné potraviny, vaječný žloutek, listová zelenina, sója
Nedostatek – ohrožuje životnost červených krvinek, podlomuje imunitní funkce
Předávkování nehrozí, vysoké dávky zvyšují účinek protisrážlivých léků

Vitamín K

Koagulace krve, tvorba bílkovin
Listová zelenina, mléko, maso, játra, vajíčka, celozrnné potraviny
Nedostatek – vzácný, narušeno srážení krve
Předávkování nehrozí

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník