Cévní soustava

Uzavřená
Srdce (cardia) a cévy (tepny – artérie, žíly – vény, vlásečnice – kapiláry)
Zabezpečení pohybu tělních tekutin v organismu, transport látek
William Harvey – anlgický lékař, poprvé popsal tělní oběh
Krev neustále obíhá – ze srdce vedou tepny, do srdce žíly
Marcello Malphigi – italský lékař, objevil vlásečnice, malphigické trubice
Hormonální (látkové) řízení – adrenalin, noradrenalin
Prodloužená mícha – retikulární formace (shluky šedé hmoty), řídí životně důležité funkce
Mezimozek – hypotalamus (útrobní mozek), řídí činnost vnitřních orgánů
Mozková kůra – řídí duševní změny
Chemoreceptory (množství oxidu uhličitého a kyslíku), baroreceptory (tlak krve) – v cévách
Krevní tlak – tlak krve na stěny cév, systolický a diastolický, zdravý člověk 120/80
Hypotenze – nízký krevní tlak (90/50), hypertenze – vysoký krevní tlak (200/160)
Systolický (tepový) objem srdeční – množství krve vypuzené ze srdce při jedné systole, 70ml
Minutový objem srdeční – množství krve vypuzené ze srdce za 1 minutu, v klidu 5 litrů
Srdeční infarkt – ucpání koronární tepny, odumření svaloviny (vazivová jizva), nedokrvení
Ateroskleróza – kornatění tepen, ukládání cholesterolu, zužování a ucpávání cév
Varixy (křečové žíly) – patologické rozšíření žil, houstnutí krve, sraženiny povrchové i vnitřní
Prevence – správná životospráva, nekouřit, nepít alkohol, nestresovat se, odpočívat, hýbat se

Srdce

Dutý, nepárový, svalový orgán zajišťující nepřetržitou cirkulaci krve v cévním řečišti
Umístěno za hrudní kostí, mezi plícemi
Kuželovitý tvar – báze (nahoru, dozadu, vpravo) a hrot (dolů, dopředu, vlevo)
Uloženo ve vazivovém pouzdru – osrdečník (perikard)
Hmotnost 260 – 320g
Epikard – vazivo, na povrchu
Myokard – svalovina, nejsilnější v levé komoře
Endokard – nitroblána srdeční, vazivová výstelka srdce
Dvě síně a dvě komory (atrium a ventriculus)
Cípaté chlopně – mezi síní a komorou, dvojcípé (levá strana) nebo trojcípé (pravá strana)
Poloměsíčité chlopně – mezi komorou a cévou
Chlopně zabraňují návratu krve do srdce, zajišťují jednosměrný tok krve
Rytmická práce – stah (systola) a ochabnutí (diastola) probíhají najednou
Srdeční fáze – rozdělení činnosti srdce na tři fáze (asi 0,8s):
Systola síní, diastola komor – otevřené cípaté chlopně
Systola komor, diastola síní – otevřené poloměsíčité chlopně
Diastola síní i komor – krátce, nalévání krve do srdce
Automatická činnost, řízená uvnitř srdce
Převodní soustava srdeční (excitomotorický aparát)
Shluky svaloviny – síňový, síňokomorový, Hisův svazek, Tawarova raménka, Purkyňova vlákna
Úder osrdečníku na hrudník – hmatatelný na hrudníku
Srdeční ozvy – zvuky při otevírání chlopní (tlukot srdce), slyšitelné sluchem (fonendoskop)
Systolické (hlubší, delší, cípaté chlopně) a diastolické (vyšší, kratší, poloměsíčité chlopně) ozvy
Elektrické srdeční potenciály (projevy) – měřitelné elektrodami z povrchu těla, EKG
Tep (puls) – rozšíření tepny, rozkmitání cév, měření (palpace) ideálně do 72 tepů za minutu
Rychlost tepu – závisí na zátěži, trénovanosti, okolních podmínkách, fyzickém stavu

Krevní cévy

Tepny – ze srdce, vazivový obal (obsahuje nervy), elastická vlákna a hladké svaly (pružnost), endotel (výstelka), lumen (prostředek, proudění krve)
Vlásečnice – jen endotel a lumen, stěna propustná pro malé molekuly
Žíly – do srdce, kapsovité chlopně, vazivový obal, elastická vlákna, endotel, lumen
Velký tělní oběh – levá komora → aorta (srdečnice, levý aortální oblouk) → hlava (krkavice), horní končetiny, hruď, břicho, dolní končetiny → žílami odkysličená krev do pravé síně
Malý plicní oběh – pravá komora → plicní tepna → plíce → žílami okysličená krev do levé síně Koronární oběh (srdce) – aorta → věnčité (koronární) tepny → koronární žíly → pravá síň Vrátnicový oběh (játra) – dvojí zásobení krve, jaterní tepna → játra (20% krve) nebo vrátnicová žíla (vznik soutokem žil) → játra (80% krve, specifická úprava) → jaterní žíla

Mízní soustava

Doplňuje cévní soustavu
Zajišťuje jednosměrný pohyb tělních tekutin z mezibuněčných prostorů do krve
Lymfa (míza) – bezbarvá nebo bělavá (s tukem) tělní tekutina, vznik z tkáňového moku
Odvod zplodin metabolismu a makromolekulárních látek
Podobné složení jako krevní plazma – méně bílkovin, více tuku (především v oblasti břicha)
Z krevních buněk obsahuje pouze speciální bílé krvinky – lymfocyty
Začátek tvoří slepé výběžky mízních vlásečnic – nasávání tkáňového moku
Mízní uzliny – shluky lymfatické tkáně, 1mm až 2cm, filtrace a očištění mízy
Porucha – vznik otoků (edémy)

RES

Retikulo-endotelová soustava
Různé typy buněk se stejným původem i funkcí
Slezina, játra, lymfatická tkáň, kostní dřeň
Slezina – největší lymfatická uzlina, ústřední orgán, zánik červených krvinek, tvorba červených krvinek u plodu, tvorba bílých krvinek, obrana, zásobárna krve

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník