Chemie do bazénu

Bazénová chemie bez chlóru GUAa Pool, vhodná i do vířivých van.

Online žákovská

Jednoduchá a efektivní online žákovská knížka od Edookitu!

Řím

Podle legendy založen Romulem a Remem 753 př.n.l.
Ve skutečnosti spojení několika etruských vesnic v 8 století př.n.l.
Patriciové - ctihodní obyvatelé města, aristokracie
Plebejové - přistěhovalci, cizinci
Etruští králové - Romulus, Numa Pompilius, Tullus Hostilius, Ancus Marcius, Targuinus Priscus, Servius Tullius, Tarquinus Superbus

Boje Plebejů za emancipaci

Politický život v rukou patricijů
Plebejové – stát ve státě, nemohou se podílet na zřízení Říma, bojují za stejnoprávné postavení
První secese – 494 př.n.l., odchod na pahorek poblíž Říma, výhružka založení nového města
Patricijové ustupují – vznik plebejského úřadu tribun lidu (právo veta)
Druhá secese – 449 př.n.l., zákony dvanácti desek (rovnost občanů před zákonem)

Politické zřízení Říma

Sněm – volí úředníky
Senát – rada starších, nejdůležitější státoprávní orgán, dozor nad úředníky, doživotně
Konzulové – dva na 1 rok, v čele států, pravomoci, reprezentace
Cenzoři – úředníci, odhad jmění občanů pro zařazení do majetkových tříd
Diktátor - v čele státu v případě nebezpečí, neomezené pravomoci
Občan – narozen rodičům-občanům, přistěhováním, za zásluhy, práva a povinnosti

Punské války

První punská válka

264 – 241 př.n.l.
Boj o nadvládu nad středomořím
Římané staví loďstvo – stávají se námořní velmocí
Messana žádá o pomoc proti Syrakusám Kartágo i Řím
Bitva u Myl – 260 př.n.l.
Bitva u Aegatských ostrovů – 241 př.n.l., rozhodující
Důsledek – vítězí Řím, dostává Sicílii, Punové poraženi musí platit

Druhá punská válka

218 - 201 př.n.l.
Punové chtějí získat Hispánii jako náhradu za středomoří
Boj s Hannibalem – tažení Hannibala do Itálie
Bitva u Trasimenského jezera 217 př.n.l
Bitva u Kann – 216 př.n.l.
Bitva u Zamy – konec bojů, Hannibal poražen, mírové podmínky
Mírové podmínky – loďstvo maximálně 10 lodí, Kartágo platí Římu stříbro, nesmí vést žádné války

Třetí punská válka

149 - 146 př.n.l.
Kartigánci drží mírové podmínky, hladové město je snadnou kořistí
Řím má šanci k likvidaci Kartága
Kartágo dobyto a vypáleno, lidé do otroctví

Krize římské republiky

Dovoz levného obilí
Levná otrocká síla - povstání otroků
Snaha zastavit krizi – bratři Gracchové
Maximální výměra půdy, vybírání daní, příděly obilí, pozemková reforma
Populáři – Gaius Marius, podpora středních vrstev, snaha omezit moc bohatých
Optimáti – Sulla, bohatí občané, jezdci, senátoři

Vojenská reforma

Chudí bezzemci do vojsk
Výzbroj hrazena státem
Pravidelný žold a podíl z kořisti
Veteráni dostávají odměny
Profesionální žoldnéřská armáda

Spartakovo povstání

Povstání otroků 73 – 71 př.n.l.
Vedl je Thrák Spartakus, římský legionář, za dezerci prodán do gladiátorské školy v Kapui
Zorganizoval vzpouru a útěk, ke vzbouřencům se přidávají rolníci
Díky znalosti římské vojenské strategie vítězí
Marcus Licinius Crassus Spartaka poráží v Apulii
Šest tisíc zajatců přibito na kříže lemující cestu z Kapuy do Říma

První triumvirát

Marcus Licinius Crassus – za proskripcí (udavačství, zatýkání) si nahromadil pověstné jmění
Potlačil Spartakovo povstání – roku 70 př.n.l. se stává konzulem
Gnaeus Pompeius Magnus – porazil Sertoriova vojska v Hispánii, zbavil moře pirátů
Gaius Iulius Caesar – usmířil Crassa a Pompeia, vznik prvního triumvirátu, Caesar konzulem
Caesar spravuje Galii, potlačil povstání Galů
Roku 53 př.n.l. zabit Crassus v bitvě u Karrh při mírových jednáních
Pompeius zvolen konzulem bez kolegy
Caesar překračuje roku 49 př.n.l. říčku Rubikon a táhne na Řím (začátek občanské války)
Crassus prchá do Egypta, tam zavražděn z obav před útokem na Egypt Ptolemaiem XIII.
Caesar není vděčný, útočí na Egypt, Ptolemaios XIII. Umírá, na trůn sestra Kleopatra VII.
Caesar se stává samovládcem

Caesarova diktatura

Caesar se stává diktátorem
Provádí řadu rozumných reforem
Podporuje kolonizaci
Zabezpečil příděly obilí, pracovní příležitosti, uděloval občanské právo
Juliánský kalendář – reforma kalendáře, 365 dní, každý čtvrtý rok přestupný (den navíc)
15.3.44 př.n.l. v senátě zavražděn

Druhý triumvirát

Marcus Antonius, Marcus Aemilius Lepidus, Octavianus
Caesarovi vrahové postaveni mimo zákon
Rozdělení sfér vlivu
Octavianus – Itálie, Lepidus – Afrika, Antonius – východní provincie
31 př.n.l. bitva u Aktia mezi Octavianem a Antoniem
Antonius spolu s Kleopatrou utíkají a obleženi v Alexandrii páchají sebevraždu
Octavianus jediným vládcem Říma, konec římské republiky

Období principátu

Veškerou moc má princeps (monarcha) pravomoci úřadů (konzul, senátor, tribun lidu)
Octavianus se naoko chce vzdát pravomocí, senát ho přemlouvá
Octavianus se vrací , přiznává senátu podíl na řízení státu, získává titul Augustus (vznešený)
Augustus upevňuje mír, uplatňuje pax Romana (římský mír)
Germánský kmen Markomanů, v čele Marobudus, poráží Řím v bitvě v Teutoburském lese
Snaha Augusta zabezpečit římské hranice, staví hradby (limes Romanus)
Morální úpadek společnosti, rozklad rodin, postoj ke kultuře
Provincie, nové daně, stavební podmínky
Prétoriáni – osobní stráž římských císařů

Iulsko-claudijská dynastie

Augustus roku 14 n.l. umírá
Nástupce Tiberius, zavedení úsporných opatření
Disciplína a tvrdé stíhání přehmatu úředníků
Zneužívání zákona o urážce majestátu
Tiberiovým nástupcem Caligula – sadistické sklony, zavražděn velitelem své osobní gardy
Claudius – připojil k Římu Thráku, hojně uděloval římské občanství
Nero – považoval se za umělce, podezřený ze založení požáru Říma v roce 64 n.l.
Křesťané a židé obviněni z požáru a pronásledováni, Nero páchá sebevraždu
Ubývání otroků, nový způsob obhospodařování půdy – kolonát

Flaviovci

Titus Flavius Vespasianus – řídí říši jako organizovaný celek
Titus Flavius Vespasianus mladší – výbuch Vesuvu, zkáza Pompejí

Adoptivní císaři

Traianus – adoptovaný Nervou, největší rozloha impéria
Hadrianus – nástupce Traiana, nemůže udržet rozlohu, vzdává se neklidných končin na východě
Marcus Aurelius – markomanské války, vážné problémy

Období dominátu

Veškerá moc má v rukou dominus (pán), vládne bez senátu
Diocletianus – tažení do Persie, vznik tetrarchie
Tetrarchie – rozdělení země na východní a západní část, vláda dvou císařů a dvou nástupců
Správní reformy – diecéze (rozdělení impéria na správní oblasti)
Pronásledování křesťanů – tři dekrety (bourání modliteben, ničení knih, popravy)
Constantinus – 313 n.l. edikt milánský (zrovnoprávnění křesťanského náboženství s ostatními)
Církevní sněm (koncil) – vytváří základní církevní dogma
V osadě Byzantion vznik města Konstantinopolis (Cařihrad, dnes Istanbul)

Stěhování národů

Hunové útočí na Ostrogóty a Vizigóty
Vizigóti se usazují v Thrákii, roku 378 n.l. bitva u Hadrianopole
Křesťanství jediné povolené státní náboženství
Rozpad římské říše na dvě části – Byzanc a západořímská říše

Zánik západořímské říše

Honorius – hlavní sídlo vlády je Ravenna, 410 n.l. Vizigóti dobyli Řím
Hunové v čele s Attilou chtějí obsadit Galii, 451 n.l. bitva na Katalaunských polích
Poslední římský císař Romulus
Germáni v římském vojsku se bouří, sesazují Romula, králem jejich velitel Odoaker
Odoaker vládne jako germánský král – 476 n.l. zánik západořímské říše

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník