Ceskecasinoonline.cz

České kasino online hry zdarma.

Filozofská historie - Alois Jirásek

V letech 1752 - 1849 bylo k šestitřídním gymnasiím přičleněno filozofické studium. Posluchači těchto ústavů se na nich připravovali pro studium na univerzitě. Nejoblíbenější zábavou studentů filozofie v Litomyšli byly studentské slavnosti.

Filozofické studium v Litomyšli bylo podřízeno dozoru královehradeckých biskupů. Biskupové už 2 roky majales nedovolili. Roku 1847 se studenti chystali, že majales tento rok uspořádají, i když byl zákaz znovu ohlášen. Nejvíce se příprav účastnili filozofové Vavřena a Frybort, kteří bydleli u slečny Elis. S Vavřenou a Frybortem bydleli také filozofové Zelenka a Špína.

Frybort miloval domácí Márinku, Vavřena zase skromnou Lenku, schovanku aktuára Roubínka, do jehož rodiny chodil Vavřena vyučovat. Lenka se mu zamlouvala svou skromností více než aktuárova dcerka Lotka, která byla trochu domýšlivá a velkopanská. Márinku miloval tajně i Špína, ale protože byl nesmělý, neodvážil se lásku k Márince vyjevit.

Majales toho roku skutečně byly, i když je duchovní vrchnost přísně zakázala. Účastnila se jich celá Litomyšl. Na slavnosti byla i Lenka. Slečna Elis se tam s ní seznámila a byla pak sprostředkovatelkou mezi Frybortem a Lenkou. Studenti byli za majales potrestáni, ale nakonec všechno dobře dopadlo. Přišly prázdniny a studenti se rozešli. Frybort a Vavřena jeli domů, Špína ze zoufalství, že Márinka milovala Fryborta, ale i z nedostatku odešel do kláštera.

Na jaře roku 1848 nastalo politické hnutí v Praze. Vlastenecký ruch se rozšířil i po venkově. Studenti v Litomyšli utvořili studentskou legii a cvičili se zbraněmi. Frybort a Vavřena se stali důstojníky studentské legie. V zámecké gardě musel cvičit také aktuár Roubínek. Když vypukla v Praze revoluce, vypravili se Frybort a Vavřena tajně do Prahy, kde bojovali na barikádách.

Tam se setkali se Špínou, který se také účastnil v řeholním rouchu bojů. Byl zasažen střelou a naposledy vydechl ve Vavřenově náruči. Když byla revoluce vojskem potlačena, Frybort a Vavřena utekli z Prahy. Frybort do Litomyšle, Vavřena domů. Frybort potom nechal studií, převzal po otci na Hané statek a přijel si do Litomyšle pro Márinku. Vavřena se stal lékařem a vzal si Lenku, jež žila po smrti pana aktuára u slečny Elis. Všichni s radostí vzpomínali na krásné chvíle svého mládí v Litomyšli.

Alois Jirásek

(23.8.1851 – 12.3.1930) český prozaik a dramatik, autor řady historických románů a představitel realismu.

Tvůrce české historické beletrie se narodil v Hronově a pocházel se starého selského a písmáckého rodu. Studoval nejprve na německém piaristickém gymnasiu v Broumově, později na českém gymnasiu v Hradci Králové. Historii studoval na filosofické fakultě v Praze.

V Praze se také seznámil již jako vysokoškolský student, pokoušející se o první kroky v literární tvorbě, se spisovateli kolem časopisu Lumír a velmi důvěrně přilnul k Mikoláši Alšovi. Od roku 1874 učil na gymnasiu v Litomyšli, teprve po 14 letech přešel do Prahy. Za první světové války podepsal jako jeden z prvních známý Manifest českých spisovatelů (1917). Zemřel v Praze a je pohřben v rodném Hronově.

Jiráskovo dílo dovršilo buditelskou tradici české literatury. Svou demokratickou představu národních dějin, vycházející v podstatě z koncepce Palackého, ztělesnil Jirásek umělecky v obrazech velkých a pro národ rozhodujících dějinných epoch, v nichž ukázal lid jako nositele historického dění. Vrchol národní minulosti spatřoval v husitství a bratrství, významně také vyzdvihl lidový charakter národního obrození.

Ačkoli Jiráskovo rozsáhlé dílo objímá v podstatě celou národní minulost od doby mytické až po dobu spisovatelova mládí, látkově se autor soustředil především ke třem významným obdobím českých dějin (době husitské, době pobělohorské a době národního obrození).

Dobu husitskou zobrazil Jirásek ve třech rozměrných románových skladbách. Trilogie Mezi proudy (Dvojí dvůr, Syn ohnivcův, Do tří hlasů) vypravuje o vzniku české reformace v době Václava IV. Druhá trilogie Proti všem (Skonání věků, Kruciata, Boží zástup) líčí vlastní vznik husitství od jeho chiliastických počátků, jeho rozmach v době vzniku Tábora a jeho vyvrcholení bitvou proti křižákům na Vítkově. Umělecky nejhodnotnější je třetí trilogie, Bratrstvo (Bitva u Lučence, Mária, Žebráci), o bratřických vojscích na Slovensku, zobrazující husitství v jeho pozdním období.

K tematice husitské a reformační patři ještě nedokončený dvoudílný román o Jiřím Poděbradském Husitský král, román Konec a počátek o počátcích jednoty bratrské a povídka Zemanka.

Umělecké ztvárnění doby pobělohorské je tématem románu Skály, představujícího na osudech drobné zemanské rodiny pobělohorskou tragédii národa i útlak lidu, bouřícího se proti poddanství. Román Psohlavci s ústřední postavou legendárního chodského hrdiny Jana Sladkého - Koziny je rovněž obrazem protifeudálního boje lidu. Skaláci, román s podobnou tematikou, zobrazuje velkou selskou vzpouru na Náchodsku roku 1775.

Nejvyzrálejším Jiráskovým románem je Temno. Široká románová freska předvádí morální, kulturní a společenskou situaci národa ve dvacátých letech 18. století v prostředí pražského měšťanstva, tajných nekatolíků a drobné venkovské šlechty. V románu je také zachycena postava proslulého ničitele českých nekatolických knih, jezuity Antonína Koniáše.

Umělecky velmi šťastný byl Jirásek v látkách zobrazujících doznívání protireformační doby, dobu rokoka a osvícenství (Poklad, Sousedé, Pandurek, Na dvoře vévodském a Ráj světa).

Dobu národního obrození zobrazuje především rozsáhlý pětidílný román F. L. Věk, zahrnující období od konce sedmdesátých let 18. století do dvacátých let 19. století.

Páteří románu jsou životní osudy dobrušského studenta a později kupce a osvícenského vlastence F. L. Věka (vlastně Heka) a jeho syna Václava. Jirásek sleduje obrozenský proces v Praze i na venkově v souvislosti s ostatními událostmi v Evropě. Obrození chápe jako hnutí lidové, v jehož čele jsou uvědomělí vlastenci, pocházející vesměs z venkovských rodin.

Volným pokračováním F. L. Věka je čtyřdílná kronika U nás (Úhor, Novina, Osetek, Zeměžluč), vypravující o národním obrození v rodném kraji autorově, s ústřední postavou sympatického obrozenského kněze Havlovického.

Konci obrozenské doby je věnována povídka Filozofská historie. Studentská idyla z Litomyšle, se skvěle vystiženou atmosférou maloměsta, do něhož zavanou naděje revolučního roku 1848.

Neobyčejné popularity dosáhl Jirásek dvěma knihami pro mládež. Povídka Z Čech až na konec světa je beletristickým zpracováním staročeského cestopisu Václava Šaška z Bířkova o cestě poselstva krále Jiřího po západoevropských zemích, kniha Staré pověsti české působivě archaizujícím stylem vypráví hlavní české pověsti národní i některé místní. Umělecky nejdokonalejší je soubor nejstarších kmenových pověstí.

Poměrně pozdní Jiráskova dramatická tvorba je nestejné hodnoty. Počíná dodnes populární hojnarkou, vesnickou tragédií z minulého století, a dramatem Otec ze stejné látkové oblasti. K tylovské pohádkové symboličnosti se obrátil Jirásek hrami Lucerna a Pan Johanes ze života šlechty a utiskovaného lidu v době rokoka.

Analogií k Jiráskovým husitským trilogiím je dramatická trilogie Jan Žižka, Jan Hus a Jan Roháč. Doby obrozenské a milované Litomyšle se týká veselohra M. D. Rettigová.

Jirásek patří k našim nejvýznamnějším spisovatelům. Dovedl mistrovsky využít příznačných historických detailů k podrobnému prokreslení doby. Jeho postavy jsou zároveň nositeli i tvůrci historie. Výrazným znakem Jiráskova mistrovství je soulad mezi individuálním a obecným významem jeho postav. Jiráskovi vždy šlo především 0 obraz společenského dění, proto jedinec je u něho volen tak, aby zároveň reprezentoval svou dobu, její tendence a myšlenky.

Závěr

Život litomyšlských studentů. Moje hodnocení: (6/10)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník