Ceskecasinoonline.cz

České kasino online hry zdarma.

Bajky - Jean de La Fontaine

Pár vybraných bajek

Sojka v pavím peří

Páv se jednoho dne svlékal a viděla ho sojka. Přiletěla a oblékla si jeho šat. Vešla mezi pávy, šťastná, že je jako oni. Ti ji však poznali. Smáli se jí a pak ji hrubě vyhodili, jako sojku. Odešla proto ke svým sojkám. Ale tam ji vyhodili také, že je jako páv.

Poučení: Nechlub se cizím peřím.

Zajíc a želva

Byl jeden zajíc, který běhal nejrychleji ze všech. Když se potkal s želvou, souhlasil s jejím návrhem, že se s ní utká v běhu. Oba na startu vyběhli a zajíc želvě ihned utekl, ale asi v půlce cesty, zastavil, že si zdřímne, protože jej stejně želva nepředběhne. To ale neměl dělat. Zatímco si spal v trávě, želva se přiblížila k cíli. Nakonec závod vyhrála a zajíc prohrál.

Poučení: Nepřerušuj práci, dokud ji nedokončíš.

Lišák a hrozny

Byl podzim a hrozny sladce zrály. Lišák si vykračoval cestou přes vinice a najednou dostal chuť na hrozny. Pokoušel se na ně dosáhnout, ale hrozny byly moc vysoko. Řekl si proto, že jsou zelené a kyselé.

Poučení: Lepší je říci lež, než se zbytečně trápit.

Jean de La Fontaine

(8.6.1621 - 13.4.1695) syn správce vod a lesů, francouzský bajkař. Jean de la Fontaine studoval na koleji rodného města, kde se velmi dobře učil latinu, ale opomínal řečtinu. Později toho litoval, neboť téměř všechny staré texty nemohl číst v originále, ale jen v latinském překladu.

V roce 1641 se Jean de la Fontaine usadil v pařížském kláštěře v ulici St. Honoré, kde se věnoval modlidbám. Mnišský život ho však neuspokojoval. Bylo možné se zde věnovat nerušeně četbě, ale jeho oblíbená četba nevychvalovala Boha, proto se nelíbila představeným kláštera. Z kláštera po osmnácti měsících Jean de la Fontaine odchází.

Jean de la Fontaine se znovu vrátil ke studiu a v roce 1649 získal v Paříži titul. Během studií si bere za ženu na pokyn svého otce mladičkou, tehdy čtvrnáctiletou Marii Héricart. Toto manželství nebylo šťastné, i když se v roce 1653 narodil syn Charles.

V roce 1652 přejímá Jean de la Fontaine od svého otce správcovství. Snaha a úsilí mu vydržely do roku 1672, kdy se vzdal tak těžké funkce. Práce správce mu však poskytla dostatek volného času, aby se mohl setkávat v Paříži se svými přáteli - ve společnosti Maucroixe, přítele z dětství, Furetiera, bratrů Tallemantových a Antoina de la Sabliera. V této společnosti se začala projevovat náklonnost Jean de la Fontaina k poezii. Věnuje se četbě Malherba, obdivuje také Rabelaise a Boccacia.

Jean de la Fontaine vstupuje do služeb Fouqueta, generálního prokurátora francouzského parlamentu. Prokurátorovi věnoval asi třicet básní svého díla. La Fontaine zůstává věrným stoupencem i po jeho politickém pádu. To vyvolalo nenávist u samotného Ludvíka XIV.

Jean de la Fontaine byl v roce 1684 zvolen do Francouzské akademie (Académie française) a nahrazuje Colberta v jeho křesle. Svoji funkci bere velmi vážně a nevynechá ani jedno setkání akademiků. V některých svých dílech se Jean de la Fontaine staví jednoznačně na stranu konzervativních akademiků, chránících pravidla francouzského pravopisu.

Závěr

Tradiční příběhy zvířat inspirované lidským chováním. Moje hodnocení: (6/10)

Navštivte také

Slovník
Anglicko-český slovník a česko-anglický slovník
Německo-český slovník a česko-německý slovník
Španělsko-český slovník a česko-španělský slovník
Slovensko-český slovník a česko-slovenský slovník