Ceskecasinoonline.cz

České kasino online hry zdarma.

Dělení filozofie

Dělení do mnoha směrů
Vyvíjena po staletí, vrůstání do společenských vztahů
Neexistuje jednotný názor na zařazení
Každá specializovaná věda původ ve filozofii

Chronologicky

Filozofické myšlenky a názory se třídí podle data vzniku, tak jak jde čas
Zdůrazňuje sepjetí myšlenky a doby vzniku
Zdůrazňuje tradici filozofických myšlenek a umožňuje sledovat jejich genezi (vznik)

Geograficky

Filozofické myšlenky se dělí podle místa vzniku
Oblast Orientu a východu – neoddělení filozofie a náboženství, spojení filozofie s etikou, etiketou a společenskou praxí, odlišný způsob předávání poznatků, jiný přístup k linii pravdy
Řecká tradice – oddělení filozofie od náboženství a mýtů, vymezení místa filozofie mezi vědami, volné předávání poznatků, kritika a nesouhlasný názor ceněny, 6. století př. n. l.

Podle předmětu zájmu

Ve filozofii tři hlavní směry – ontologie, gnozeologie, filozofická antropologie

Ontologie

Nauka o jsoucnu a bytí
Zabývá se podstatou věcí a jejich uskutečněním
Jeden ze základů filozofie, podle různých přístupů další dělení
Podle počtu principů světa, bytí – monismus, dualismus, pluralismus
Monismus – jediný princip bytí
Dualismus – podstata světa na dvou (obvykle protikladných) principech
Pluralismus – celá řada principů, nerozhodnutelnost a interference (prolínání)
Podle vztahu příčiny a následku
Teologie – cíl je předem dán a veškeré dění je tím ovlivněno a k němu směřováno, bez volby
Determinismus – nepřipouští náhodu
Indeterminismus – nic nezávisí na ničem, vzpoura proti moderní vědě
Podle přítomnosti bytí v jsoucnu
Materialismus – každá věc je látkou, hmotou
Idealismus – podoba nebo vzor
Imanence a transcendence – trvalá přítomnost nebo nepřítomnost bytí v jsoucnu

Gnozeologie

Naukou o poznání a poznávání
Podle původu poznání
Empirismus – vše vychází z prvotní smyslové zkušenosti
Racionalismus – rozumově jasné bez předchozích smyslových zkušeností
Spekulace – myšlenková konstrukce mimo smyslové poznání a zkušenost
Podle předmětu poznání
Realismus – předpoklad, že předmět našeho poznání je nezávislý na nás, realita existuje
Subjektivismus – poznání vychází z pozorovatele a nelze prokázat existenci jsoucna mimo jeho představy, protikladem pozitivismus
Fenomenalismus – poznatelné jsou jenom jevy, vnější znaky a substance nepoznatelná
Podle povahy poznání
Pozitivismus – jediné pravé a pravdivé poznání vědecké, faktické a objektivní, třídění jevů
Hermeneutika – poznání věcí výkladu, neexistuje jednoznačně dané
Intuicionismus – hlavním zdrojem poznání intuice, bezprostřední vhled, náhlé pochopení
Diskurz – staví poznání na zdůvodnění a racionálním výběru z názorů
Podle rozsahu a výsledků poznání
Dogmatismus – způsob myšlení, v němž se nediskutuje o závěrech, připouští jen úsudky závěr potvrzující a neodporující autoritě, znemožňuje vlastní názor
Skepticismus – postoj založený na zpochybňování, různé formy a stupně
Agnosticismus – to co nelze poznat zkušeností nelze ani dokázat ani vyvrátit

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník