Ceskecasinoonline.cz

České kasino online hry zdarma.

Habsburská monarchie 2. poloviny 19. století

Územní rozsah – Rakousko, Čechy, Morava, Uherské království, Severní Itálie, Halič, Bukovina
Revoluce 1848 vojensky poražena, rozehnán říšský sněm
1848 císařem František Josef I.
Vydána oktrojovaná ústava – odvolaná roku 1851 silvestrovskými patenty
Felix Schwarzenberg – snaha prosadit začlenění Rakouska do německého spolku, bez podpory
Absolutistická vláda – neoabsolutismus (Bachův absolutismus)
Alexandr Bach – ministr vnitra, druhý nejmocnější muž v zemi
Posílení moci policie a četnictva
Rozdíl od Metternichova absolutismu – liberální hospodářská politika
Důležitou úlohu ve společnosti i katolická církev, konkordátem 1885 zbavení státního dohledu
Reorganizována správa a soudnictví
Základní městskou jednotkou městské a venkovské obce, podléhají okresům
Okresům nadřízena místodržitelství – zodpovídání ministerstvu vnitra
Soudnictví podřízeno politické správě
Rozvoj školství – univerzity větší svobodu, důraz na vědecký charakter studia
Rozvoj středního školství, od roku 1852 vyučovacím jazykem jen němčina
1859 válka Itálie a Francie proti Rakousku – Rakousko poraženo
Důsledky – ztráta Lombardie, odvolání Bacha
Vydání Říjnového dekretu – základní zákon říše, František Josef I., zřeknutí absolutismu provždy
Ustanovení parlamentu v roce 1860 – panská a poslanecká komora
Únor 1861 – únorová ústava (Schmerlingova), Rakousko konstituční monarchií
Volební kurie – hlasy závislé na majetku
V roce 1865 platnost ústavy pozastavena
1866 válka Pruska a Itálie proti Rakousku
Červenec 1866 bitva u Hradce Králové – porážka Rakouska
Ministrem zahraničí Beust – nakloněn maďarské koncepci dualismu
1867 rakousko-uherské vyrovnání – vznik Rakouska – Uherska
Složení ze dvou států – Předlitavsko a Zalitavsko
Společné – panovník, armáda, zahraniční politika, finance
Každá země má svoji vládu a parlament
Prosinec 1867 nová prosincová ústava – rovnost občanů před zákonem, neomezená volnost pohybu a jmění, osobní a domovní svoboda, svoboda shromažďování, víry, vytváření spolků
Industrializace – rozvoj potravinářského, strojírenského, chemického a textilního průmyslu
Dokončena železniční a telegrafní síť, paroplavba na splavných řekách
Zalitavsko maďarizace, Předlitavsko spory s Němci
1874 v Rakousku a 1878 v Čechách ustanovena sociální demokracie
Snaha získat volební právo
1905 revoluce v Rusku
1906 uzákonění všeobecného hlasovacího práva pro muže
1907 první volby do říšské rady

České země

Po porážce revoluce 1848 potlačení politické činnosti
Až po vydání Říjnového diplomu a únorové ústavy obnova politického a spolkového života
Na počátku 60. let vznikají dva politické směry
Šlechticko-konzervativní a měšťansko-liberální (staročeši, mladočeši) směr
Cíl – obnovení českého státu v rámci federativně uspořádaného Rakouska
Reakce Čechů na vznik Rakouska – Uherska – státoprávní boj, nesouhlas, zklamání, odpor
Diskuze na zemském sněmu
Tábory lidu
Odjezd Palackého a Riegra do Moskvy a pak i do Paříže
Položení základního kamene k Národnímu divadlu
Převoz korunovačních klenotů z Vídně do Prahy
Revoluční situace, císař potřebuje nejvyspělejší české země
Císař souhlasí s korunovací (nenastala) a s česko-rakousko-uherským vyrovnáním
Odpor Němců, Maďarů – k česko-rakouskému vyrovnání nikdy nedošlo
Češi zahajují pasivní rezistenci – neúčast na jednání říšské rady, nesvoláván zemský sněm
Následně aktivní politika – snaha získat od rakouské vlády alespoň něco
Jazykové úspěchy – čeština do státní správy
Rozdělení Karlovy univerzity na českou a německou
Rozšíření počtu českých středních a základních škol
Politické strany – Národní strana (staročeši), Národní strana svobodomyslná (mladočeši), sociálně demokratická strana, agrární strany, národně sociální strana
Na počátku 90. let sociální demokracie boj za zavedení všeobecného hlasovacího práva
Volební reforma 1896 připojuje pátou kurii – hlasování všech mužů
Všeobecné hlasovací právo, nebylo rovné
1907 všeobecné volební právo pro muže od 24 let, zrušen kuriový systém
Punktace – koncepce navrhující národnostní smír
Navrhnutí rozdělení země na prostor český a německý
Proti punktacím ostře vystoupili mladočeši a česká veřejnost, zaniknutí staročeské strany
Proces s Omladinou, 1894 vykonstruované spiknutí, souzení i sociálních demokratů
1985 Manifest české moderny – ideálem svoboda pro umělce i občana
České země nejbohatší a nejprůmyslovější část Rakouska – Uherska
Rozvoj těžby uhlí, strojírenství, automobilový průmysl, zbrojovky, potravinářství, lihovarnictví, chemický, textilní průmysl
Dotvořena základní železniční síť, paroplavba
Próza, poezie, žurnalistika – Neruda, Arbes, Svatopluk Čech, Vrchlický, Sládek
Hudba – Smetana, Dvořák, Janáček, Destinová
Malířství – Mánes, Ženíšek, Hynais, Brožík, Aleš
Divadlo – Prozatímní a poté Národní divadlo (1881, požár, znovuotevřeno 1883)
Encyklopedie – 60. léta Riegrův slovník naučný, 90. léta Ottova encyklopedie

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník