Ceskecasinoonline.cz

České kasino online hry zdarma.

Písně otroka - Svatopluk Čech

Mezi otroky, odpočívajícími pod palmami po těžké práci, přichází jejich bývalý druh, uprchlý otrok, kterému se podařilo na čas žít na svobodě. Je lidový pěvec a žádají ho, aby jim něco zazpíval. Otrok souhlasí, ale odmítá zpívat o lásce a kráse života, chce zpívat o utrpení otroků.

Jeho písně jsou obsahem prvních 14 básní. Upozorňuje na dvojí útěk otroků. Od panů, kromě ran bičem a nesvobody trpí také, že jim páni berou řeč, ale ještě víc než pánův útisk, je chování těch otroků, kteří pánům podlézají a za odměnu zrazují své druhy.

Patnáctý zpěv má ukázat otrokům, že je možno žít i lepším životem. Zpěv zpěvce o krásném svobodném životě působí na ostatní a začínají sami přemýšlet o svém osvobození z útlaku. Jejich touha po svobodě a naději na štěstí jsou vylíčeny v druhé polovině knihy. Otroci se loučí, jeden mladý otrok se vzepře svému pánovi. Pěvec vyzývá lidi, aby se sjednotili a přezvali svá práva do svých rukou. Přetrhali pouta a utekli otrokářům

Svatopluk Čech

(21.2.1846 – 23.2.1908) český básník, prozaik, novinář a cestovatel.

Narodil se v Ostředku u Benešova. Rodina se často stěhovala, ale básníkovy vzpomínky se nejčastěji vracely k pobytu v Litni u Berouna a ve Vraném u Slaného. Gymnasium začal studovat v Litoměřicích a dokončil je v Praze.

Už za studentských let otiskoval první básně (od roku 1864). Vystudoval právnickou fakultu, 1872 - 1878 byl advokátním úředníkem (ohlasy této kancelářské praxe se objevují v novele Jestřáb kontra Hrdlička), potom se věnoval literatuře.

Po přechodném působení v redakcích různých časopisů založil spolu s bratrem Vladimírem a Servácem Hellerem roku 1879 časopis Květy, který redigoval až do roku 1899. V Květech také otiskl většinu svých prací, vedle toho přispíval do Lumíru, Světozoru a Národních listů.

Klidný život neženatého samotáře v Obříství u Mělníka a později v pražské Tróji, stranou literárních půtek, zpestřil několika cestami po evropských zemích.

Zemřel v Praze. Čech vědomě usiloval o společenskou angažovanost své tvorby: Opíral se o demokratické tradice minulosti, jimiž chtěl posilovat soudobý politický zápas národa, i o pronikající myšlenky sociální, zahalené většinou do utopické podoby. Vytvořil rozsáhlé dílo veršem i prózou, z něhož si však jen menší část uchovala životnost i dnes (Výlet pana Broučka do 15. století).

Významnou část Čechova básnického díla tvoří epické skladby psané rétorickým veršem, pod nímž se jádro příběhů i obrysy postav nejednou ztrácejí v mnohomluvnosti i v mlhavých básnických popisech. Svobodomyslný liberalismus druhé poloviny 19. století se spojuje u Čecha s obrozenským všeslovanským horováním a romantickým patosem.

Právem byl označen jako poslední básník obrozenské doby. Některé Čechovy eposy používají historických kulis pro vyslovení současných myšlenek (Adamité, Žižka, Václav z Michalovic, Dagmar), jiné obsahují soudobou politickou či sociální problematiku zahalenou do průhledné alegorie (Evropa, Slavie). Palčivou národní a sociální problematiku konfliktu mezi německými průmyslníky a českým dělnictvem řeší Čech utopicky (Lešetinský kovář). Smířlivá básníkova povaha nezapře v sobě idylika (Ve stínu lípy, Václav Živsa, Zpěvník Jana Buriana).

V Čechově uměleckém talentu byl i sklon k humoru a satiře, která tepe obvykle v alegorickém rouše nezdravé společenské jevy jako velikášství, napodobování cizích vzorů a národní vlažnost, ale této satiře chybí ostří (Petrklíče, Hanuman, Pravda, ,Šotek, Kratochvilná historie o ptáku Velikánu Velikánoviči). Tyto veršované satiry mají blízko k Čechovým prozaickým broučkiádám, zpodobujícím kriticky typ pražského maloměštáka, pohodlného a národně vlažného pana Broučka (Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století, Matěj Brouček na výstavě), nebo zaměřené k ironickému výsměchu literárním a uměleckým poměrům (Pravý výlet pana Broučka do Měsíce).

Méně hojná je Čechova lyrika, vesměs s tendencí národně povzbudivou nebo povahy reflexívní. Z jednotlivých sbírek (Nové písně, Jitřní písně, Modlitby k Neznámému, Písně otroka) dosáhly největší popularity pro výraznou sociálně politickou tendenci Písně otroka.

Čechova próza, představovaná nejčastěji kratší povídkou, humoreskou a arabeskou, řidčeji románem (Kandidát nesmrtelnosti, Ikaros), vyplňuje několik knižních souborů. Vedle uvedených broučkiád je umělecky nejzralejší povídka Jestřáb kontra Hrdlička. Čech obohatil českou básnickou mluvu, ale působil daleko víc myšlenkovým základem díla než umělecky.

Závěr

Protest proti otrokářství. Moje hodnocení: (6/10)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník