Ceskecasinoonline.cz

České kasino online hry zdarma.

Hanuman - Svatopluk Čech

V indickém pralese jsou rozvaliny města a tam žijí potomkové posvátných opic. Vládl jim rod Hanumanů. Posledním potomkem je maličký Hanuman, kterého odchovává ještě jeho matka. Tu se jednou objeví v pralese námořník, zastřelí Hanumanovu matku a odvleče královského potomka na loď. Na lodi cvičí námořník Hanumana různým věcem, a když připluje do Anglie, zanechá služby na lodi, obleče Hanumana a vydá se s ním na cestu Evropou s kolovrátkem.

Hanuman obveseluje obecenstvo a pomáhá tak svému pánovi přivydělávat na živobytí. Ale toho pak putování omrzí, dá se zase do služby na lodi. Lodí, na kterou byl námořník přijat, se plaví do Indie veliká divadelní společnost. U indických břehů loď ztroskotá a všichni zahynou, jediný Hanuman se zachrání. Je s velikou radostí svými poddanými přivítán a začne vládnout. Svolá sněm a oznámí poddaným, že chce povznésti opičí rod na stupeň, jaký viděl v Evropě.

Jsou prý dva druhy opic. Jeden se vysoko povznesl, to jsou obyvatelé Evropy, druhý ustrnul na původním stavu, a to jsou jeho poddaní. Hanuman prohlašuje, že chce svůj lid povznést na evropskou úroveň civilizace. Nejprve si musí opice useknout ohon, jakožto zbytečnou věc a neslušnou, musí chodit obuty a zpříma a konečně musí se strojit jako lidé, aby zakryly svou nahotu. Starý opičák Vindragupta reptá, a když dvořan Bhandragura namítá, kde vezmou tolik šatstva pro všechny, poukazuje král na veliké množství šatstva ze ztroskotané lodi.

Opice hned běží k mořskému břehu. Každý si bere, co komu přijde do ruky. Hanuman přijde a nařídí, aby všechno zanesli do sídla. Pak teprve šatstvo přiděluje. Všechno je oblečeno po evropsku a také evropská zřízení jsou zavedena. Je zřízen parlament, z opic jsou teď učenci, lékaři, advokáti, úředníci, šviháci i krasavice. Ale brzy nastane odpor proti novým řádům. Pořádají schůze a konečně se postaví zjevně proti Hanumanovi, přilepí si useknuté ohony.

Hanuman podnikne proti nim válečnou výpravu, aby odbojníky potlačil mocí. Ale vojáci mohou jen zvolna kupředu, protože se jim v těžkých botách těžko pochoduje. Revolucionáři jsou na stromě. Tu se objeví tygr a před ním i vojsko uteče na strom, král nejvýše. Když mine nebezpečí, prohlásí král, že tvrze povstalců bylo dobyto a odbojníkům dá milost. Jen Vindraguptovi, který si dosud ohon nedal useknout, ocas utnou.

Král se rozhodne, že pojede do Evropy, aby upozornil na kulturní vzestup opičácké říše. Chce také poznat společenské chování v Londýně, pařížskou módu, berlínskou armádu a najít si také nevěstu. Ale na lodi byli opičáci pochytáni Hagenbeckem, německým obchodníkem se zvířaty, a rozprodáni do zvěřinců a potulným kejklířům. Básník se setkal s Hanumanem, když putoval světem s italským pištcem. Básník lituje jeho osudu a těší jej, až příjdou časy, kdy se všechno lidstvo zuniformuje jedním krojem i jednou řečí. Pak i opicím se snad podaří být jako lidé a básníkovi se splní pošetilá báj.

Svatopluk Čech

(21.2.1846 – 23.2.1908) český básník, prozaik, novinář a cestovatel.

Narodil se v Ostředku u Benešova. Rodina se často stěhovala, ale básníkovy vzpomínky se nejčastěji vracely k pobytu v Litni u Berouna a ve Vraném u Slaného. Gymnasium začal studovat v Litoměřicích a dokončil je v Praze.

Už za studentských let otiskoval první básně (od roku 1864). Vystudoval právnickou fakultu, 1872 - 1878 byl advokátním úředníkem (ohlasy této kancelářské praxe se objevují v novele Jestřáb kontra Hrdlička), potom se věnoval literatuře.

Po přechodném působení v redakcích různých časopisů založil spolu s bratrem Vladimírem a Servácem Hellerem roku 1879 časopis Květy, který redigoval až do roku 1899. V Květech také otiskl většinu svých prací, vedle toho přispíval do Lumíru, Světozoru a Národních listů.

Klidný život neženatého samotáře v Obříství u Mělníka a později v pražské Tróji, stranou literárních půtek, zpestřil několika cestami po evropských zemích.

Zemřel v Praze. Čech vědomě usiloval o společenskou angažovanost své tvorby: Opíral se o demokratické tradice minulosti, jimiž chtěl posilovat soudobý politický zápas národa, i o pronikající myšlenky sociální, zahalené většinou do utopické podoby. Vytvořil rozsáhlé dílo veršem i prózou, z něhož si však jen menší část uchovala životnost i dnes (Výlet pana Broučka do 15. století).

Významnou část Čechova básnického díla tvoří epické skladby psané rétorickým veršem, pod nímž se jádro příběhů i obrysy postav nejednou ztrácejí v mnohomluvnosti i v mlhavých básnických popisech. Svobodomyslný liberalismus druhé poloviny 19. století se spojuje u Čecha s obrozenským všeslovanským horováním a romantickým patosem.

Právem byl označen jako poslední básník obrozenské doby. Některé Čechovy eposy používají historických kulis pro vyslovení současných myšlenek (Adamité, Žižka, Václav z Michalovic, Dagmar), jiné obsahují soudobou politickou či sociální problematiku zahalenou do průhledné alegorie (Evropa, Slavie). Palčivou národní a sociální problematiku konfliktu mezi německými průmyslníky a českým dělnictvem řeší Čech utopicky (Lešetinský kovář). Smířlivá básníkova povaha nezapře v sobě idylika (Ve stínu lípy, Václav Živsa, Zpěvník Jana Buriana).

V Čechově uměleckém talentu byl i sklon k humoru a satiře, která tepe obvykle v alegorickém rouše nezdravé společenské jevy jako velikášství, napodobování cizích vzorů a národní vlažnost, ale této satiře chybí ostří (Petrklíče, Hanuman, Pravda, ,Šotek, Kratochvilná historie o ptáku Velikánu Velikánoviči). Tyto veršované satiry mají blízko k Čechovým prozaickým broučkiádám, zpodobujícím kriticky typ pražského maloměštáka, pohodlného a národně vlažného pana Broučka (Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století, Matěj Brouček na výstavě), nebo zaměřené k ironickému výsměchu literárním a uměleckým poměrům (Pravý výlet pana Broučka do Měsíce).

Méně hojná je Čechova lyrika, vesměs s tendencí národně povzbudivou nebo povahy reflexívní. Z jednotlivých sbírek (Nové písně, Jitřní písně, Modlitby k Neznámému, Písně otroka) dosáhly největší popularity pro výraznou sociálně politickou tendenci Písně otroka.

Čechova próza, představovaná nejčastěji kratší povídkou, humoreskou a arabeskou, řidčeji románem (Kandidát nesmrtelnosti, Ikaros), vyplňuje několik knižních souborů. Vedle uvedených broučkiád je umělecky nejzralejší povídka Jestřáb kontra Hrdlička. Čech obohatil českou básnickou mluvu, ale působil daleko víc myšlenkovým základem díla než umělecky.

Závěr

Zvířecí epos proti chybám lidské společnosti. Moje hodnocení: (7/10)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník