Členovci (Arthropoda)

Více než 1,5 miliardy druhů
Vývojově velmi starý kmen
Kosmopolité – všudypřítomní
Heteronomní (nestejnocenná) segmentace (článkování)
3 celky – hlava (cephalon), hruď (thorax), zadeček (abdomen)
Spojením hlavy a hrudi vzniká hlavohruď (cephalothorax)
Každý článek čtyři destičky – hřbetní, břišní a dvě postranní
Tělní dutina – mixocoel
Pravé článkované končetiny
Dříve každý tělní článek pár končetin – přeměna (tykadla, ústní ústrojí, zakrnělé, pohyb)
Příčně pruhovaná (žíhaná) svalovina
Vznik pevného tělního krytu – exoskelet (vnější kostra)
Krytí kutikulou, zpevňování uhličitanem vápenatým
Před růstem se svlékají – ekdyze, svlékací (ekdyzon) a juvenilní (neotenin) hormon
Neotenin blokuje vývin a přeměnu v dospělce, ekdyzon připravuje svlékání
Otevřená cévní soustava – krvomíza (hemolymfa), jen rozšířená hřbetní céva, nahrazuje srdce
Dýchání – celým povrchem těla, plicním vakem, žábrami, vzdušnicemi
Trávicí soustava – trubicovitá, v dutině ústní kousací ústní ústrojí
Vylučovací soustava – metanefridie, malpigické trubice
Nervová soustava – gangliová, žebříčkovitá, splývání uzlin (nadhltanová a podhltanová)
Smysly – oči jednoduché a složené (fasetové), smyslové brvy (senzily), statocysta
Rozmnožování – pohlavní dimorfismus (dvoutvárnost), gonochoristé
Vnitřní oplození, přímý nebo nepřímý vývoj
Partenogeneze – vývoj z neoplozeného vajíčka
Heterogonie – střídání pohlavního rozmnožování a partenogeneze

Trojlaločnatci

Trilobiti
Vymřelá skupina
Několik mm až 70 cm
Segmentované (článkované) tělo, na povrchu kryto krunýřem
Hlava – složené oči, jeden pár tykadel, čtyři páry ústního ústrojí
Trup – dvouvětvé končetiny (silnější – pohyb, slabší – nesou žaberní lupínky)
Joachym Barrande – u Prahy popsal přes 2000 druhů

Klepítkatci

Suchozemští
Několik mm až 1 metr
Hlavohruď a zadeček
Nevyvinutá tykadla
Chelicery – klepítka, před ústním otvorem
Pedipalpy – makadla, smyslová i uchopovací funkce
Oči jednoduché i složené
Cévní soustava otevřená, barvivo hemocyanin
Dýchací soustava – plicní vak, žábry, vzdušnice, celým povrchem těla
Vylučovací soustava – pozměněné metanefridie, koxální žlázy (kanálky ústí na bázi kyčlí)

Hrotnatci

Staří jako trilobiti
Velikost až 60 cm
Hlavohruď a zadeček kryty velkými štíty
Poslední článek zadečku přeměněn v dlouhý plochý hrot
Drobné klepítkovité chelicery
Pět párů nohou, nohy na zadečku nesou žábry

Pavoukovci

Hlavohruď – pár chelicer, pár makadel, čtyři páry kráčivých nohou
Přechod v siluru prvohor z vody na souš – žábry přeměněny v plicní vaky, vznik vzdušnic

Štíři
Nejpůvodnější pavoukovci
Chelicery i makadla ukončeny klepítkem
Přední část zadečku – pohlavní otvor, otvory čtyř párů plicních vaků
Vejcoživorodí a živorodí
Štír kýlnatý – noční dravec, loví hmyz, jedový hrot

Pavouci
Všechny biotypy
Hygienický význam pro člověka
Chelicery v podobě mohutných dvoučlenných drápků, vyústění jedové žlázy
Osm nebo šest jednoduchých očí
Břišní strana zadečku – dva páry otvorů dýchacích orgánů
Snovací bradavky – vyústění snovacích žláz, spřádání pavučinového vlákna
Dravci – loví hmyz (na zemi, do pavučinových sítí, přepadení skokem ze zálohy)
Ochromují a usmrcují oběť jedem z chelicer, vpraví do něj trávicí šťávy z rozvětveného střeva
Z pavučinového vlákna stavba lapacích sítí i výstelky doupat
Samice spřádají pouzdro pro nakladená vajíčka – kokon
Křižáci – výrazná kresba na oválném zadečku, dvourozměrná kruhová síť
Pokoutníci – vodorovné sítě s trubicovitých úkrytem
Snovačka jedovatá – černá vdova, trojrozměrné sítě
Vodouchovití – loví pod vodou
Slíďáci – nemají sítě
Lovčíci – pohyb po zemi
Běžníci – podobní malým krabům
Skákavky – dobré zrakové schopnosti, kořist loví skokem
Sklípkani – jedni z největších pavouků

Štírci
Několik mm velicí
Dýchají vzdušnicemi
Pod kůrou v dutinách stromů

Sekáči
Tříčlánkové klepítkovité chelicery
Velký oválný zadeček nespojen s hlavohrudí stopkou

Roztoči
Velikost několik mm
Krátká hlava – bodcovitě sblížené chelicery a makadla
Hrudní články srůst se zadečkem
Cizopasníci živočichů i rostlin
Původci alergií
Klíště obecné – pije krev obratlovců, může přenášet viry vyvolávající klíšťovou encefalitidu (zánět mozkových blan) nebo bakterie způsobující vážné metabolické onemocnění borreliózu
Zákožky – v lidské pokožce vyvrtávají chodbičky, způsobují svrab
Trudníci – v mazových žlázách savců, podílí se na vzniku trudoviny (uhrovitosti) kůže
Čmelík kuří – na slepicích
Varoa včelí – lavinovité šíření napadení včelstva
Vodule – roztoči žijící ve vodě

Žabernatí

Dva páry tykadel
Dýchají žábrami

Korýši

V mořích
Několik mm až 70cm
Hlavohruď + zadeček i hlava + hruď + zadeček
Na posledním článku vidlice nebo ploutvička
Hlavové končetiny – 5 párů (antenuly, antény, ústní ústrojí – kusadla + dva páry čelistí)
Hrudní končetiny – stejné i rozlišené, proměnlivý počet, kráčivé končetiny, pohyb
Zadeček – pleopody, napomáhají rozmnožování, pohyb, přeměna
Celé tělo chráněno krunýřem – carapax, hlavohrudní štít, dvoudílná skořápka
Dýchání žábrami
Cévní soustava – otevřená, hemoglobin i hemocyanin
Hepatopankreas – slinivko-jaterní žláza
Pozměněné metanefridie – antenální žlázy, maxilární žlázy
Smysly – oči (jednoduché, složené, naupliové), statocysta, chemoreceptory
Rozmnožování – gonochoristé, partenogeneze, heterogonie
Nižší larva – nauplius, vyšší larva – zoëa

Lupenonožci
Končetiny dvouvětevné a lupenovitě rozšířené
Nesou žábry
Žábronožky – tělo bez krunýřev Žábronožka sněžní – jarní periodické tůně
Žábronožka letní
Žábronožka solná – glaciální relikt
Listonožky – tělo kryto velkým štítem
Listonoh jarní – jarní periodické tůně
Listonoh letní – letní periodické tůně
Perloočky – dvouchlopňová skořápka, sladkovodní
Cyklomorfóza – sezónní změna velikosti a tvaru těla
Hrotnatka obecná – součást planktonu

Klanonožci
Mořští i sladkovodní
Samičky nosí vajíčka slepená do 1-2 vaječných váčků
Buchanka obecná – součást planktonu
Vznášivka obecná

Kapřivci
Dočasní ektoparaziti ryb, bodavé ústrojí
Kapřivec kapří

Rakovci
Vyšší korýši, stálý počet tělních článků, pevný krunýř
Různonožci – výhradně vodní, vždy bez carapaxu
Blešivec potoční – čistá tekoucí voda
Blešivec studniční – podzemní vody
Stejnonožci – carapax není vyvinut
Beruška vodní – stojaté vody
Stínka obecná – vlhká místa
Svinka obecná – suchá místa
Desetinožci – silný carapax
Plovoucí – carapax bez inkrustace
Kreveta baltická
Garnát obecný
Lezoucí – inkrustovaný carapax, pleopody nikdy neslouží k plavání
Raci – dobře vyvinutý zadeček, na prvním páru kráčivých nohou silná klepeta
Rak říční – čistá tekoucí voda
Rak kamenáč
Rak bahenní
Langusta obecná – hrudní nožky bez klepet
Humr evropský – až 60 cm
Rak poustevníček – symbióza se sasankou
Krabi – krátký, slabý zadeček, ohnutý pod hlavohruď
Krab obecný
Krab říční
Velekrab japonský – rozpětí nohou až 3 metry

Vzdušnicovci

Druhově nejpočetnější
Už v prvohorách
Kosmopoliti, suchozemští, druhotně ve vodě
Několik mm až 30cm
2 části těla (hlava a trup) nebo 3 části těla (hlava, hruď, zadeček)
Dýchají vzdušnicemi
Vylučování – malpigické trubice

Stonožkovci

Kousací ústní ústrojí
Jeden pár tykadel
Jednoduché oči
Každý článek jeden pár končetin

Stonožky
Shora zploštělé tělo, protáhlé
Končetiny do stran
Dravci – první pár končetin trupu přeměněn v kusadlové nožky s jedovou žlázou
Poslední pár – vlečné nohy
Přímý vývoj, oddělené pohlaví
Stonožka škvorová – noční dravec
Zemivka žlutavá – nejčastější zástupce v našich polohách
Strašník

Mnohonožky
Kruhový průřez těla
Nožičky na břišní straně
Krátká tykadla
Býložravci, saprofyté
Splynutí dvou článků na trupu v jeden – nový článek nese dva páry končetin
Mnohonožka zemní
Svinule, Plochule

Šestinozí

3 páry končetin
Hmyz

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník