Ceskecasinoonline.cz

České kasino online hry zdarma.

Revoluční rok 1848

Revoluční vlna téměř po celé Evropě
Různé cíle – vytvoření jednotlivých národních států, konec politické roztříštěnosti, nezávislost
Příčiny – vliv průmyslové revoluce na politiku
Požadavek konstituce, sociální požadavky
Nespokojenost s politickým uspořádáním – většina lidí bez politických práv
Všeobecná obchodní a průmyslová krize v Anglii
Neúroda a nákaza brambor, vzrůst hladu, bídy a vzestup cen potravin

Itálie

Revoluce již na počátku roku 1848
Ke vzpourám došlo na různých místech Itálie
Cíl – sjednocení Itálie
V Království obojí Sicílie svrženi Bourboni – povstalci ovládli Sicílii, tvoří Prozatímní vládu
Prozatímní vláda nejednotná – samostatný stát Sicílie sjednocen s Itálií
V Neapolsku, Toskánsku, Piemontu a papežském státě vyhlášeny ústavy
Ústava v Piemontu vyhlášena 4. 3. 1848 – na dalších 100 let základním zákonem celé Itálie
Savojská dynastie dědičné právo na královský trůn
Uzákoněn dvoukomorový systém
Svoboda tisku a shromažďování
Katolictví státním náboženstvím
V březnu vyhlásili republiku také Benátky a Řím
Cílem povstalců sjednocení Itálie
Do čela sjednocení savojská dynastie – vyhlášení války Rakousku
Porážka Itálie v bitvě u Custozzy (25. 6. 1848) a vítězství Rakouska (maršál Radecký)
V březnu 1849 nová válka sardinského krále proti Rakousku
Karel Albrecht definitivně poražen u Novarry
Na trůn jeho synovec Viktor Emanuel II. – uzavírá mír s Radeckým

Francie

Konstituční monarchie
U moci buržoazie, volební cenzus
Dovršení průmyslové revoluce
Rozvíjí se agitace pro volební reformu
Nespokojenost republikánů, bonapartistů
1845 – 1847 ekonomická krize, nepokoje na venkově
1847 kampaň banketů – rozšíření volebního práva
Banket v Paříži svolaný na 22. 2. 1848 zakázán – revoluce, barikády, abdikace Ludvíka Filipa
Vytvořena prozatímní vláda, vyhlášena druhá republika (1848 – 1851)
Nevýhodou bylo zastoupení všech politických směrů
Socialisté navrhovali sociální reformy
V červnu z voleb vyšla nová vláda – bez socialistů, sociální reformy rušeny
Nové povstání – 26. 6. 1848, krvavé boje na barikádách, 800 mrtvých, stanné právo, zatýkání
Neklidné situace využívají bonapartisté a jejich strana pořádku – slibují stabilitu
Ludvík Napoleon v prosinci 1848 zvolen prezidentem, ústavou posíleny pravomoci
Plebiscity, bonapartismus
2. 12. 1851 Ludvík Napoleon stranu rozpustil, státním převratem potvrzuje absolutní moc
Vše potvrzeno plebiscitem
1852 přijímá císařský titul jako Napoleon III., vzniká druhé císařství (1852 – 1870)

Německo

Územně roztříštěno
Německý spolek
Cílem sjednocení
První nepokoje v jižním Německu – odvolání neoblíbených ministrů
Březen 1848 – revoluce v Berlíně
Střelba do davu – revoluce
Král přislíbil vypsání voleb do ústavodárného shromáždění
Vzniká nová vláda – převaha liberálů
Zástupci německých zemí svoláni do Frankfurtu nad Mohanem
Parlament ve Frankfurtu jednal od května v kostele svatého Pavla
Cílem sjednocení Německa – nejednotný názor, nejasnosti o budoucnosti
Dvě koncepce sjednocení – maloněmecké a velkoněmecké (i s Rakouskem)
Na podzim roku 1848 posíleny reakční kruhy v Prusku
Vzniká nová reakční vláda, rozpuštěn zemský sněm
Na jaře 1849 ve Frankfurtu převážila myšlenka maloněmeckého sjednocení, císařství
Pruský král Fridrich Vilém korunu odmítá

Habsburská monarchie

Podle rozlohy druhou největší říší v Evropě
Složení z několika historických celků
Od vídeňského kongresu Rakousko členem Svaté aliance
Měšťané a šlechta chtěli větší podíl na politické moci, zmírnění centralismu, zrušení roboty
V uherské a české části dochází k národnímu sebeuvědomění

Habsburská monarchie a české země

Vláda Ferdinanda I. (V.) Dobrotivého – poslední český korunovaný král
Nepříliš nadaný a schopný panovník, ovládán státní radou
Mnohonárodnostní monarchie – národní uvědomování Němců, Maďarů i Čechů
Poláci a Maďaři úsilí o obnovu svých samostatných historických států
Němci – sněm ve Frankfurtu, maloněmecké a velkoněmecké sjednocení
Březnové povstání – 13. 3. 1848 ve Vídni, ozbrojené srážky lidu s vojskem
Odstoupení Metternicha, vytvoření nových ministerstev, císař přislíbil ústavu, svolání říšského sněmu, vyhlášení robotní otázky
Zrušena cenzura tisku, zavedeny občanské svobody
V dubnu přijata Pillersdorfova ústava – neplní požadavky rakouských liberálů ani demokratů
Měla platit pro celou říši s výjimkou Uher – vyvolává nový odpor
Výkonná moc v rukou panovníka a ministrů, zákonodárný říšský sněm
Říšský sněm se skládá ze dvou komor – panská, poslanecká (majetkový cenzus)
S ústavou nesouhlasí studenti ani demokraté – v květnu ve Vídni další nepokoje
Ústava odvolána, novou ústavu měl vypracovat zvolený jednokomorový říšský sněm V květnu vláda slibuje vypsání všeobecných voleb Nespokojenost ve Vídni přetrvává, císař se uchyluje do Innsbrucku Na počátku července volby do říšského sněmu
Češi se rozhodují pro aktivní politiku – snaha získat výhody
22. 7. 1848 začátek zasedání Říšského sněmu, práce na nové ústavě a zrušení roboty
Robota a poddanství zrušeno 7. 9. 1848, další jednání přerušeno revolucí ve Vídni
Potlačena revoluce v Praze i italská osvobozenecká armáda savojského krále
V říjnu vyhrocení situace ve Vídni, nespokojenost Vídeňanů, barikády
Říšský sněm pokračuje v Kroměříži, císař odchází do Olomouce
1. 11. 1848 Vídeň vojensky poražena
2. 12. 1848 Ferdinand V. abdikuje ve prospěch synovce Františka Josefa I.
Vypracování nové, oktrojované ústavy
Počátkem března odhlasování nové ústavy, Rakousko konstituční monarchií
Na jaře 1849 sněm rozpuštěn, nová oktrojovaná ústava, která nikdy neplatila
Odvolána v roce 1851 silvestrovskými patenty
Nastává období normalizace – neoabsolutismu

Rok 1848 v Praze

Zatímco jinde krvavý průběh, v Čechách takřka sametová revoluce
Radikální demokraté svolávají schůzi do restaurace ve Svatováclavských lázních
Liberálové se k nim připojili
11. 3. 1848 na veřejném shromáždění zvolen výbor, pověřen vypracováním petice císaři
Požadavky občanských svobod, zrušení některých daní, zřízení národních gard, státoprávní požadavky a zrovnoprávnění češtiny s němčinou
Císař ovlivněn revolucí ve Vídni přislíbil zrovnoprávnění češtiny s němčinou v úředním styku
Svatováclavský (později Národní) výbor vytvořil novou petici
Císař v dubnu odpovídá kabinetním listem – poskytnutí autonomie zemím Koruny české
V dubnu a květnu diskuze o frankfurtském sněmu
Palacký pozván na jednání, ale pozvání za český národ odmítá
Roztržka mezi českými Němci a Čechy
Čeští Němci – založení konstitučního spolku, vystoupení z Národního výboru
Po dohodě s vojenským velitelem Windischgratzem vytvoření prozatímní místodržitelské vlády, hrabě Thun, členy i Palacký a Rieger
Slovanský sjezd – svolán do Prahy v červnu 1848, protiváhou německého parlamentu
Slovanský manifest – protest proti národnostnímu útlaku Slovanů, přirozené právo na svobodu pro všechny národy na světě
Austroslavismus nebyl přijatelný pro všechny slovanské národy monarchie
Sjezd nedospěl k žádným závěrům, rozpuštěn kvůli povstání v Praze
12. 6. 1848 na Koňském trhu sbratřovací mše
Svatodušní bouře, barikády, odstřelování Prahy
Studentům velel Frič, šestidenní boj proti vojenské přesile
Pod vlivem povstání na venkovech výpravy národních gard na pomoc Praze
17. 6. 1848 kapitulace Prahy, různý postoj ke svatodušním bouřím
Po porážce protičeská opatření, rozpory mezi Čechy a Němci, slábnutí revoluční nálady

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník