Ceskecasinoonline.cz

České kasino online hry zdarma.

Strakonický dudák - Josef Kajetán Tyl

Švanda a Dorotka se do sebe zamilují. Jejich lásce ale nepřeje Dorotčin otec Trnka, protože Švanda nemá rodiče a je chudý. Aby si mohl Dorotku vzít, musí vydělat nějaké peníze. Proto se rozhodne odejít do světa, rozloučí se s Dorotkou a slíbí jí, že se do měsíce vrátí. Cestou usne na palouku v lese, kde ho najdou víly. Na přímluvu jeho matky – víly Rosavy – je Švandovým dudám vdechnuto zvláštní kouzlo. Rosava žádá velitelku víl, aby směla svého syna doprovázet. Lesava svolí, ale podmínkou je, že se Švanda nesmí dovědět, kdo je jeho matka.

Švanda má v cizině velké úspěchy. Potkává podvodníka Vocilku, který mu dělá sekretáře a přitom ho neustále šidí. Švandovi se podaří pomocí svých dud rozesmát princeznu Zuliku, která si ho chce vzít, a tak úplně zapomíná na Dorotku. Protože se Švanda dlouho nevrací zpátky domů, začne se Dorotce stýskat a rozhodne se ho jít hledat se Švandovým kamarádem Kalafunou. Zastihnou ho zrovna v době, kdy si má brát princeznu. Proniknou až na hrad, kde se jich ale Švanda nezastane, a tak jdou vyvedeni strážemi. Nato přijíždí princ Alamir, s kterým byla Zulika zasnoubena, a Švandu nechá uvrhnout do vězení. Až tam si Švanda uvědomí chybu.

Zjeví se mu jeho matka Rosava, řekne mu celou pravdu o tom, kdo vlastně je, a proto je královnou víl uvržena mezi divé ženy. Pomůže Švandovi dostat se z vězení, aby se mohl vrátit zpátky domů k Dorotce. Ta už o něm ale nechce ani slyšet. Až když jí Rosava řekne, že Švandovi hrozí nebezpečí, rozhodne se ho jít Dorotka zachránit.

Švanda byl totiž vlákán Vocilkou o půlnoci do lesa, kde hodlá Švandovi ukrást kouzelné dudy. Švanda je ale donucen hrát na reji divých žen, které ho chtějí zabít. Objeví se ale Dorotka a Švandu osvobodí od kouzel. Švanda slíbí Dorotce, že se změní a oba odcházejí do rodné vsi. Královna víl odpustí i Rosavě, protože ji dojme její láska k Švandovi, jejímu dítěti.

Josef Kajetán Tyl

Narodil se 4.2.1808 v Kutné Hoře. Studoval na gymnáziu v Praze a v Hradci Králové. Již za studií se nadchl pro divadlo a přátelil se s V.K.Klicperou. V Praze se natrvalo usadil roku 1831. Josef Kajetán Tyl se brzy stal osobností reprezentující mladou generaci. V letech 1833-45 redigoval Pospíšilův beletristický časopis, jehož titul se ustálil na názvu Květy. Tento časopis se stal hlavním literárním orgánem Tylovy generace. Počátkem 40.let vytvořil J.K. Tyl čtenářky nejnáročnější revue Vlastimil. V polovině 40.let byl J.K. Tyl na vrcholu své tvorby. Za román Poslední Čech dostal cenu Matice české, stal se miláčkem národa.

Byl redaktorem časopisu Pražský posel a Sedlské noviny. Čtenářská popularita Pražského posla způsobila, že J.K.Tyl byl zvolen za revoluce poslancem na říšský sněm. V dubnu 1846 byl jmenován dramaturgem českých her Stavovského divadla. V roce 1851 došlo k rozpuštění českého souboru Stavovského divadla, a tak J.K.Tyl založil z herců novou společnost a jelikož z politických důvodů nedostal divadelní koncesi, provozoval kočovné divadlo na koncese cizí. Zemřel na cestách s divadlem, 11.7.1856 v Plzni.

Své povídky uveřejňoval J.K.Tyl v časopisu Květy. Povídky jsou nejčastěji orientované k úkazům lidového života a sociálního bezpráví: Ze života chudých, Zloděj, Chudé děvče a bohatý synek, Poslední Čech Historické povídky: Rozina Ruthardova, Dekret Kutnohorský, Braniboři v Čechách

Cestující společnosti herecké (1845) – stať, ve které J.K.Tyl shrnul své programové zásady českého divadla a upozorňoval na to, že předpokladem pro vybudování reprezentativního divadla – Národního divadla- jehož idea se teprve rodila, je vytvořit české kočovné divadlo,které vychová pro budoucí vrcholnou divadelní instituci herce i publikum.

Vytvořil malé Kajetánské divadlo (1834-37), které přispělo k formování českého hereckého stylu. Za Tylova působení ve Stavovského divadle se Tylovou zásluhou v české kultuře stalo právě divadlo nejvýraznějším uměleckým mluvčím ideálu revoluce. J.K.Tyl přeložil, upravil nebo podle cizích předloh napsal přes padesát her, např. Tylův Král Lear (1835) je vůbec první český veršovaný překlad ze Shakespeara.

Mezi Tylovy prvotiny patří historické hry s českou tématikou – Vyhoň dub, Břeněk Švihovský aj. Fidlovačka (1834)- v této hře poprvé zazněla Tylova a Škroupova píseň „Kde domov můj“. Čestmír (1835) – romantické básnické drama vycházející z českých bájí

Mezi měšťanská dramata patří: Paní Marjánka, matka pluku (1845), Pražský flamendr (1846), Paličova dcera (1847), Bankrotář (1848), Chudý kejklíř (1848) – tyto hry obsahují sociální tématiku, ostře kritizují vysoké vrstvy a podporují chudé.

Vrchol tvorby J.K.Tyla spatřujeme v dramatických báchorkách: Strakonický dudák aneb Hody divých žen (1847), Tvrdohlavá žena (1849), Jiříkovo vidění (1849), Lesní panna (1849). Hrdinové báchorek procházejí různými situacemi, kde se jim ukazuje, kde pochybili, děj se odehrává za přítomnosti pohádkových bytostí s nadpřirozenými zásahy.

J.K.Tyl je autorem několika historických dramat: Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři (1848), Jan Hus (1848), Krvavé křtiny anebo Drahomíra a její synové (1849), Žižka z Trocnova (1849), Měšťané a študenti (1850), Staré město a Malá Strana (1851). Toto poslední dílo bylo cenzurou zakázáno.

Závěr

Příběh o lásce, obětavosti, světáctví. Oslava českého lidu. Moje hodnocení: (7/10)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník