Ceskecasinoonline.cz

České kasino online hry zdarma.

Maryša - bratři Alois a Vilém Mrštíkové

S moravskou dědinou se loučí rekruti. Rukuje i Francek. Miluje selskou dceru Maryšu a to nade vše jeho. Otec Lízal s ní má jiné plány. Dohaduje její vdavky s vdovcem nechvalné pověst, mlynářem Vávrou. Jako by šlo o nějakou věc či o krávu. Maryši se nikdo neptá. I rozloučení Lízal zakáže Franckovi.

Maryša Vávru rozhodně odmítá. Ženu bil, tři děti má. Rodiče naléhají po dobrém, po zlém, za úlisné pomoci tetky Strouhalky. Nečekají, sami zařídí ohlášky. Lízalovi jí už začíná být trochu líto. Ale Lízalka jen křičí, vyčítá a přikazujr ctít rodiče. Ani Vávra se nedá obměkčit. Maryša ustoupí s hrdým vzdorem.

Dva roky později se vrací Francek z vojny, v hospodě se setká s Maryšou. Doprovodí ji, ač se brání, jí i vynucený sňatek je hříchem rozloučit. Lízal se střetá s Vávrou, vidí, jak Maryša střádá a hodí se mu to, aby nemusel platit věno, Vávru chce zažalovat.

Lízal chce vzít Maryšu domů, ale ta odmítá. Francek se odváží do mlýna, má v Brně práci pro ni i pro sebe, ale to Maryše nedovolí její víra. Setkání se neutají, Vávra řádí, hrozí karabáčem jí i služce a posléze po Franckovi vystřelí. Strach o Francka rozhodne. Maryša nemůže jinak, vsype mu do kávy otrušík.

Bratři Alois a Vilém Mrštíkové

(14.10.1861 - 24.2.1925) prozaik a dramatik, autor žánrových obrázků a rozsáhlé kroniky, zaznamenávající realistickou metodou sociální a etické konflikty, lidové tradice a svébytné kořeny života moravského venkova, autor cestopisných a memoárových črt, publicista.

(14.5.1863 - 2.3.1912) prozaik, autor impresionisticky laděných románů, lyrických obrázků z přírody, cestopisných črt a realistických povídek, spolutvůrce českého realistického dramatu, publicista, esejista, jeden z představitelů kritické generace 90.let, jenž prosazoval ruské realisty a dílo Emila Zoly, překladatel hlavně z ruštiny.

Narodili se v Jimramově na Českomoravské vrchovině, pocházeli ze čtyř sourozenců. Bratr František, lékárník, žil v letech 1865 - 1909, bratr Norbert, překladatel z ruštiny a polštiny a fejetonista, v letech 1867 - 1905. Jejich otec byl obuvník a matka švadlena. V roce 1869 se rodina přestěhovala do Ostrovačic u Brna. Zdejší krásná příroda zapůsobila zejména na Viléma, později sem umístil děj svého románu Pohádka máje.

V roce 1874 se rodina opět stěhovala, tentokráte do Brna. Alois a Vilém zde studovali. Alois učitelský ústav a Vilém gymnázium. Po ukončení studia Alois působil jako zatímní učitel v Lískovci u Brna, v Rakvicích u Břeclavi, jako podučitel v Hrušovanech u Brna a v Těšanech. Roku 1889 byl jmenován správcem školy v obci Diváky u Hustopečí, kde zůstal až do své smrti.

Vilém dokončil středoškolská studia v Praze na malostranském gymnáziu. Viléma kromě literatury přitahovalo též malířství a původně měl v úmyslu studovat po maturitě malířskou akademii v Praze. Z nedostatku finančních prostředků se musel tohoto záměru vzdát a začal studovat práva. Po roce však studia zanechal a poté se již plně věnoval literatuře.

Rodiče, žijící od roku 1884 též v Praze, se roku 1889 odstěhovali za Aloisem do Divák a v roce 1892 je sem následoval i Vilém. Díky aktivitě obou bratrů se Diváky staly jedním z center moravské kultury. Roku 1893 tu oba bratři založili knihovnu a v následujících letech sem zajížděli četní moravští i čeští umělci.

Z Divák Vilém Mrštík (na rozdíl od Aloise) často odjížděl, nejčastěji do Prahy. V roce 1896 podnikl cestu do Ruska. Již v době svých studií v Praze si oblíbil francouzský naturalismus, zejména Emila Zolu, a ruskou realistickou literaturu, zvláště Dostojevského a Tolstého. Naturalismus a ruskou literaturu (z níž také překládal) propagoval ve svých kritických statích.

Další jeho aktivitou byla obrana pražských historických památek před bezohledným bouráním. Řada článků v časopise Rozhledy a bojovná brožura Bestia triumphans (1900) je obžalobou nekulturnosti pražského magistrátu. Přispíval především do časopisů Rozhledy, Světozor (1892 Pohádka máje), Ruch, Lumír, Česká Thálie, Zlatá Praha, Hlas národa, Literární listy, Národní listy, Pozor, Česká revue, Moravskoslezská revue. V letech 1907 až 1910 s bratrem Aloisem Moravskoslezskou revui redigoval.

Beletristická tvorba Viléma Mrštíka oscilovala mezi impresionismem a realismem. Část jeho díla vznikla ve spolupráci s bratrem Aloisem. V ní Vilém představoval živel aktivnější, kreativnější, poetičtější a náladovější. Vilém debutoval v roce 1883 prózou, básní a zlomkem veršované tragédie v almanachu omladiny Zora. Nejvýznamnější částí jeho prozaického díla jsou romány z počátku devadesátých let, Pohádka máje (1891 - 1892) a Santa Lucia (1893), oba silně autobiografické. V románě Santa Lucia (1893) zobrazuje osudy chudého moravského studenta Jiřího Jordána, který přichází do Prahy s velkými ideály, ale zrazen, bez pomoci a zbaven iluzí zde umírá bídou.

Radostný vztah k životu prostupuje jeho román Pohádka máje (1897), příběh mladé studentské lásky, kde Mrštík ukázal, jak pobyt v krásné přírodě mění člověka. Je to oslava zdravého života a radosti z přírody, lokalizovaná do brněnského okolí. Dějiště (ostrovačická myslivna a okolní lesy) se dnes nazývá na Mrštíkovu paměť Pohádka máje. Kniha působí svým lyrismem a impresionistickou oslavou krásné moravské přírody.

Svěžest si dodnes zachovaly jeho přírodní črty a obrázky s bohatými impresionistickými záznamy nálad, barev a dojmů (Obrázky, Kniha cest). Od poloviny 90. let Vilém Mrštík pracoval na rozsáhlém románu Zumři, který vycházel po částech časopisecky. Román zůstal nedokončen, knižní podobu po autorově smrti připravil Karel Elgart Sokol, který načrtl i dokončení románu podle Mrštíkových skic a vyprávění.

Alois Mrštík vstoupil do literatury prózami uveřejňovanými ve Vesně a Národních novinách. Přispíval do Moravské orlice, Zlaté Prahy, Lumíru, Světozoru, Národních listů, Máje. V letech 1907 až 1910 redigoval (s bratrem Vilémem) Moravskoslezskou revui.

Vrcholem jeho slovesné tvorby je románová kronika Rok na vsi (1903 - 1904). Je to široce založený obraz života na vsi na rozhraní Slovácka a Hané. Alois Mrštík v tomto svém díle přinesl nové prvky do zobrazování venkova. Vykreslil zde život na moravské vesnici v rámci církevního roku se všemi jeho zvyky, radostmi i strastmi. Spíše než celkovou koncepcí působí dílo přesvědčivými detaily, plastickou kresbou postav, spádným, dobře odposlouchaným dialogem a přesností záběru venkovského života. A. Mrštík má vytříbený smysl pro svéráz venkova, s lítostí pozoruje, jak se venkovský život rozkládá pod vlivem města. V definitivní úpravě byl Rok na vsi prohlášen za společné dílo s bratrem Vilémem. Vilém, jehož silou bylo zejména impresionistické líčení přírody, je patrně autorem přírodních lyrických popisů v románě.

Společnou prací obou bratří je drama Maryša (1894), které rozhodujícím způsobem zasáhlo do vývoje českého dramatu. Je vrcholem realistické dramatiky 19. století. Stavba hry je prostá a logická, postavy jsou vytvářeny s velkým charakterizačním uměním. Hra vyniká psychologickou hloubkou, opírá se o funkční detail, o civilní výraz, využití dialektu i lidové písně a pronikavě osvětluje některé rysy dobového života na moravské vesnici, zejména její neosobní společenský a životní řád poznamenávající a deformující chování člověka. Vznikla z podnětu, který Alois původně zamýšlel zpracovat románově, rozhodující podíl na konečné podobě měl zřejmě Vilém. Stala se součástí klasického repertoáru českého divadla, byla uváděna i v cizině.

Závěr

Síla předsudků, úloha peněz na vesnici. Moje hodnocení: (8/10)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník